Eseróčko za korunu, ale také bič na nezodpovědné manažery

Nové právní předpisy, které vstoupily v platnost s počátkem letošního roku, přinesly řadu novinek, a to často poměrně zásadních. Některé pozitivní, ale na řadu z nich mohou lidé a firmy zvyklí využívat dosavadní poměrně benevolentní pravidla v nové legislativě tvrdě doplatit. Za krach firmy bude přímo zodpovídat management, takže vedení bankrotujících firem může přijít o výdělky. Zaměstnanci budou od letošního roku také možná méně „marodit“ – nové předpisy totiž zkracují o týden náhradu mzdy z dosavadních na prvních 21 dnů nemoci na 14, tedy pouhé dva týdny místo tří.
Korunový základní kapitál usnadní start podnikání
Zásadní změnu představuje zejména rekodifikace soukromého práva, díky níž se zjednoduší vstup fyzických osob do podnikání, takže lze předpokládat nárůst počtu podnikajících osob, jak uvedl ředitel oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory Pavel Mrázek.
Výraznou změnou prošly předpisy platné pro nejoblíbenější právní formu společnosti v ČR, společnost s ručením omezeným, jejíž založení už nebude zdaleka tak finančně náročné, protože nebude vyžadovat prakticky žádný vstupní kapitál. Od 1. ledna 2014 se minimální výše povinného kapitálu snížila z dosavadních 200 000 Kč na jednu korunu.
Značně jednodušší bude oproti dosavadní praxi také převádění obchodních podílů na jiné společníky, ale i na třetí osoby, vzhledem k tomu, že každý společník bude moci převést svůj podíl na jiného společníka i bez souhlasu valné hromady. Za podmínky, že valná hromada poskytne svůj souhlas, bude pak moci společník převést svůj podíl i na jakoukoli třetí osobu.
Na druhou stranu nastavují nová pravidla výrazně přísnější podmínky a tvrdé ekonomické sankce pro management. Nový zákon o obchodních korporacích přináší možnost postihovat konkrétní manažery z vedení podniků, kteří nenakládají s firemními financemi s péčí řádného hospodáře. Od příštího roku se vystavují riziku přísných finančních sankcí. Pokud např. manažer porušením povinností přivede firmu do insolvence, může být nucen vrátit své výdělky za poslední dva roky. Novinkou je také přímá vazba managementu na firemní dluhy. Zavádí se ručení manažerů za dluhy firmy s tím, že mohou být dokonce přímo potrestáni i zákazem členství v představenstvu či dozorčí radě až na tři roky. Pokud ale jednatel prokáže, že jednal v dobré víře v zájmu společnosti a zohlednil všechny informace, bude jeho jednání považováno za řádné, i v případě, že by byla firmě přivozena újma.
V zahraničí, kde je takováto úprava zákona již běžná, řeší společnosti tento problém obvykle prostřednictvím pojištění odpovědnosti manažerů, a většina firem je tak na případné vymáhání pohledávek po členech svých orgánů připravená. Ovšem pokud společnost neučiní v tomto ohledu dostatečná preventivní opatření, mohou být následky pro členy managementu velmi citelné až likvidační.
Nový zákon o obchodních korporacích však kromě zásadních změn ve snížení nároku na kapitál a zrušení zákonných rezervních fondů přinese i otazníky nad vyplácením části vlastních zdrojů firem, a to zejména v případě akciových společností. Ty mají od letošního roku na rozdíl od dřívější zákonné úpravy možnost disponovat už jen omezenou distribucí prostředků z ostatních kapitálových fondů. Podle nových předpisů totiž částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí být vyšší než zisk aktuálního účetního období zvýšený o nerozdělený zisk z předchozích let a snížený o nakumulované ztráty a příděly do rezervních a „jiných fondů“.
Právníci ovšem poukazují na to, že nová úprava není příliš šťastná zejména kvůli jisté neurčitosti – třeba právě pojem „jiných fondů“, který používá, by totiž mohl být v praxi předmětem výkladových nejasností. Jde např. mj. o to, zda tím nový zákon myslí jen fondy, které nesmí společnost podle stanov použít k plnění akcionářům, apod. Spolu s novým kodexem tak zároveň přichází určitá právní nejistota, která zřejmě potrvá do doby, než bude k dispozici dostatečné množství poznatků a zdůvodněných precedentních verdiktů z rozhodovací praxe soudů, které by pomohla vyjasnit všechny aspekty nové úpravy.
Za odvedení DPH ručí odběratel
Nové předpisy budou vyžadovat od firem, aby si pečlivě vedly a kontrolovaly své účetnictví, ale i správnost údajů týkajících se jejich obchodních partnerů. Podstatnou novinkou v nové úpravě právních předpisů v roce 2014 je totiž i to, že pokud odběratel zaplatil za služby či zboží bezhotovostně na jiný účet, než který bude mít dodavatel zveřejněný v registru plátců DPH a pokud zároveň úhrada přesáhne 700 000 Kč, ručí za odvedení DPH. Pro odběratele lze tedy doporučit důslednou kontrolu a ověření účtů, na které zasílají platby a plátcům DPH zkontrolovat, jaké účty mají uvedeny pro zveřejnění.
 

Publikováno: 13. 2. 2014 | Počet zobrazení: 3098 791