rossleor asseco murr

Na novelizaci významných právních předpisů se podílí i HK ČR

Hospodářská komora ČR ze své kompetence zakotvené v Legislativních pravidlech vlády, z titulu členství v nadnárodních organizacích a při přímé spolupráci s vládou, orgány a institucemi EU ovlivňuje legislativní rámec podnikatelského prostředí. Významnou roli v tom hraje např. zapojení v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy je na webových stránkách komory předkládána k připomínkám aktuální dokumentace týkající se nových předpisů.

 

Vláda schválila 31. července 2013 novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou by dále měla projednat poslanecká sněmovna a senát. Novela, při jejímž vzniku byla Hospodářská komora České republiky (HK ČR) jedním z lídrů, přináší zejména dvě významné změny, které zlepší proces zadávání veřejných zakázek.

Čas jsou peníze – a souboj o něj pokračuje
První důležitou změnou, kterou HK ČR vítá je, že zakázka bude moci být zadána i v případě, že bude podána pouze jediná nabídka. To v minulosti nebylo možné a výběrové řízení muselo být zrušeno a opakováno, zatímco nyní bude muset být zopakována jen jediná jeho část, čímž se v průměru ušetří přibližně měsíc času. Citelně zrychlit by se tak měl zejména proces zadávání specifických zakázek, kde nezřídka reálně existuje skutečně pouze jediný dodavatel.
Další vítanou změnou je ponechání výše limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu v případě stavebních prací na 3 milionech Kč. Předchozí novela, která tento limit měla snižovat na 1 mil. Kč, má být tedy v tomto rozsahu zrušena, což by mělo napravit chybu, kvůli níž měly být do režimu standardních veřejných zakázek vtaženy i ty, jejichž hodnota je zcela bagatelní.
HK ČR dlouhodobě prosazuje i další návrhy, které by měly přispět k optimalizaci pravidel zadávání veřejných zakázek a podpořit ekonomický růst ČR. „Mimo jiné žádáme, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dodržoval lhůty, dokdy musí vyřídit stížnosti uchazečů o veřejnou zakázku. Není totiž možné, aby dle dostupných informací, byly Úřadem nezpracovány stížnosti týkající se zakázek v hodnotě převyšující 40 miliard Kč,“ říká prezident HK ČR Petr Kužel. Dále se jedná zejména o prosazení hodnotícího kritéria „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“, které by mělo vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. Cílem by měla být změna stavu, kdy se veřejní zadavatelé zaměřují při hodnocení nabídek pouze na cenu a pomíjejí hlediska kvality. Tento a další návrhy HK ČR však nebyly prozatím do zákona o veřejných zakázkách přijaty, nicméně komora s jejich prosazováním při jednání s ministerstvem a vládou počítá i do budoucna.

Eurosměrnice zarazí zpožďování plateb
Dalším z významných témat, jimiž se HK CR v posledních letech zabývala je problém opožděných plateb. Jak konstatuje zpráva HK, dlouholeté úsilí komory a její  soustavný tlak od roku 2004 na evropské komisaře i na domácí poslance, aby problém opožděných plateb vyřešili co nejdříve, přinesly své ovoce:  28. června 2013 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela obchodního zákoníku č. 179/2013, která s účinností od 1. července implementuje do českého právního řádu směrnici EU o opožděných platbách. Přijatá novela by měla významně napomoci podnikatelům, kteří byli dosud vystaveni dlouhému čekání na splatnost zasloužené odměny za jimi řádně poskytnuté zboží či služby. Nemalá část těchto firem se v důsledku tohoto jevu dostala do druhotné platební neschopnosti a v mnohých případech tyto firmy končily v insolvenci.
Podle novely musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. Novela dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb.
„Je pozitivní vidět, že naše úsilí nevyplynulo do ztracena, a že se podařilo v této věci podnikatelům reálně pomoci. Boj o vyřešení problematické situace malých a středních podniků v ČR i EU však i nadále pokračuje, a bude zapotřebí prosadit řadu dalších opatření. Vnímáme potřebu zaměřit se především na zlepšení přístupu k financování firem, odstraňování administrativní zátěže a vytvoření podmínek pro získávání a rozšiřování kvalifikace odborných profesí. Prosazení regulace opožděných plateb představuje v tomto boji dílčí, ale velmi cenné vítězství,“ říká Petr Kužel.

Novelizovaná daň z příjmů: Naděje pro odborné vzdělávání?
K posledním z významných legislativních úprav, na jejichž prosazení má výrazný podíl i HK ČR, patří novela zákona o dani z příjmu, kterou schválila Poslanecká sněmovna ČR 8. srpna 2013 ještě před svým rozpuštěním. Jde o balíček opatření, které by měly po finanční stránce umožnit zaměstnavatelům zapojit se více do odborného vzdělávání. HK ČR však rovněž očekává, že se díky nim také podaří zvýšit aktuálnost vybavení odborných škol z hlediska odborné výuky, a zaměstnavatelé ve spolupráci se školami tak budou mít k dispozici účinný finanční a motivační nástroj pro příchod zájemců o studium technických oborů.
Finanční možnosti pro zaměstnavatele se týkají následujících oblastí:
-    odečet nákladů na jednoho žáka konajícího praxi ve firmě od základu daně paušální;
-    navýšení limitů u daňově uznatelných výdajů stipendií u středoškoláků i vysokoškoláků;
-    firemní investice do vybavení určeného pro vzdělávání, a to až do 110 % hodnoty investice pro účely vzdělávání dané v roce uvedení do užívání.
 

„HK ČR dlouhodobě usiluje o podporu a rozvoj odborného vzdělávání zejména v technických a přírodovědných oblastech. Schválení novely daně z příjmu je klíčové opatření, které komora prosazovala již několik let,“ zdůraznil Petr Kužel.

HK ČR i nadále upozorňuje na neutěšený stav v oblasti kvalifikace lidských zdrojů, který zásadním způsobem ohrožuje růst české ekonomiky. Hlavními důvody jsou:
-    nedostatek absolventů počátečního vzdělávání v technických, resp. průmyslových oborech;
-    chybějící vazba praktické výuky na konkrétní firmy;
-    odchod silné generace technicky vzdělané pracovní síly do důchodu;
-    nedostatek kvalifikované pracovní síly pro realizaci nových zakázek.
 

 
Publikováno: 24. 10. 2013 | Počet zobrazení: 3260 článek mě zaujal 776
Zaujal Vás tento článek?
Ano