Tryskové motory, které pohánějí lodě i suplují elektrárny
Společnost GE vyvinula vysoce odolné plynové motory, které vycházejí z motorů používaných v leteckém průmyslu. Říká se jim „aeroderiváty” a představují klíčovou inovaci pro budování flexibilních a výkonných elektráren na zemní plyn.
Jen málokterý stroj představuje takovou kombinaci spolehlivosti a odolnosti jako tryskový motor. Společnost GE, která vyrábí největší a nejvýkonnější tryskové motory světa, vyvinula rovněž několik vysoce odolných plynových motorů, které vycházejí z motorů leteckých, ale neslouží pro letadla. Tzv. „aeroderiváty” se používají např. na vrtných plošinách v těžebním průmyslu, pro pohon lodí nebo jako alternátory vyrábějící elektřinu.
Z letadla do nemocnice
Uplatní se zejména v případech, kdy je potřeba mít k dispozici dobré a výkonné záložní zdroje pro dodávku elektrické energie, např. pro nemocnice apod. Jeden z takovýchto neleteckých tryskových motorů je nyní nasazen ve zdravotnickém centru v americkém Houstonu, které představuje největší zdravotnický komplex na světě. Centrum, jehož roční rozpočet činí 15 mld. dolarů (což je dvakrát více než rozpočet státu Iowa), je jeden a půl krát větší než newyorský Central Park, každoročně ošetří 7 milionů pacientů a provede na 350 000 operací. Tamní „aeroderivát" nabízí komplexní elektřinu, vytápění a chlazení. Systém zachytává i odpadní teplo a generuje páru pro vytápění a klimatizace. Elektrárna umožňuje - v porovnání s nákupem tepla a elektřiny přímo ze sítě - snížit emise oxidu uhličitého (přes 300 000 t ročně) do takové míry, že to odpovídá situaci, jako kdyby ze silnic zmizelo 53 000 vozů.
Společnost Thermal Energy Corporation (TECO), která zajišťuje provoz elektrárny v centru, využívá aeroderivativní turbínu LM6000, s jejíž pomocí generuje 48 MW elektřiny. Konstruktéři GE ji postavili na základě osvědčeného tryskového motoru CF6, který pohání řadu dopravních letadel jako Airbus A330, Boeing B767 a 747, včetně proslulého Air Force One pro prezidenta USA. Tryskový motor uvnitř stroje roztáčí hřídel připojenou ke generátoru a s její pomocí vytváří elektřinu. Z konstrukce motoru byl odstraněn ventilátor, jehož hlavním úkolem je jinak zajistit tah motoru potřebný pro vzlet a pohon letounu, což samozřejmě elektrárna nepotřebuje. Namísto něj byla přidána spojovací hřídel - převádí energii z turbíny, aby dodávala výkon. Byl rovněž optimalizován spalovací systém - letecké plynové turbíny jsou koncipovány pro využití širokého spektra různých druhů plynových a kapalných paliv a nízké emise.
Inovace na energetickém trhu
„Aeroderiváty" se osvědčily již mnohokrát, naposledy během hurikánu Sandy. V říjnu 2012 bouře zabila několik set lidí, zničila celé obce a připravila o elektřinu 2,6 mil. lidí na východním pobřeží Spojených států. Kogenerační elektrárna na kampusu univerzity v Princetonu nicméně fungovala spolehlivě dál, takže kampus byl vytápěn a svítil, zatímco zbytek města se topil ve tmě.
„Jsme svědky rostoucího trendu mezi důležitými hráči v odvětví i mezi nemocnicemi a dalšími subjekty, které mají zájem o efektivní a ekologickou lokální výrobu elektřiny,“ říká Peter Stračár, CEO GE pro region střední a východní Evropy.
V roce 2012 označil časopis Technology Review, vydávaný při MIT, aeroderiváty jako klíčovou inovaci pro budování flexibilních a výkonných elektráren na zemní plyn. Díky tomu se GE rovněž dostala na seznam 50 nejinovativnějších společností na světě. Aeroderiváty jsou součástí nové divize GE pro distribuci energie. Podle údajů společnosti je nyní na světě v provozu na 21000 aeroderivativních plynových turbín, které generují elektřinu a poskytují teplo lidem v 73 zemích.
603
