Jeden bilion EUR do investic v EU – nový rozpočtový rámec Unie na období 2014–2020
Evropský parlament dne 19. listopadu odhlasoval víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020 a otevřel tím jeho konečné schválení Radou. Schválené prostředky se – samozřejmě týkají také ČR – pokud je bude schopná vyčerpat.
Podle schváleného rozpočtového plánu bude EU mezi lety 2014 a 2020 investovat téměř 1 bilion EUR, který chce věnovat zejména do ekonomického růstu a zaměstnanosti. Schválený víceletý finanční rámec Evropské unii umožní investovat až 960 miliard EUR v prostředcích na závazky (1,00 % HND EU) a 908,4 miliardy EUR v prostředcích na platby (0,95 % HND EU). Mimo stropy schváleného finančního rámce existují zdroje pro nepředvídané okolnosti (např. rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity a nástroj pružnosti) a Evropský rozvojový fond, které představují dalších 36,8 mld. EUR (tj. 0,04 % HND EU).
Dvanáct hlavních prvků nového rozpočtu
Rozpočet EU obsahuje řadu podstatných inovací a je složen s dvanácti hlavních prvků.
- Lidé hledající zaměstnání budou moci počítat s podporou z rozpočtu EU prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V rámci ESF bude k dispozici na 70 mld. EUR, a to jako doplněk vnitrostátních opatření v této oblasti. Reformovaná politika soudržnosti umožní investovat na 366,8 mld. EUR do evropských regionů, měst a reálné ekonomiky. Evropský fond pro regionální rozvoj se bude soustředit na klíčové priority, jako je podpora malých a středních podniků, kde by se během sedmi následujících let měly dostupné prostředky zdvojnásobit ze 70 na 140 mld. EUR.
- Větší prostředky zahrnuje program mladých lidí v rámci nového programu EU Erasmus+, který bude činit téměř 15 mld. EUR, což je o 40 % více než jeho současná výše v reálném vyjádření. Více než 4 miliony lidí obdrží podporu na studium, odborné vzdělávání, práci nebo dobrovolnickou činnost v zahraničí, včetně 2 milionů vysokoškolských studentů, 650 000 studentů odborné přípravy a učňů, jakož i více než 500 000 lidí, kteří se zúčastní výměnných pobytů mládeže či dobrovolnické práce v zahraničí. Až 200 000 studentů, kteří plánují absolvovat celý magisterský program v zahraničí a pro něž jsou vnitrostátní granty nebo půjčky jen zřídka k dispozici, bude využívat nový systém záruk za půjčky spravovaný Evropským investičním fondem. Finanční prostředky obdrží také 600 partnerství v oblasti sportu, včetně evropských neziskových akcí.
- Evropská kultura, film, televize, hudba, literatura, divadelní umění, kulturní dědictví a příbuzné oblasti budou těžit ze zvýšené podpory v rámci nového programu EU „Tvůrčí Evropa“. S rozpočtem ve výši téměř 1,5 mld. EUR během příštích sedmi let (v reálném vyjádření o 9 % více než v současnosti) program podpoří kulturní a tvůrčí odvětví a podporu z programu obdrží rovněž Evropská hlavní města kultury, označení „evropské dědictví“, Dny evropského dědictví a 5 evropských cen (Cena EU za kulturní dědictví / ocenění Europa Nostra, Evropská cena za současnou architekturu, Cena Evropské unie za literaturu, cena „European Border Breakers“ a cena programu MEDIA).
- Nový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 mld. EUR, což je zhruba o 30 % více než podle stávajícího rámce v reálných hodnotách, přičemž výzkumní pracovníci a podniky v EU mohou počítat se zvýšenou a zjednodušenou podporou EU. Program podpoří špičkový výzkum v Evropě, včetně Evropské rady pro výzkum, posílí vedoucí postavení průmyslu v oblasti inovací, mimo jiné prostřednictvím investic do klíčových technologií, lepší dostupnosti kapitálu a podpory pro malé a střední podniky, a pomůže řešit významné společenské problémy, jako je změna klimatu, vývoj udržitelné dopravy a mobility, zlepšení cenové dostupnosti obnovitelné energie, zajištění zásobování potravinami a jejich bezpečnost nebo řešení problematiky stárnutí obyvatelstva. Např. bude inovativním podnikům pomáhat převádět jejich průlomové technologie do životaschopných výrobků s komerčním potenciálem. Akce programu Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020 obdrží v období 2014–2020 více než 6 mld. EUR, což je o 30 % více než v současnosti. Tím bude EU moci podpořit více než 65 000 výzkumných pracovníků. Evropský inovační a technologický institut (EIT) získá v období 2014–20207 za účelem posílení vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podnikatelskou sférou a na podporu začínajících podniků a specializované postgraduální odborné přípravy 2,7 mld. EUR.
- Malé a střední podniky představují přibližně 99 % všech evropských podniků a poskytují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru. Díky novému programu COSME mohou tyto podniky očekávat 2,3 mld. EUR podpory, aby se posílila jejich konkurenceschopnost a povzbudil růst a vytváření pracovních míst v Evropě. COSME je první program EU zaměřený na malé a střední podniky, který jim usnadní přístup na trhy uvnitř i vně EU a k financování prostřednictvím záruk na úvěry a mechanismu v oblasti rizikového kapitálu.
