Řízení průmyslového podniku s pomocí ERP systému

Standardem se stává podpora sofistikovaných systémů pro plánování podnikových zdrojů (Enterprise Resource Planning, ERP). Konec konců, právě ERP systémy jsou všeobecně vnímány jako základní technologická platforma, která dokáže udělat pořádek v jednotlivých procesech podnikání.
Nejstarší ERP systémy pomáhaly zefektivnit provoz automatizací obchodních procesů. Postupem času ale dodavatelé ERP řešení začali architekturu svých systémů upravovat tak, aby napodobovala „osvědčené postupy“, tzv. best practices, pro celou řadu obchodních funkcí - od přijímání objednávek až po plánování výroby.
 „Příkladem toho, jak lze osvědčených postupů vestavěných do ERP systémů využít, je konfigurátor produktů. Pokud je tento nástroj dobře navržen, je propojen s úložištěm informací o již realizovaných výrobcích, s databází znalostí o jednotlivých komponentách a dílčích postupech, které je možné společně použít při tvorbě nových konfigurací,“ říká Daniel Tomčala ze společnosti Epicor Software Czech. Takové propojení pak umožňuje pracovníkům prodeje a podpory zákazníkům prakticky okamžitě sdělit, dokdy je možné dodat určitý produkt.

Výrobu je třeba správně řídit
Samotný termín dokončení však sám o sobě nestačí. V oboru průmyslových zařízení je třeba dokázat i vyrábět produkty podle přesných specifikací. Každá objednávka tak z pohledu výrobce funguje de facto jako velký projekt, proto jsou v každodenní práci průmyslových firem, zejména těch se zaměřením na zakázkovou výrobu, důležitým pomocníkem nástroje projektového řízení (project management). „Ještě než dojde k zahájení výroby, je nutné rozklíčovat všechny faktory, které budou celý projekt ovlivňovat. Jde hlavně o lidské či materiální zdroje a jejich kapacity, způsob a rozsah financování projektu i působení externích vlivů,“ říká Jiří Rákosník ze společnosti J.K.R. Zásadní je rovněž spolupráce různých oddělení v rámci firmy stejně jako spolupráci se zákazníky a dodavateli. Je tedy důležité, aby součástí ERP řešení byl takový projektový nástroj, který umožní rozsáhlou škálovatelnost a simultánní spolupráci na všech částech projektu. Pak mohou všechna oddělení, která budou zapojena do designu, výroby i dodávky produktu, začít plánovat svou činnost v nejranějším možném stádiu.

Plánovat lze cokoliv
ERP systémy mohou poskytnout firmám řadu specialiovaných postupů pro plánování a řízení výroby. Umožňují např. plánování materiálových položek pomocí metodiky MRP (Material Requirement Planning), která mj. slouží k odhalování nevyužitých výrobních kapacit a tím ke zvýšení efektivity. Umožňuje rovněž redukci skladových zásob. S podporou informačních systémů je podle Aleše Levinského ze společnosti IFS Czech dále možné plánování s neomezenými kapacitami CRP (Capacity Requirement Planning) a např. i méně obvyklé plánování kapacit zdrojů RRP (Resource Requirement Planning), v jehož rámci lze plánovat např. výrobní plochy nebo skladové prostory. Pro plánování s omezenými kapacitami je pak připravena metodika CBS (Constraint Base Scheduling). „K dispozici je rovněž podpora štíhlé výroby (Lean Manufacturing) i tažného principu plánování Kanban. Ve speciálních případech je možné využít i tzv. nultou úroveň plánu, což je vlastně rámcové zastřešení všech ostatních plánovacích struktur,“ doplňuje výčet Aleš Levinský. Součástí řešení může podle něho být i plánování a řízení údržby, kdy jsou preventivní plány údržby provázané s výrobními plány a alokují si kapacity příslušných strojů pro údržbu tak, aby neohrozily výrobu.

