Také čeští strojaři mají nového prezidenta

Jaké hlavní úkoly či priority jste si stanovil v nové funkci prezidenta SST?
Především je to snaha změnit dnes poněkud roztříštěnou podobu Svazu a více propojit jeho členské firmy. To samozřejmě znamená i překonat různé trendy a proudy, které se v současné době vzhledem k různorodému zaměření členských firem projevují. Jsou zde zastoupeny jak velké, tak i menší či střední firmy, ale všechny vytvářejí pracovní příležitosti a přispívají k prosperitě a rozvoji celého státu. Jednou z důležitých věcí, které bych určitě chtěl změnit, je nastolit stav, kdy se Svaz bude zaměřovat na jednotný směr a své poslání. Chtěl bych, aby Svaz, jak je deklarováno i v jeho zásadách, poskytoval servis pro všechny sdružené firmy bez výjimky, ale nezahlcoval je přitom rozsáhlou agendou, a také aby začala fungovat potřebná zpětná vazba od členských podniků směrem ke Svazu. Od správní rady máme také za úkol připravit návrhy rozvoje. Jsem přesvědčen, že kromě již deklarovaných úkolů by SST měl mít své vlastní aktivity, které by přinášely finance. K takovýmto projektům patří například získávání grantů a nejrůznějších podpor, které by se provázaly na členské podniky – Svaz už pomáhá členským firmám v řešení dotačních a grantových programů. Mezi významné pak patří také aktivity směřované k podpoře učňovského a středního odborného školství. Je zapotřebí, aby v rámci Svazu vznikla skupina připravující podněty k rozvoji tohoto oboru, protože pokud odborné školství zůstane v dnešním neutěšeném stavu, průmyslové obory – strojírenské či hutnické nevyjímaje – se prostě rozvíjet nebudou. Přitom právě tato odvětví potřebují nové kvalifikované lidi. Koneckonců i to je důvodem, proč se i v naší firmě zabýváme myšlenkou vlastní učňovské školy. Ale není to jen střední odborné školství, roste i potřeba vysokoškolsky kvalifikovaných techniků a rovněž zde se Svaz poměrně aktivně angažuje. V rámci společné platformy úzce spolupracujeme s vysokými školami, jakými jsou např. VUT Brno, ČVUT Praha nebo Západočeská  univerzita v Plzni.
Při pohledu na hlavní programové cíle Svazu je to poměrně rozsáhlé spektrum činností, kterými se SST zabývá.  Mimo jiné třeba sbírat a vyhodnocovat informace a statistické údaje ve strojírenských oborech, a to jak v domácí produkci, tak vzhledem k zahraničí, dále připravovat pravidelné podklady a informace v sektoru obráběcích a tvářecích strojů včetně prognóz, zpracovávat, vyhodnocovat a zpřístupnit členům Svazu marketingové a ekonomické studie světových asociací, pomáhat při vytváření společných strategií…
To vše už Svaz v podstatě dělá, ale je třeba vidět, že v této oblasti se často řeší různé, vzájemně oddělené, i když související věci: jednak záležitosti spíše obchodního charakteru, jako je podpora členských podniků při hledání nových obchodních příležitostí, účast na různých prezentačních akcích, veletrzích v zahraničí a podobně, a zároveň otázky ryze technické – konkrétním příkladem je třeba technologická platforma, kterou Svaz vytvořil, kde se řeší veškeré normy pro výrobu obráběcích a tvářecích strojů. Další je problematikou je tzv. Blue Competence, poněvadž bez této certifikace už brzy nebude moci nikdo prodávat. Právě tato iniciativa se nedávno řešila na zasedání řídicího výboru Blue Competence pro výrobní stroje (BCMT ), které se konalo 1. června na Sardínii. Své zástupce tam má prostřednictvím SST i český průmysl. Také na letošním veletrhu EMO Hannover bude jednou  z dalších významných aktivit Svazu stánek Blue Competence, který poskytne členům aliance možnost propagace jejich výrobků, 15 společností bude navíc prezentováno na stánku i na portálu CNC Arény.

Co vlastně pojem Blue Competence obnáší?
 Základními předpoklady pro používání značky Blue Competence u obráběcích strojů je schopnost výrobce prokázat opatření zlepšující efektivitu jeho produktů a uvést příklady alespoň v jedné případové studii. Je pověřena konkrétní osoba v top managementu, zabývající se problematikou udržitelnosti firmy a jejích produktů. Firma definuje cíle pro své výrobky a personál, který se soustavně zabývá udržitelností výroby. To znamená především použití energeticky efektivních komponentů a subsystémů, omezení hmot pohybujících se částí strojů, a také zkrácení fází spuštění a zahřívání stroje nebo uplatnění energeticky úsporných režimů. Součástí smlouvy je i vyhodnocení energetické účinnosti výrobního stroje. Smlouva o členství v Blue Competence – výrobní stroje je podepisována s národním svazem na 1 rok. K iniciativě Blue Competence se v současné době hlásí několik národních svazů (AFM, AIMMAP, MTA, MIB, SST, SWISS- MEM, SYMOP a VDW). Zastoupení výrobců výrobních strojů v iniciativě Blue Competence představuje 15 % všech společností z téměř tří desítek sektorů.

