Bez informačního systému dnes výrobu neuřídíte

Zaměříme-li pozornost například na výrobní podniky, pak mezi základní problematické oblasti patří samotné plánování výroby s ním souvisejících zdrojů a zejména pak změnová řízení a to jak produkce samotné, tak změna technologických postupů. Zajištění zdrojů, přehled a možnost plánování racionální využitelnosti zdrojů (ať již se bavíme o zdrojích materiálových, lidských, energetických či know-how, kde zejména první dva jmenované jsou nejvíce problematické) jsou pak přímo volající po podpoře ERP systémem.

Řešení protichůdných požadavků
Do rozporu přichází dvě základní protichůdné entity. Rozpor obchod proti plynulému výrobnímu procesu a dále pak optimalizace kumulace zdrojů proti jejich možnosti variabilního využití jako reakci na změnu podmínek. První rozpor je dán dynamickými požadavky obchodního oddělení na zpracování zakázek, které „narušují“ původní plán výroby a to vlivem různorodé poptávky na trhu. Zde by ERP systém měl být nápomocen obchodníkům tak, aby byli schopni přímo na místě při jednání se zákazníkem poskytnout relevantní informace o možnosti zajištění jeho poptávky. Není možné podepsat kontrakt a pak s vypětím všech sil zajistit podporu a možnost jeho vlastní realizace ve své firmě. Ve chvíli, kdy se nejedná o skladové položky s dostatečným skladovým potenciálem, je nutné, aby informace o stavech, disponibilitě, délce dodací (výrobní) doby byly dostupné obchodníkovi přímo při jednání. Cílený vstup do ERP systému k zajištění daných informací pak je jednou z jeho klíčových funkcí. Pro tyto účely se pak nejčastěji používá připojení na terminálovou relaci dovnitř mateřské firmy, či optimalizované webové aplikace napojené na centrální informační systém. Aktuálně přichází na trh ovládání přes mobilní zařízení jako PDA, tablety, smartphony apod. ERP systém musí být schopen komunikace s takovými zařízeními, neboť dostupnost informací je jednou z klíčových výhod společnosti ve stále více akcelerujícím tržním prostředí.

Kritický bod: zdroje a sklady
Druhý protichůdný požadavek je optimalizace skladových zásob materiálu, lidských zdrojů, kooperujících firem apod. Zde nabývá kvalitní ERP systém skutečného významu, neboť je schopen nejen sdělit aktuální informace o stávající situaci, ale vyhodnotit předchozí období a predikovat tak do budoucna možné scénáře k podpoře rozhodování o potřebě zdrojů. V takových úvahách pak přichází v potaz základní vlastnosti ERP systému, jako je skladové hospodářství, přehledy fakturace, obratů apod. V posledních letech pak ale do popředí vstupuje čím dále častěji BI (Business Intelligence) – datové sklady a OLAP kostky. Pryč je doba ručních výpočtů, maker v Excelu apod. BI, které pro své rozhodovací kritéria čerpá z integrované firemní databáze, je schopno poskytnout byť statickou, přesto však modulární a multidimenzionální informaci, opřenou o reálná fakta, nikoliv domněnky a intuici. Tyto podpůrné nástroje pak jsou schopny eliminovat výkyvy v dodávkách zdrojů. Není nic horšího než uspět na trhu, získat zakázku a nemít zajištěné potřebné zdroje, neboť v dnešní době není dost dobře možné alokovat aktuálně nepotřebné zdroje a blokovat tak firemní cash-flow. Zastavit tak výrobu, přejít na produkci jiného výrobku, ztratit tak manipulační čas přestavbou či přeprogramováním výrobních zařízení apod. ERP systém tedy musí obsahovat možnosti vyhodnocení stavů, minulých období, musí být schopen navrhovat optimalizované zásoby zdrojů na konkrétně zvolené období s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji na trhu, tedy obchodním zakázkám.

Plánování: jemné umění vidět budoucnost
Zásadní vlastností či funkcí systému pro výrobní podniky je pak možnost dynamického přeplánovaní a modulace různých budoucích scénářů. Zde platí jako v každé jiné disciplíně, rozhoduje výsledek, kde výsledek = přesný výstup získaný v racionálním časovém horizontu. 
Tento požadavek není samoúčelný. Vychází z obou předcházejících bodů. Důkladné, detailní a precizní zaplánování všech potřebných zdrojů je nutností, přesto však pro mnoho společností stále jen zbožným přáním.  I zde však platí, že používat selský rozum je vhodné. Přemíra detailu škodí všem. Sama o sobě totiž spotřebovává zdroje, na druhou stranu však je schopna jiné zdroje uvolnit a účelně je využít. Bude-li zdroj využíván optimálně, sníží tak potřebu i spotřebu jiných zdrojů. Pokud každý stroj, pracovník bude mít jasně dané úkoly a náplň pracovní či provozní doby, firma jen získává. Je tedy vhodné najít rozumný kompromis mezi mírou detailu a účelností. Pro obchodníka pak možnost přeplánování dává podklady pro obchodní jednání, neboť zahrne-li ERP systém v potaz souběhy různých zakázek, které jsou aktuálně zpracovávány, již zaplánované zakázky na další období, disponibilitu vlastních i externích zdrojů apod., je schopen poskytnout jasné informace jak o (ne)možnosti vlastní realizace zakázky, jejím možném termínu tak i ceně souvisejících nákladů na případnou změnu výrobního procesu tak, aby se odpovědná osoba mohla rozhodnout o akceptaci nové zakázky.