Kvalita až na prvním místě
ERP systémy pro výrobní firmy by měly také zahrnovat moduly pro podporu norem a řízení jakosti (QA, quality assurance) a sledování životního cyklu produktu (PLM, product lifecycle management). Ve fázi návrhu se v ERP systému pro výrobní firmy obvykle používá i modul TPV (technická příprava výroby). „Velmi různorodé jsou požadavky na podporu životního cyklu produktů. Tyto víceméně technické aspekty výroby je třeba propojit s ekonomickým vyhodnocováním. ERP systém by měl poskytovat informace o tom, jak v řetězci na sebe navazujících postupů vzniká přidaná hodnota,“ tvrdí Daniel Tomčala.
Pro řízení jakosti výroby je možné využít rovněž analýzu FMEA (Failure Mode Effect Analysis), což je režim sledování a analýzy příčin a důsledků. Specialitou je pak podle Aleše Levinksého MRB (Material Review Board), což je platforma pro posuzování kvality výrobku. Pro každý výrobek může být definována tzv. šablona charakteristik, jejichž hodnoty určují jakost výrobku. Možné je i libovolné přiřazování dalších dokumentů k jednotlivým formulářům a jejich následné vyhledávání.

Inteligentní výroba s pomocí BI analýz
Výrobní podniky projevují velký zájem i o propojení obchodní a manažerské analytiky s výrobními procesy. „Je to směr, kdy lze snadno a rychle vyhodnocovat důležité ukazatele, adekvátně na ně reagovat a vyrábět efektivněji, rychleji a levněji. A správné informace včas přinášejí náskok před konkurencí,“ vyjmenovává hlavní důvody Jiří Rákosník.
Mezi hlavní výhody BI analýz patří dynamické výstupy a rychlost při zpracování velkého množství dat. Včasné a přesné informace lze využívat k pružné a rychlé reakci na změny vývoje obchodních aktivit. Pomocí Business Intelligence pro výrobní organizace lze mj. např. provádět vyhodnocení sledovaných ukazatelů a detailní analýzu u vybraných zakázek, získat celkový přehled vyhodnocení zakázek v čase, analyzovat nárůstové a denní pracnosti či vyhodnocovat vybrané ukazatele v průběhu času. Bez této technologie moho uživatelé naopak narážet na nemožnost rychle a pružně měnit kritéria dotazu a jejich kombinaci, obtížné zobrazování agregovaných dat a detailních hodnot, vysokou výpočetní a časovou náročnost, problémy s velkým objemem analyzovaných dat a v neposlední řadě na jejich neúplnost a nekonzistentnost. Podle Jiřího Rákosníka je proto ideálním řešením integrace BI s podporou výroby v rámci jednoho ERP systému, který zastřešuje veškeré firemní procesy.

Automobilový průmysl
Firmy v oblasti automobilové výroby vyžadují flexibilní IT infrastrukturu a snadno konfigurovatelné řešení umožňující snadnou integraci s dalšími systémy. Řešení musí být podle Daniela Tomčaly, výkonné a spolehlivé a poskytovat pružné, operativní a snadno rozšiřitelné prostředí pro růst firmy a optimalizaci zdrojů. „Kromě funkcí specifických pro Automotive, jakými jsou EDI, kontinuální zpracování dodávek dle rámcových smluv, včasné a přesné plánování výroby nebo just-in-time řízení dodávek, jsou požadované i rozšířené možnosti pro řízení financí, správu portfolia produktů, řízení vztahů se zákazníky CRM či řízení dodavatelsko-odběratelského cyklu SCM,“ vyjmenovává. Absolutně klíčové pro finanční manažery jsou podle něj nástroje BI a kvalita zdrojových dat. „Finanční manažer by se měl při výběru ERP systému soustředit na reporting, finanční konsolidaci, forecasting, finanční plánovaní a určitě neopomenout téma návratnosti investice (ROI) a celkových nákladů na vlastnictví (TCO),“ radí Daniel Tomčala.
Za indikátory toho, že stávající ERP systém je již nevyhovující, lze podle něj považovat nedostatečné pokrytí všech segmentů nebo procesů, neschopnost dodat potřebná data, neschopnost finanční konsolidace, zvyšování nákladů na upgrade a údržbu z důvodu dodatečných implementací a úprav na míru, použití zastaralých technologií, nebo to, že systém nepodporuje přístup přes mobilní zařízení.

