Ekonomická bilance výrobních zakázek

V první řadě je to práce s historickými daty. Zatímco kalkulační vzorce jsou v principu stále stejné, vstupující proměnné se výrazně liší firmu od firmy. Například váha mezi přímým materiálem, mzdami a výrobní režií je závislá nejen na druhu výroby, ale na dalších faktorech: výrobní kapacita, odbornost/zkušenost vlastních pracovníků, náročnost/požadavky zákazníků, četnost následných servisních zásahů atd.. Ten kdo umí využít zkušenosti z předchozích zakázek a promítnout je do kalkulací zakázek nových, je schopen získat ze stejného objemu zakázek větší profit. Některé firmy hledají „zázračné“ vzorce a funkčnosti, které jim pomohou dobře kalkulovat a opomíjejí poctivou práci s vlastními daty. Dobrý ERP systém pro technickou/výrobní organizaci poskytuje uživatelům široké možnosti z těchto dat efektivně čerpat. Není nutné za každou cenu vtěsnat do ERP systému Váš kalkulační vzorec (obvykle to znamená nutné programové zásahy od autorů systému) – často je daleko efektivnější využít pro výpočty otevřené možnosti tabulkových procesorů (např. MS Excel) a ERP systém jako datovou základnu pro tyto kalkulace.
Dalším klíčovým faktorem je zvolit optimální přesnost/detail sledování nákladů. Řada firem „zahltí“ sebe i systém nadbytečnou administrativou spojenou s evidencí nákladově marginálních položek. Nic jim to ekonomicky nepřináší a v konečném důsledku většinou dosáhnou pouze toho, že pracovníci začnou zbytečnou evidenci sabotovat a nakonec firma přichází i o relevantní informace, které buď nejsou zadávány, nebo se ztrácejí v množství nedůležitých dat. Stanovit správnou míru detailu je možné pouze pohledem na celkové hospodaření firmy nebo výrobního úseku.

Plánování zdrojů
Provedení správné/přesné kalkulace ještě neznamená, že jsme konkurenceschopní. Dobrý ERP systém by Vám měl poskytnout nástroje pro optimální využití zdrojů a tím snížení nákladů společnosti.
V oblasti materiálových zdrojů je eminentním trendem snižování objemu skladových zásob. Zejména u zakázkově orientovaných výrob. Zatímco provoz zaměřený na sériovou výrobu se smluvně zajištěným odběrem výrobků si může dovolit nakupovat podle dlouhodobě nastavených minimálních/optimálních zásob, zakázkové výroby jsou ekonomické, pokud nakupují cíleně na konkrétní zakázku. Zakázkově orientované nákupy mohou pochopitelně na druhé straně komplikovat plnění termínů. Zde je možné u vhodných výrob přistoupit k rozdělení zakázky na etapy – informační systém by Vám měl následně vyhodnotit zajištění materiálu pro každou etapu, tj. zda je možné spustit její výrobu. Často používaným nástrojem pro atomizaci zakázek je projektové řízení. Dobře zpracované projektové řízení obvykle obsahuje možnost přiřazení zdrojů (materiálových, lidských, strojů) k etapám/podzakázkám. Následně může systém sledovat a upozorňovat na kolize zdrojů v čase napříč zakázkami – projektové řízení je tedy vhodné využívat již v době, kdy je stanovován termín dokončení příští zakázky. Firma se tím vyhne tomu, že zákazníkovi slíbí nereálný termín a vystavuje se riziku smluvních pokut.
Asi hlavním smyslem projektového řízení je stanovení a následná prezentace termínového plánu (např. formě tzn. ganttova diagramu). Rozumní zákazníci již dnes od svých výrobců požadují předkládat termínový plán, evidovat a dokládat jeho změny a varianty, sledovat plnění milníků v rámci projektu – to je bez podpory v informačním systému velmi obtížně řešitelné.

TPV
Modulů pro technickou přípravu výroby je na českém trhu informačních systémů celá řada. Výrobním organizacím poskytují možnost detailně popsat výrobní zakázku na materiálové kusovníky a technologický postup. V případě víceúrovňové výroby je potom možné sdružovat výrobu polotovarů napříč zakázkami do větších sérií, což výrobu zefektivňuje. Z materiálových kusovníků čerpají ERP systémy podklady pro automatickou tvorbu objednávek k dodavatelům. Technologické postupy je možné použít pro plánování využití kapacity jednotlivých středisek, pracovišť, osádek nebo strojů. Na straně druhé slouží výrobní systémy pro shromažďování jednotlivých výrobních hlášení, z nichž se plní ekonomická bilance zakázky (skutečné mzdové náklady) a podklady pro odměňování pracovníků.

Před a po-výrobní náklady
Bolestí výrobních organizací bývá schopnost sledovat náklady, které vznikají před zahájením samotné výroby a následně po jejím ukončení. Například vytvoření projektu je v některých případech činností v rámci obchodního jednání (získání zakázky), ale jde o podstatný výkon, který je žádoucí nákladově k zakázce sledovat. Na druhé straně nastává potřeba následných servisních zásahů k již dokončené/předané zakázce. V praxi se výše uvedené řeší evidencí samostatné obchodní a výrobní zakázky, které jsou v ERP systému spojeny jedním obchodním případem. Obchodní zakázka eviduje celkovou ekonomickou bilanci, zatímco výrobní je přímo propojena s modulem TPV a eviduje detailně přímé výrobní náklady. Zatímco v TPV jsou jednotlivé operace plánovány v rámci technologického postupu, v před/po-výrobní fázi se většinou používá klasický systém úkolů. Řada ERP systémů nabízí v portfoliu svých modulů také modul Workflow, který umožňuje definovat posloupnost úkolů v rámci konkrétní události (např. reklamační postup, postup pro zpracování nabídky atd.). Tyto workflow události následně automaticky generují sled úkolů adresovaných jednotlivým pracovníkům a pomáhají společnosti celý proces sledovat.
Na závěr jedna obecná rada z realizovaných implementací: Pokud nejste schopni jednoznačně popsat své procesy a do jakého detailu je chcete sledovat, žádná investice do informačního systému vám je zefektivnit nepomůže.

Pavel Pech, vedoucí konzultačního týmu ve společnosti J.K.R., která dodává podnikové informační systémy BYZNYS ERP
 

Publikováno: 16. 6. 2014 | Počet zobrazení: 2392 524