Zaostřeno na výrobu
Po úspěšném překonání výše uvedených příkladů problematických oblastí, je vhodné zaměřit pozornost na podporu samotných výrobních procesů, jednotlivých úkonů. Zde ERP systém nabývá řídicí a kontrolní roli. Jednak tedy dává pokyny obsluze, jednak kontroloval průběh a plnění stanovených postupů v kvantitě a čase. Podpořit jednotlivé procesy pak je vhodné pomocí čteček čárového kódu, které zrychlují manipulační procesy, ale zejména zpřesňují a zabraňují záměnám jednotlivých vstupujících zdrojů. Aktuálně se využívají zejména RFID čtečky, které jsou obousměrnou komunikací propojeny přímo na řídicí systém, tedy mají vždy on-line informace a zároveň předávají data o průběhu zakázky, přemístění zdrojů, jejich spotřebě apod. Tímto způsobem je pak obsluha schopna nastavit správné normativy, odhalit mezery výrobního procesu atd. Čtečka propojená do systému pak ale nemusí být jen snímačem čárového kódu. Každé takové zařízení má svůj vlastní SW, který lze modifikovat tak, že bude zobrazovat či vykonávat další činnosti jako například dotisk čárového kódu k polepení výrobku, tisk průvodního listu, balícího listu apod. Tedy v důsledku čtečkou lze ovládat ERP systém a tím pádem obsluha, která provádí manipulační úkon a jediná ví aktuálně přesné informace, může ukončit celý proces bez nutnosti předávat je dalším osobám a riskovat tak jejich zkreslení či ztrátu. Příkladem může být finální příjem hotového výrobku z výroby, kdy „sejmutím“ čárového kódu výrobku, případně jeho šarže či výrobního čísla je jednak ukončen výrobní proces, jednak přijato zboží na uvedenou lokaci, vytištěna příslušná dokumentace apod. Propojením čtečky s WMS systémem (ať již integrovaným v ERP či externím), pak vzniká kompaktní systém řízení, který poskytuje téměř neomezené možnosti podpory, řízení a kontroly.
Dalším podpůrným mechanismem jsou samotné sběrné výrobní terminály, na kterých může být nahlašován odvod z výroby. Zde se vyskytuje celá škála různých typů zařízení, základem však je odolný display určený zejména k vizualizaci ovládání odvodu. Jednoduchým stiskem několika tlačítek je například nahlášen příjem hotového výrobku, ukončení určitého výrobního uzlu, ukončení zakázky apod. Získáváme tak čas, přesnost, jednoduchost.

Aby práce odsýpala – fenomén zvaný workflow
Nezanedbatelným aspektem, který se postupně vnořuje i do řízení výrobních procesů je pak celá škála podpůrných částí ERP systémů, kde jako zástupce lze jmenovat například Workflow, které je koncipováno k řízení libovolných postupů včetně kontrolních a návazných funkcí. Představme si, že jsme vymysleli unikátní metodiku a postup výroby, ale jak předat tyto informace, jak zkontrolovat, že jsou plněny řádně a včas všechny nutné dílčí kroky daných postupů. Spoléhat se na ústní čí písemné (papírové) předávání je sice možné, ale z praxe nevhodné. Zde nastupuje výhoda komplexnosti ERP systému. Jednotlivé kroky, postupy, kontrolní body a události zaneseme do šablony chování Workflow, to se následně postará o řízení vybraného procesu předáním informace příslušné osobě v definovaném čase a relevanci. Kontrolní mechanismus pak při definované podmínce odchylky upozorní na daný stav či spustí běh jiného deklarovaného procesu ke korekci daného stavu.
 Podstatnou vlastností systému pak je možnost customizace, tedy přizpůsobení se uživateli. Jen málokteří SW producenti se domnívají, že jejich produkt je dokonalý ve svém základním pojetí a že jej nebude potřebné a vhodné přizpůsobit na míru uživateli. Statické a dogmatické funkce a metodiky SW produktu pak jasně signalizují na potřebu zvýšené opatrnosti, neboť není-li systém schopen se přizpůsobit dynamickému prostředí a požadavkům klienta, bude nejspíše po určité době vyměněn.

Jiří Traxler, vedoucí týmu mobilních konzultantů ve společnosti J.K.R.

 

Publikováno: 18. 9. 2013 | Počet zobrazení: 2614 571