- S částkou 33,3 mld. EUR (26,3 mld. EUR na dopravu, 5,9 mld. EUR na energetiku, 1,1 mld. EUR na digitalizaci) bude hospodařit nový nástroj pro propojení Evropy (CEF), který má být hlavním nástrojem pro strategické investice do infrastruktury na evropské úrovni. Tyto prostředky přispějí k budování silnic, železnic, elektrických rozvodných sítí a plynovodů, jakož i infrastruktury a služeb pro jednotný digitální trh tím, že poskytnou zásadní finanční podporu potřebnou k propojení chybějících článků evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly vybudovány. V dopravě přispěje nástroj pro propojení Evropy k uskutečňování dlouho očekávané politiky v oblasti dopravní infrastruktury: z devíti hlavních koridorů se stanou dopravní tepny jednotného evropského trhu, které výrazným způsobem změní dopravní spojení mezi východem a západem. V oblasti energetické infrastruktury má nástroj zásadní význam pro splnění hlavních cílů energetické politiky, tj. pro cenově přijatelnou energii, zabezpečení dodávek a udržitelnost.
- Dalším prostředkem rozpočtu EU jsou zdroje financování mimo grantů, tj. finanční nástroje, jako úvěry, záruky, vlastní kapitál a další nástroje sdílení rizik, které mohou být v rozpočtu 2014–2020 použity v širším měřítku. Budou uplatňovány ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropským investičním fondem (EIF) a vnitrostátními bankami na podporu podnikání. Úkolem těchto nástrojů je řešit financování malých a středních podniků, výzkumných a vývojových projektů, energetické účinnosti a klíčové infrastruktury. Například nová iniciativa pro malé a střední podniky, která vznikla z podnětu Komise, podpoří poskytování bankovních úvěrů malým a středním podnikům v členských státech zvláště postižených finanční krizí, a to formou částečných záruk za úvěry a sekuritizačních nástrojů. Další inovační nástroj, projektové dluhopisy, představuje alternativní nebankovní zdroj financování klíčových projektů infrastruktury, např. železničních tratí, dálnic a energetických přenosových nebo přepravních sítí. Finanční nástroje se budou používat v programech, jako je např. program COSME (financování malých a středních podniků), Horizont 2020 (výzkum a inovace), Erasmus+ (pro jeho systém záruk za půjčky) a nástroj pro propojení Evropy (infrastruktura).
- Rozpočet dále představuje hlavní krok v úsilí o vybudování čisté a konkurenceschopné nízkouhlíkové evropské ekonomiky. Minimálně 20 % z celkového rozpočtu bude vynaloženo na projekty a politiky v oblasti změny klimatu, což trojnásobně převyšuje stávající podíl 6–8 % a mohlo by přinést částku 180 mld. EUR do financování v oblasti klimatu ve všech hlavních oblastech výdajů, včetně strukturálních fondů, výzkumu, zemědělství, námořní politiky a rybolovu a rozvoje.
- Zemědělské výrobky tvořily ve vývozu EU v roce 2011 vysoký podíl 7 % v hodnotě vyšší než 100 mld. EUR, tedy více než automobily nebo farmaceutické výrobky, přičemž více než 70 % finančních prostředků určených na financování zemědělství v Evropě dnes již není vypláceno z vnitrostátních nebo regionálních rozpočtů, nýbrž z rozpočtu EU. Její podíl ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 bude vypadat takto: 312,7 mld. EUR (29 %) na výdaje související s trhem a přímé podpory (pilíř I) a 95,6 mld. EUR (9 %) na rozvoj venkova (pilíř II).
- Rovněž vlastní obsluha rozpočtu, tedy pravidla financování budou mnohem jednodušší, a tedy i srozumitelnější pro příjemce. Zavádí se celkem zhruba 120 zjednodušujících opatření.
- Budoucí rozpočet EU by měl také zajistit, aby se činnosti EU, které podněcují hospodářský, kulturní a sociální růst, mohly uskutečňovat ve stabilním, právním a bezpečném prostředí. Rozpočet proto podpoří spolupráci v oblasti občanského i trestního práva, umožní lidem lépe uplatňovat svá práva jako občané EU a podpoří rovnost. Poskytne rovněž finanční prostředky na řešení přeshraničních problémů, jako je azyl, migrace, hraniční kontroly a víza a boj proti zločinnosti a teroru. Schopnost EU rychle a účinně reagovat na krize související s migrací nebo bezpečností se zvýší díky mechanismu reakce na mimořádné situace. Částky určené pro občany, azyl, migraci, zdraví, spotřebitele a bezpečnost z tzv. okruhu 3 ve srovnání s předchozím obdobím vzrostou o 26,5 %.
- A konečně - Evropská unie jako globální velmoc bude pokračovat ve spolupráci s ostatními zeměmi světa s tím, že prioritou zůstanou vztahy s jejími bezprostředními sousedy a strategickými partnery EU. Finanční prostředky EU budou přitom více zaměřeny na pomoc nejchudším lidem na světě a podpora se soustředí na menší počet zemí (např. subsaharskou Afriku) a menší počet odvětví (např. na udržitelný růst podporující začlenění a řádnou správu). Nástroje vnější pomoci také posílí spolupráci EU s třetími zeměmi v otázkách celosvětového zájmu, jako je změna klimatu, ochrana životního prostředí a regionální nestabilita, a hodlá účinněji reagovat na přírodní pohromy a katastrofy způsobené člověkem
Další kroky
V dalším období – po schválení rozpočtu EU Radou – budou jednotlivé kapitoly otevřené k čerpání, a to i v rámci jednotlivých členských států EU. Bude pak jen na nich, jak si nastaví nástroje čerpání a kontrolní mechanismy, aby byly efektivní a prostředky byly vyčerpány. ČR má v této oblasti hodně co dohánět…