Německo se snaží zkrotit obnovitelné zdroje
Německá vláda stanovila horní hranici pro stavbu nových obnovitelných zdrojů energie, aby zabránila nekontrolovatelnému rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů, který by při zachování současných pravidel mohl znamenat riziko destabilizace dodávek elektřiny spotřebitelům. Snaží se tak stanovením limitů pro obnovitelné zdroje reagovat na rychlý růst cen elektřiny, které boom OZE vyvolal a zabrzdit jejich neuvážený nárůst.
„Transformace energetiky nemůže spočívat jen v co nejrychlejší výstavbě nových zdrojů, ale jde zejména o to, aby nový systém byl stabilní,“ uvedl ministr hospodářství Sigmar Gabriel, který nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů označil za začátek nové fáze projektu transformace německé energetiky.
Méně výkonové kapacity, strop na eko-příspěvky
Německé domácnosti přispívají v současné době na podporu obnovitelných zdrojů částkou 6,24 centu (1,71 Kč) za odebranou kWh elektřiny, přičemž loni to bylo o jeden eurocent méně (5,23 centu). Nová právní úprava stanovuje strop na růst tohoto poplatku do roku 2020 na maximálně 7,7 centu za kWh.
Základ výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů tvoří solární a větrné elektrárny. Všechny větrné elektrárny v Německu představují v současnosti souhrnný instalovaný výkon téměř 34 000 MW, na fotovoltaiku připadá pak ještě o něco více - celkový instalovaný výkon 36 000 MW. Ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji mají nejnižší výkupní cenu elektřiny. Podle nových pravidel by se obnovitelné zdroje v budoucnu měly začít samy prosazovat na energetickém trhu bez zvýhodnění v podobě zaručeného přednostního výkupu vlastní produkce. To se bude od roku 2017 týkat všech zařízení o výkonu přes 100 kW.
Dnes je v provozu v Německu 24 000 turbín, které dodávají 8,4 % veškeré elektřiny a vláda původně plánovala jejich počet zvyšovat každý rok až do roku 2020 o další tisícovku. Zatímco dosavadní projekty počítaly až s 10 000 MW celkového instalovaného výkonu, podle nových pravidel bude možné na moři stavět do konce roku 2020 větrné elektrárny jen do maximálního celkového instalovaného výkonu nejvýš 6500 MW. Na pevnině bude v Německu možné ročně postavit větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu nanejvýš 2500 MW a v případě překročení této hranice nebudou mít další zdroje nárok na žádnou státní podporu. Strop pro stavbu nových solárních elektráren bude činit rovněž 2500 MW instalovaného výkonu ročně. Omezena bude podle nových pravidel i výstavba elektráren na biomasu, a to na maximální celkovou hodnotu jejich výkonu 100 MW.
OZE bez nerozumného zvýhodnění a ohleduplnější k sousedům
Zákon stanovuje také rozmezí, v němž by se měl pohybovat podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Německu, a upravuje jej na hodnotu mezi 40 a 45 % předpokládanou v roce 2025 a mezi 55 a 60 % v roce 2035, zatímco současný podíl činí zhruba čtvrtinu (25 %) energetického mixu.
Ministr Gabriel poukázal rovněž na to, že transformace německé energetiky nesmí ohrožovat sousední země neplánovanými přetoky elektřiny při špičkové výrobě větrných elektráren, které představovaly problém pro jejich rozvodné sítě. Ochranu před tímto problémem, který postihuje i Česko, by mělo zajistit vybudování podmořského vedení z Německa do Švédska a Norska, kde by bylo možné nadbytečnou elektřinu uložit pomocí přečerpávacích elektráren.
Podle nových pravidel by se také měly začít obnovitelné zdroje samy prosazovat na energetickém trhu a v budoucnu by neměly mít výhodu zaručeného přednostního výkupu vlastní produkce. Od roku 2017 by se to mělo týkat všech zařízení o výkonu přes 100 kW.
544
.gif)
