Tradice v novém balení
Přesně před rokem jsme přinesli v TechMagazínu reportáž z trochu jiné oblasti výroby - pivovarnictví. Rakovnický pivovar, kdysi jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu v republice, po krušných časech prochází nyní rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, která ho vynese opět mezi technologickou elitu českého pivovarnictví. A jak vypadá situace dnes? Na to jsme se zajeli po roce zeptat technického ředitele Jiřího Kováře.
Rakovnický Bakalář se po čase dočkal opět zásadní generační změny. Co nového přináší?
Od loňského roku, kdy jsme spolu mluvili naposledy, projekty výrazně pokročily. Zprovoznili jsme například novou kompresorovou stanici na vzduch, demontovali a vyměnili veškeré rozvody médií a to vč. rozvodů pitné vody a vzduchu. Ty původní byly železné, nevyhovující, nahradily je kompletní rozvody v nerezu. Pořídili jsme také novou tlakovou stanici vody, protože máme svoji kvalitní dobrou vodu a rezerváty ,svým umístěním nezajišťovaly potřebný tlak. Vybudovali jsme a zprovoznili i nový příjem sladu, kde máme nyní sila o celkové kapacitě 300 t. Technologie příjmu byla umístěna do prostor bývalého hvozdu. Tato stavba byla také kompletně zrekonstruována. Elektro zařízení celého příjmu sladu je propojeno s řídicím systémem zmodernizované varny, kde je již vše řízeno systémem Simatic, který patří v oblasti řízení výrobních procesů k absolutní špičce.
Při minulé návštěvě jste mohli vidět, jak se betonují základy pro nové venkovní přetlačné tanky. Dnes již jsou první dva zprovozněné a zapojené do systému, každý z nich má objem 400 hl. Další, pro technologii velmi významnou a finančně náročnou investicí, byla dodávka a zprovoznění nové filtrační linky a to také do nově zrekonstruovaného provozu. To ani nemluvím o nových rozvodech chlazení, přibyla nová čerpadla, nové rozvody a armatury na spilce a ve sklepě... Jsou to asi hlavní modernizační novinky, pokud jde o technickou část výroby.
Zároveň už jsme se pustili i do staveb, protože ty byly v opravdu neutěšeném stavu. V celém dvorním křídle byly proto vybourány nevyhovující, rozpadající se budovy, které již neměly žádné uplatnění a začínáme ty původní, historické opravovat. A to vč. statického zajištění nových fasád a nových střech.
Aby pivovar byl na špičkové úrovni nejen zevnitř, ale vypadal dobře i zvenku, opravili jsme už i novou venkovní fasádu laboratoře a stáčírny do Vysoké ulice v historickém centru města, a začínáme projektově připravovat vstup v Havlíčkově ulici.
To už se začíná blížit cílovému stavu. Kdy počítáte s tím, že bude hotovo to hlavní, jak by měl pivovar podle vašich představ vypadat?
Záležet bude hlavně na penězích, kolik do toho vložíme a jak rychle půjde postup prací. Moje vize je, že do nějakých pěti - šesti let bychom se mohli tímto pivovarem chlubit nejen po technologické stránce, která je už téměř hotova, ale jsme špičkově vybavení. Kompletně je vybavená stáčírna lahví, zrekonstruovaná stáčírna sudů, varna vybavená moderním řídicím systémem, zrekonstruované sklepy, spilky to samé, a nyní bude převážná část peněz investována do budov. Ty byly prakticky čtvrt století neopravované, takže kam sáhneme, tam zjišťujeme, že musíme měnit nejen střešní krytinu, ale i krovy.
Uvažujete o nějaké další expanzi až projekt rekonstrukce pivovaru Bakalář dokončíte? Třeba, že byste přibrali k sobě ještě nějaký další pivovar jinde?
V současné době o tom neuvažujeme. Máme určitý cíl, na který jsme zaměřeni, a toho chceme dosáhnout.
Rakovnický pivovar byl od svých novodobých počátků v poválečném období zaměřen na novinky, nejen po stránce techniky a vybavení, ale i technologií, zkoušely se tu nové věci... Jak to vypadá teď, budete se držet dál této tradice?
Samozřejmě ji s využitím nejmodernějších technologií vedeme podle klasických receptur, prakticky veškeré druhy piva, které se tu dříve vařily se snažíme vyrábět dál, a k tomu přidáváme novinky, které náš sládek pan Holopírek dokáže velmi kvalitně vyrobit. Máme tak na trhu medový speciál - Křivoklátsko je ostatně známé svým proslulým medem a medovinou - nebo třeba nejnověji máme ve výrobním programu za studena chmelený ležák, který je dle mého názoru skutečnou špičkou a zákazníci si ho velmi chválí.
Špičkové technologické vybavení, kterým současný pivovar disponuje, dnes bývá zpravidla západní provenience, ale podstatná část produkce je orientovaná na východ. Pro ruský trh, ale ten je, pokud jde o české pivo hlavně doménou Plzně. Jak se tam daří vám?
Myslím, že tamní trh nebyl jen doménou plzeňského piva, ale celého českého pivovarnictví. Také naše pivo se v Rusku prodává velmi dobře, prodeje tam rostou a naše speciály vařené pro ruský trh - Pražačka a Černovar - tam dosahují velkých úspěchů. Ale neméně úspěšné je tam i naše klasické pivo - Bakalář.
Když už mluvíme o ruském trhu, pro dodavatele je to něco podobného jako Čína, znamená to zpravidla velké objemy. S tím ale souvisí i riziko, které postihlo globalizované české pivovary - v honbě za výtočí šla kvalita jinam - někdy dolů, jinak hlavně do univerzálního “šedého průměru”, který prakticky zlikvidoval typickou odlišnost jednotlivých značek. Nebojíte se, že odběratelé vás budou tlačit do velkých objemů dodávek a stane se něco podobného?
To si nemůžeme dovolit - a ani nechceme. Naší prioritou je a bude kvalita, a té se držíme a z ní nechceme uhýbat. Honba za ziskem je sice lákavá, ale je to velmi, velmi krátkodobý efekt. A pak se to vrátí. Takže my si chceme držet kvalitu a jsme rozhodnuti si ji držet i do budoucna.
789