Výroba
ČR je podle Milana Černého, SCM specialisty společnosti Oracle, sama o sobě specifická velkou koncentrací průmyslových podniků: „Ani si to neuvědomujeme, ale vzhledem k velikosti země jsme významnou výrobní oblastí Evropy. Podstatnou část našich výrobních společností tvoří firmy napojené na automobilový průmysl, které se vyznačují štíhlou plynulou výrobou, důrazem na řízení kvality, EDI komunikaci se zákazníky i dodavateli, vysokými nároky na efektivitu. To se promítá i do požadavků na informační systémy. „U výrobních firem jde o snižování nákladů na výrobu, sledování výroby pro její optimalizaci a včasnou reakci na změny ve výrobě. Jde o také rychlost reakce na poptávku tedy změny vedoucí do výrobních postupů,“ přibližuje Jiří Rákosník, obchodní ředitel firmy JKR.
Podle Aleše Levinského je obecně důležité efektivně řídit finanční toky: „Příkladem je aktivní řízení rozpracované výroby, která váže kapitál v řádu stovek milionů, aktivní řízení platební bilance, tj. salda, ale také dílčí úhrady faktur.“ Vyspělé firmy oceňují analytické nástroje pro rychlé kalkulace, např. výnosnost volných prostředků či dopady kurzových pohybů do projektové bilance.
 „Funkční bod zvratu pro obměnu nastává, pokud ERP systém není s to naplnit procesní požadavky a dynamiku řízení firmy. Pokud je pro většinu řídících rozhodnutí potřeba manuálně agregovat informace ze třech či více separátních funkčních oblastí, je systém izolovaný a nedostačující. Důležitá je i emoční rovina, neboť ERP se stává každodenním nástrojem, jehož uživatelská příjemnost a možnosti spolupráce mají svůj význam“, konstatuje Aleš Levinský.
Mezi typické požadavky výrobních podniků na informační systém patří rozvrhování plynulé výroby (výrobních linek), řízení výroby a dodavatelů s podporou kanbanu, rámcové dlouhodobé smlouvy doplněné EDI komunikací o odvolávkách, self-billing, plánování a řízení jakosti. „Významné úspory ve výrobních společnostech přináší bezchybné a flexibilní logistické moduly. Cílem je eliminovat co nejvíce činností, které nepřináší přidanou hodnotu. Eliminovat v IT znamená často automatizovat a pouze v nutných případech vyžadovat zásah operátora,“ popisuje Milan Černý.
Největší úspory jsou podle Lukáše Holáska generovány při vzájemném provázání obchodně-výrobních procesů: „Typickým příkladem je dynamické plánování výroby zohledňující aktuální zakázkový/obchodní plán, materiál, výrobní kapacity. Výrobní podnik, který dokáže tyto pilíře rovnoměrně balancovat s adekvátní cenovou politikou, musí uspět v geografickém regionu.“
Že je stávající informační systém nevyhovující může firma podle Milana Černého zjistit velmi rychle: „Na nedostatky obvykle upozorní zákazník. Tyto impulzy mohou být velmi důrazné a s krátkým časovým horizontem. Například je těžko možné zůstat dodavatelem v automobilovém průmyslu a nerespektovat EDI komunikaci, či nepřistoupit na self billing. Dodavatelé s nepružnými systémy prostě nemají šanci.“
Kamil Pittner

 

Publikováno: 21. 8. 2014 | Počet zobrazení: 2328 526