Průlom v justici: Soud zrušil firmu kvůli trestné činnosti
Krajský soud v Praze potvrdil v polovině dubna přelomový rozsudek Okresního soudu v Benešově, kterým byla zrušena společnost Lax Prag z Pyšel, kvůli její trestné činnosti. Poprvé se tak před soudem vedle jednatelů ocitla i samotná firma.
„Obžalovaná právnická osoba vykonávala pouze činnost spojenou s trestnou činnost,“ zní odůvodnění verdiktu, který následně potvrdil Krajský soud v Praze, takže proti rozsudku se už nejde odvolat. Jednatelé dostali osmnástiměsíční, resp. třicetiměsíční podmíněný trest, firma byla rozhodnutím soudu zrušena.
Stát nyní do firmy, která poskytovala strážní služby, ale nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, čímž stát připravila o necelý milion korun, pošle likvidátora. Ten ale už prakticky nebude mít co likvidovat, vzhledem k tomu, že firma je bez majetku a už dva roky žádnou činnost nevykovává.
Zákon platí už dva roky, “natvrdo” dopadl bič na firmy však až nyní
Stejnou dobu platí v Česku i zákon, podle kterého firmy mohou nést odpovědnost za trestné činy. Soudy podle něj sice vynesly už 7 pravomocných rozsudků, ale až nyní soud použil svou pravomoc k tomuto typu postihu - ke zrušení podniku - takže svým způsobem jde o průlomovou záležitost.
První tresty pro právnické osoby na základě nové právní úpravy, platné od roku 2012, padly už loni. Historicky první tři verdikty vynesly soudy však až na jaře loňského roku. Ve druhém pololetí již vedle prvních rozsudků stanulo před soudem dohromady 11 obžalovaných právnických osob a několik desítek dalších čelilo obvinění.
Postihy prvních případů byly však relativně mírné. V pěti případech byla trestem pro firmu jen pokuta několik desítek tisíc korun, ve dvou pak společnosti musí na své náklady zveřejnit rozsudek v médiích. Dvě odsouzené společnosti s ručením omezeným a jedno občanské sdružení nedostaly nejtvrdší tresty, jako je zrušení právnické osoby či zákaz činnosti až na 20 let, propadnutí majetku nebo maximální pokuta 1,46 mld. Kč. Za přečin úvěrového podvodu soud jednomu z eseróček uložil nejnižší možnou peněžitou sankci, 20 000 Kč, ale další odsouzená firma a sdružení byly už potrestány citelněji. Za neodvedení daně a dotační podvod s celkovou škodou přes 126, resp. 52 000 Kč jim soud nařídil zveřejnit v denním tisku celé znění rozsudků, což vedle úhrady nákladů na otištění má i negativní dopad na jejich pověst.
Novinky v justiční liteře praxi
Do českého právního řádu zavedla nová právní úprava např. zcela nový pojem tzv. přičitatelnosti, což znamená, že přečin nebo trestný čin může být spáchán jak jednáním orgánu právnické osoby, tedy představenstvem, dozorčí radou nebo holdingem, tak i zaměstnancem.
Paragrafy zákona definující trestní odpovědnost právnických osob - s výjimkou zrušení či zákazu činnosti - se vztahují i na samosprávy takže na pozoru se musí mít i obce a kraje, a podniky v jejich vlastnictví. Ty by proto měly zajistit pomocí preventivních opatření, aby starostové, radní, ale ani řadoví pracovníci pokud možno nemohli spáchat trestnou činnost.
Česko bylo poslední zemí osmadvacítky, která postrádala podobnou právní úpravu. Do začátku ledna 2012, kdy novinka vstoupila v platnost, bylo možné právnické osoby stíhat a postihovat jen za správní delikty. Nová právní normu, už konkretizuje na 80 trestných činů, za které může nést trestní odpovědnost firma, ačkoli explicitně nezahrnuje např. porušování pravidel na ochranu hospodářské soutěže nebo povinností při správě cizího majetku. Zaměstnanci či jejich zaměstnavatelé jsou trestně odpovědní a mohou být stíháni např. za používání nelegálního software či záměrně zkreslené údaje v daňovém přiznání, nebo v žádosti o evropské dotace, nebo poškozování či ohrožování životního prostředí, které patří v Evropě mezi časté delikty např. chemických továren.
Nejúčinnější obrana: proškolení
Jak uvedl v deníku E15 k těmto případům tajemník katedry trestního práva PF UK Lukáš Bohuslav, aby firmy hrozbě stíhání předcházely, mělo by jak jejich vedení, tak zaměstnanci být řádně proškoleni - hlavně seznámeni s tím, co všechno zákon obsahuje a jaká skrývá rizika, právnická osoba by měla umět možná interní i externí rizika vyhodnocovat, a mít nastavené účinné kontrolní mechanismy. Konkrétně to mohou být etické kodexy či pracovní řády. Podstatné je, že pokud je zaměstnanec proškolen, a přesto se dopustí deliktu, firma se může hájit tím, že udělala vše, co jí zákon ukládá, a tzv. se z trestní zodpovědnosti vyvinit. Právně postižen by pak byl jen její zaměstnanec, zodpovědný za příslušný delikt. To platí o vymezení odpovědnosti zaměstnance nebo člena managementu - trestnímu postihu bude v případě, když firma prokáže, že své zaměstnance a vedení řádně proškolila, nebo určila jejich konkrétní odpovědnost, vystaven pouze jedinec. A firma jako taková se může trestnímu stíhání vyhnout. /jv/
740
