Co je úkolem ochrany průmyslového vlastnictví?
O patentech a vynálezech se většinou dozvídáme v souvislosti se soudními spory mezi velkými nadnárodními koncerny, tato problematika se však může týkat jakékoli firmy, která vyvíjí a přináší na trh nové řešení či výrobek, protože si pravděpodobně bude chtít zajistit jeho ochranu. Nebo se naopak může stát, že se v některém ohledu dostane do konfliktu s již chráněným předchůdcem.
Úkolem systému ochrany průmyslového vlastnictví je bránit nekalosoutěžnímu jednání a aktivitám jako je např. parazitování na dobré pověsti výrobků a služeb ze strany jejich napodobitelů, ekonomické znevýhodňování tvůrců nových technologií vůči méně inventivní konkurenci, ale i nejistotě spotřebitelů ohledně původu a kvality výrobků a služeb.
Mít přehled v oblasti patentů a chráněných řešení může být užitečné i pro firmy, které nemají své produkty či řešení patentovány, protože po uplynutí doby ochrany patentu je možné popsané řešení využívat bez možných omezení ze strany majitele patentu. Všichni tak získávají po určité době zdarma možnost vynález využívat bez vynaložení vynálezecké činnosti a dalších investic a zakomponovat jej např. do vlastního řešení.
Průmyslově právní informace a jejich systém
Jak konstatoval Ing. Miroslav Paclík z Úřadu průmyslového vlastnictví na květnové konferenci „Průmyslové právo v praxi aneb Jak chránit a využívat duševní vlastnictví v tržních podmínkách“, význam průmyslově právních informací není podnikatelskou veřejností ještě v plné míře doceněn. K dispozici jsou dnes už sice kvalitní rešeršní zdroje, ale ne všichni s nimi umí pracovat. Kde lze informace týkající se patentů a ochrany duševního vlastnictví nalézt?
Základní prameny představují hlavně přihlášky, udělené patenty a zapsané dokumenty, rejstříky průmyslových práv či věstníky. V patentových spisech jsou nejnovější informace o světovém stavu techniky a nových technických řešeních, které nejsou jinde publikovány - záznamy obsahují základní bibliografická data, v některých případech jsou k dispozici anotace, popř. obrázek či chemický vzorec. Je však potřeba vzít v úvahu, že zhruba 70 % technických informací je publikováno pouze v patentových dokumentech, tzn. je nutno se jimi pečlivě probrat. Nicméně dobrá zpráva je to, že většina patentových informací je k dispozici zdarma. K nejvýznamnějším zdrojům technických informací patří patentové databáze, dále specializovaná patentová literatura a v neposlední řadě i vzdělávání a semináře. Zdroje průmyslově právních informací jsou jednak volně přístupné, jednak komerční (např. databáze na datových nosičích). Bohatým zdrojem jsou především webové stránky patentových institucí (UPV, EPO, WIPO aj.) a také samotný web nabízí nepřeberné množství patentových informací z mnoha zemí.
Espacenet
Skutečnou studnicí detailních údajů je vyhledávací systém Espacenet. Informační služby dostupné na adrese www.epo.org/searching/free/espacenet.html nabízejí přístup k unikátní databázi obsahující více než 70 mil. patentových dokumentů z 80 zemí světa, a informace o vynálezech a technickém vývoji od roku 1836 do dneška, rešerše na stav techniky, informace o právním stavu a různá bibliografická data k nepatentové literatuře.
Vyhledávání v systému Espacenet probíhá podle stanovených kritérií, mezi něž patří klíčová slova z názvu nebo abstraktu, číslo zveřejněného dokumentu, číslo přihlášky, případně prioritní přihlášky, datum zveřejnění, přihlašovatel, původce, a volit lze podle klasifikačních symbolů evropského třídění (CPC), či mezinárodního patentového třídění (IPC). Samotný vyhledávací proces má pak ještě několik variant od prostého hledání přes inteligentní (smart search, kdy lze zadat jedno slovo či složitější dotaz) a pokročilé (advanced search) vyhledávání až po dotazování podle třídění (classification search). Klasifikační třídění je náročnější, ale neocenitelné, pokud je potřeba najít všechny dokumenty a publikace související se zadaným tématem. Výsledkem hledání by pak v případě úspěšného nálezu v databázi mělo být zobrazení příslušného patentového dokumentu či souvisejících publikací. Přístupné jsou rovněž informace o právním stavu dokumentu, či průběhu řízení o něm, např. námitky apod.
Klíčovým nástrojem pro ukládání a vyhledávání patentových informací je Mezinárodní patentové třídění (MPT). Slouží jako podklad pro selektivní předávání patentových informací uživatelům, a pro přípravu a zpracování statistik v oblasti průmyslového vlastnictví, které naopak umožňují využívat patentové informace pro prognózování technického rozvoje. Systém prošel modernizací, a v reformované verzi nabízí možnost třídit v hlavních skupinách, nebo v úplném MPT. Aktualizace probíhá vždy k 1. lednu, a to výhradně elektronicky. Novinkou připravovanou pro nadcházející období je CPC – Cooperative Patent Classification, nový systém třídění je společným projektem EPO a USPTO a podle plánu by měl od počátku příštího roku nahradit třídění ECLA.
706