Kromě prezidentství SST jste zároveň generálním ředitelem jednoho z největších českých strojírenských podniků, který navíc v posledních letech představil celou řadu novinek, včetně unikátních řešení z vlastního vývoje…
Výrobní program firmy ŽĎAS je zaměřen na výrobu zařízení pro volné kování, strojů na zpracování šrotu, hydraulických a mechanických lisů, zařízení na zpracování válcovaných výrobků, odlitků, výkovků, ingotů a nástrojů, především pro automobilový průmysl. Obstát na trhu znamená také investovat do rozvoje, což dokumentuje i nedávno zprovozněný kovací soubor s lisem CKV 1250/1600 a manipulátorem QKK 8, který je nejen jednou z nejvýznamnějších investic firmy v poslední době, ale také technologickou novinkou.

Můžete toto zařízení přiblížit trochu podrobněji?
Potřeba vývoje a výroby nového kovacího souboru pro vlastní kovárnu společnosti ŽĎAS s sebou přinesla řadu otázek souvisejících s požadavky výroby na rozvoj technologických možností tohoto provozu. Nová koncepce lisu i manipulátoru je zárukou zlepšení kvality výsledného výkovku a zmenšení přídavků vede ke snížení nákladů pro zákazníka. Výhodou nové koncepce lisu je zlepšení vedení a jednodušší seřizování vůlí pohyblivé traverzy. Kovací lis má hornotlakou čtyřsloupovou konstrukci s maximální jmenovitou tvářecí silou 12,5 MN, pěchovací síla je zvětšena až na 16 MN. Nosnost manipulátoru je do 8000 kg a výhodou jeho nové koncepce je nižší hmotnost, menší rozměry, nižší hlučnost, vyšší rychlosti a zrychlení, větší koeficient bezpečnosti proti převržení a snazší údržba manipulátoru.
V rámci projektu byla řešena i problematika nové koncepce hydraulického pohonu. Návrh řešení vycházel zejména z požadavku vysokého počtu hladicích zdvihů za minutu – bylo požadováno 160 až 180 hladicích zdvihů, přičemž pohon lisu umožňuje dosáhnout až 220 hladicích zdvihů za minutu. Konstrukce a rozmístění hydraulických bloků ve sklepě hydraulické stanice má za úkol usnadnit běžnou údržbu. Obě části kovacího souboru, výkonová i olejová řídicí část, jsou snadno oddělitelné a případná výměna opotřebované části nebo standardního hydraulického prvku není časově nijak náročná. V oblasti hydraulického řízení lisu se uplatnila nová koncepci ventilů vlastní konstrukce. Zapojení ventilu a jeho řízení je ve fázi optimalizací a v kovárně ŽĎAS, a.s. tak můžeme testovat přímo v provozu, zda se určitá myšlenka osvědčí i v praxi. Celý projekt tak umožní zpětnou vazbu pro projektanty a konstruktéry, kteří si přímo za provozu mohou ověřit životnost jednotlivých strojních součástí a fungování celého souboru.
Věříme, že technické parametry nového kovacího souboru umožní další zlepšení technologických možností kovárny společnosti ŽĎAS, navíc přímo u nás ve firmě zároveň vzniklo zajímavé referenční pracoviště pro tuzemské i zahraniční zájemce.

Vidíte na trhu v této oblasti nějaké výraznější změny?
Je znát například příklon trhu k vyšším jakostním ocelím třídy 19 a nerezovým materiálům. Nároky zákazníků na kvalitu enormně stoupají i s navyšováním celosvětových kapacit v oboru, a tak už nestačí, aby byl certifikován pouze konečný produkt. Zákazníci stále častěji požadují, aby certifikační firmy prověřovaly celý systém výrobního procesu v kovárně, včetně tepelného zpracování a odstraňování případných vad. Pro nás to platí tím více, že ŽĎAS je v současné podobě výrazně exportně orientovaná firma – vyvážíme zhruba 80 % naší produkce. Ale i zde lze pozorovat řadu změn a postupný vývoj: zatímco ještě donedávna byli našimi hlavními odběrateli zejména Německo a Španělsko, dnes, vzhledem k nové situaci na světových trzích, se snažíme orientovat na Rusko, nebo tzv. země BRIC, na Jižní Ameriku, Indii a Čínu.

Jenže právě například Čína patří na světových trzích nejen mezi prioritní zákazníky, ale i mezi hlavní konkurenty českých strojařů…
Ano, z našeho pohledu byla například u výkovků zatím hlavním soupeřem Itálie, ale začínáme se stále častěji utkávat s výkovky z Číny. I když by se teoreticky mohlo zdát, že pro tak těžké výrobky, kde je velkým problémem doprava, bude produkce ze vzdálené Asie v nevýhodě, díky masivní čínské podpoře exportu, která dosahuje až třiceti procent, se však následně dostáváme už na zcela jinou rovinu. Přesto ale kvalita čínských výrobků stále není srovnatelná s naší. Čínské výkovky, které se dostávají na zdejší trh, jsou vyráběny z uhlíkatých, nikoli z vysoce legovaných ocelí.

Ing. Miroslav Šabart
* 1962, absolvent VUT v Brně (obor ekonomika a řízení strojírenské výroby), místopředseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti ŽĎAS, od roku 2013 také prezident Svazu strojírenské technologie.
 

Publikováno: 23. 9. 2013 | Počet zobrazení: 3311 673