Co přinese letošní rok a ty další? Výzkumníci to možná už vědí…

Aktuální trendy samozřejmě znamenají, že prognózy obvykle zahrnují to, co je právě marketingově „in“ v dané době – ve studiích posledních let tak vesměs figurují pojmy jako elektromobilita, cloud, 3D tisk apod. a samozřejmě nezbytný „trvale udržitelný rozvoj“. K technologiím, které by měly výrazně posunout svět kupředu patří např.: 3D zobrazení a displeje (v navigacích, při výrobě, simulacích, medicínských aplikacích jako jsou robotické operace apod.), bezdrátové dobíjení a přenos energie a pokrok v jejím uchovávání (lepší, výkonnější a trvanlivější baterie, nové možnosti ukládání energie - např. použití pro výrobu plynu, z něhož je pak možné energii opět získat pro pohon motorů), inteligentní budovy a domácnosti, inteligentní továrny.

Rok 2014 podle Gartneru
Analytici společnosti Gartner vybrali desítku hlavních technologických trendů, které by měly být charakteristické pro letošní rok, a budou mít v příštích třech letech významný vliv. Jedním z hlavních je diverzita mobilních zařízení a jejich management, což je spojeno s trendem BYOD (používání vlastních zařízení ve firemním prostředí). Mobilní aplikace budou nabírat na významu (zatímco běžné budou ustupovat) a hlavním prostředím pro firemní aplikace se brzy stanou internetové prohlížeče. K internetu se připojuje stále více zařízení a to nejen mobily a počítače, ale např. i auta a TV. Tento trend označovaný jako Internet věcí (resp. možnosti, které nabízí), ale zatím většina organizaci není připravena využít.
Velkou budoucnost přisuzují analytici hybridnímu cloudu a IT ve smyslu poskytování služeb, kde bude důležitou roli hrát architektura klient-cloud. Přichází i éra tzv. osobního cloudu, kdy lidé budou využívat mnoho zařízení, ale žádné nebude tím hlavním. Tuto roli převezme právě osobní cloud, dostupný ze všech zařízení. K trendům řadí Gartner i softwarově definované technologie, které zajišťuji snadnější spolupráci různých služeb a aplikací.
Do roku 2020 také nastoupí éra chytrých strojů, jako jsou inteligentní osobní asistenti, chytří poradci, pokročilé průmyslové systémy a veřejně dostupná autonomní vozidla (která se dokáží sama řídit). Právě chytré stroje budou podle analytiků největší změnou v historii IT. Také 3D tisk firmy již vnímají jako reálný a úsporný způsob pro tvorbu prototypů a kusovou výrobu.
Analytici od Gartnerů však nejsou jediní, kdo se zabývá otázkami budoucnosti ovlivňované rozvojem technologií. K „tradičním“ prognostickým studiím patří „IBM 5 in 5“, v nichž společnost IBM od roku 2006 predikuje, které technologie mohou mít potenciálně největší vliv na naše životy během následujících pěti let.

Jak technologie mění náš pracovní život
Obdobné studie zaměřené na identifikaci hlavních trendů budoucnosti publikuje i společnost Ericsson. Její výzkum se v posledních letech zaměřuje hlavně na vliv technologií na náš život jako sociální faktor. Mobilní a digitální technologie pronikají do pracovního i soukromého života a mění způsob naší práce, její organizaci, spolupráci a sdílení. Zaměstnanci a zaměstnavatelé se soustřeďují spíše na výsledky než na to, jak a kde a kdy byla práce provedena. Síťové prostředí, umožňující pracovat odkudkoliv a kdykoliv, stále více stírá hranice mezi pracovním a soukromým životem. Spolupráce se přesune ještě více do virtuálního prostředí a nový systém práce vyprodukuje více pracovníků na volné noze (freelancerů).
K hlavním trendům z tohoto pohledu patří vnímání práce jako poslání, posun k vytváření hodnot a orientace na výsledky. Zaměstnanci již nebudou nutně muset sedět společně na jednom místě, aby mohli být pod kontrolou zaměstnavatele, a lidé stále více začínají hledat zaměstnavatele, kteří vytvářejí určité konkrétní hodnoty, komunitu a kulturu, se kterou se identifikují.

Budoucnost nepříliš vzdálená má i stinné stránky
Američtí futurologové se v roce 2010 pokusili odhadnout, jak bude vypadat svět za 10 let, tzn. v roce 2020 - a těch pár zbývajících let už není nijak dlouhá doba, kdy si budeme moci ověřit, zda měli pravdu.
Studie sice předpokládá výrazný rozvoj v mnoha oblastech moderních technologií, zároveň však poukazuje i na to, že některé věci se vrátí do stavu, v jakém byly před půl stoletím: Budeme mnohem víc chodit a využívat kola a hromadnou dopravu. Po městských ulicích budou jezdit spíše elektromobily, zatímco na delší vzdálenosti budeme pořád využívat vozy se spalovacím motorem - zejména úsporné diesely.
Velký pokrok by v následujících 10 letech měla zaznamenat výpočetní technika, a lze čekat zásadní změny ve vztahu člověk - počítač. Lidé budou komunikovat se stroji způsobem obdobným, jako mezi sebou a počítačové technologie by se měly stát natolik součástí každodenního života, že je lidé přestanou vnímat. Počítače budou pomáhat lidem vybírat nejvhodnější řešení na základě informací zaměřených na zdravý životní styl, bezpečnost apod.
Při nové výstavbě dostanou přednost nízkoenergetické budovy, nastupují tzv. chytré domy, kde třeba mikrovlnná trouba spočítá, jak kalorické je jídlo v ní připravované a z internetu dovede stahovat recepty, toaleta zhodnotí zdravotní stav svého majitele a nabídne vhodný dietní program. Zatímco si člověk čistí zuby, zrcadlo mu promítne předpověď počasí či poslední zprávy.
Významný posun vpřed lze čekat ve zdravotnictví, kde podrobnější znalosti o lidském genomu umožní vyvíjet a vybírat účinnější terapie, díky medicíně a biotechnologiím budeme už brzo žít déle a v dobré kondici. Lidstvo se začne lépe starat o sebe i o planetu.
Skvělé zprávy? Možná, ale opojení rozvojem a zapojováním moderních technologií není jen obrazem zářivého světa budoucnosti, a zmíněná studie (i řada dalších) představuje i stinnou stránku života budoucnosti. Varuje např., že může dojít k rapidnímu nárůstu nezaměstnanosti v důsledku rozsáhlé automatizace ve výrobě. Obyvatelstvo se koncentruje do rostoucích megalopolí, jejichž centrům dominují nablýskané mrakodrapy, ve kterých sídlí banky, marketingové společnosti, hotely apod., ale o pár kilometrů dál žije v roce 2020 celá čtvrtina veškeré populace v naprosto nevyhovujících předměstích, kde vládne taková nouze, že tu lidé nemají přístup ani k pitné vodě. A možná právě v této části se prognostici bohužel „strefili“, protože takovýto obraz lze vidět na řadě míst naší planety už dnes.
Pokud se chcete seznámit s některými prognostickými studiemi podrobněji, můžete se podívat např. na server ibm.com, na http://www.microsoft.com/office/vision/, nebo na http://www.billchamberlin.com/tag/data/
 

Publikováno: 13. 2. 2014 | Počet zobrazení: 2473 593