Řešení pro podporu rozvoje vysokorychlostního internetu

Strategický dokument „Digitální Česko 2.0 - Cesta k digitální ekonomice“, který vznikl na ministerstvu průmyslu a obchodu a v loňském roce jej schválila vláda ČR, si v souladu se záměry EU vytyčil cíl spočívající v masivnějším rozšíření vysokorychlostního internetu. Konkrétně má být v ČR do roku 2020 zajištěn přístup k internetu o rychlosti 100 Mb/s pro alespoň polovinu domácností, a připojení o rychlosti 30 Mb/s dostupné všem obyvatelům. Budování sítí nové generace - nezbytných pro splnění tohoto cíle - je však v ČR zatím velmi pomalé.

Jak to vidí experti
ICT Unie proto sestavila expertní skupinu, která se problematikou výstavby vysokorychlostních sítí koncepčně zabývá a v dokumentu „Digitální Česko 2.0: Výstavba vysokorychlostních přístupových sítí“ identifikuje hlavní překážky a předkládá návrhy jejich řešení.
Problémů, které podle ICT Unie v Česku brání efektivnímu budování vysokorychlostních přístupových sítí nové generace je celá řada. Výstavba sítí je tak velmi nákladná nebo trvá příliš dlouho. Problémy přetrvávají mj. v nejednotných pravidlech přípravných jednání pro stavby elektronické infrastruktury (územní řízení a vznik věcného břemene), nedostatečném územním plánování a dlouhých lhůtách projednání návrhů na vydání územního rozhodnutí a vypořádání nesouhlasných stanovisek nebo neúměrných finančních nárocích obcí za využívání veřejných prostranství. Neexistuje např. metodika výpočtu výše úhrady za omezení vlastnických práv. Celkově v této oblasti chybí jasná deklarace veřejného zájmu.
ICT Unie současně zformulovala návrhy, jak lze uvedenou problematiku účinným způsobem řešit. Patří sem např. změny v právních a technických normách, rozvoj výstavby společné infrastruktury (sdílených sítí) či nastavení vhodné dotační politiky.
Důležitými kroky pro usnadnění výstavby sítí budou podle expertů ICT Unie úpravy zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Vytvoření metodických pokynů pro stavební úřady pomůže specifikovat a zjednodušit postupy související se stavbami elektronických komunikací. Evidenci veškeré stávající infrastruktury, kterou lze pro telekomunikační sítě použít (např. kabelovody, kolektory, topné kanály apod.), je vhodné soustředit do tzv. registru pasivní infrastruktury.

Spolupráce pro společný cíl
Některé kroky už byly ke zlepšení situace podniknuty. Patří sem např. nedávná dohoda hlavních mobilních operátorů o společném budování a využívání technologické infrastruktury
Telefónica a T-Mobile už loni ve společné tiskové zprávě oznámily záměr sdílet své mobilní sítě. Na částečném sdílení 3G vysílačů spolupracují oba operátoři už od roku 2011, od letoška by jim však společná měla být kompletně celá 2G (GSM) i 3G (UMTS) síť. Smlouva o sdílení infrastruktury byla podepsána na dobu 6 let a 3G sítě se díky ní objeví i v místech s nižší hustotou obydlení. Společná infrastruktura by měla zahrnovat zhruba 1000 základnových stanic, polovinu vystaví T-Mobile, polovinu Telefónica. Svůj záměr spolupracovat i na projektu budování a využívání sítě 4. generace (LTE), a sdílení příslušné infrastruktury - a tedy i nákladů na její realizaci, oznámily T-Mobile a Telefónica na letošním kongresu MWC v Barceloně. Operátoři by rádi začali sdílet sítě čtvrté generace ještě letos. Díky spolupráci by mohli ušetřit až polovinu z několikamiliardových nákladů, které si nástup LTE vyžádá (T-Mobile hodlá v následujících letech investovat do výstavby LTE až 13 mld. Kč, rovněž Telefónica počítá s miliardovými investicemi v horizontu 5 let). T-Mobile (obdobně jako v případě sdílení 2G a 3G sítí) pokryje západ republiky, Telefónica východ., v Praze a v Brně si bude každý z operátorů budovat vlastní síť LTE. 
Bariérou by však mohl být v tomto případě paradoxně postoj dalšího člena ICT Unie, společnosti Vodafone, která se cítí být vyřazena z tohoto procesu.

 

Publikováno: 12. 5. 2014 | Počet zobrazení: 2581 607