Tři dekády české atomové legislativy

Československý jaderný program se začal rozvíjet poměrně brzy. V roce 1955 byl vládním rozhodnutím založen Ústav jaderné fyziky v Řeži u Prahy (dnes ÚJV Řež, a. s.). O dva roky později byl spuštěn první výzkumný reaktor VVR - S (dnes LVR-15) a zahájen rozsáhlý vědecký a výzkumný program v oblasti jaderné energetiky. Zárodek aktivit pro jadernou bezpečnost vznikal v tehdejší Československé komisi pro atomovou energii (ČSKAE), pod níž ÚJV Řež patřil, a která byla orgánem na federální úrovni. Komise vedle vědecko-výzkumné podpory našeho jaderného programu, měla oprávnění vydávat předpisy a byla nezávislá na resortu svého provozovatele Federálního ministerstva paliv a energetiky (FMPE).
„Potřeba zákonné úpravy včetně ustavení nezávislého orgánu dozoru, vymezení jeho práv a povinností byla stále naléhavější, neboť v té době byly již v komerčním provozu dva bloky jaderné elektrárny V-1 v Jaslovských Bohunicích a ve výstavbě bylo dalších 6 bloků VVER - 440 na lokalitách Jaslovské Bohunice a Dukovany“, komentuje výročí atomového zákona generální ředitel ÚJV Řež Ing. Karel Křížek.
Zákon č. 28/1984 Sb.
Svým rozsahem není velký, má pouze 22 paragrafů. Jasně a přímočaře formulovaný text zavedl klíčové, naše původní definice základních pojmů jako jaderná bezpečnost, jaderné zařízení a odpovědná organizace. Tyto definice se používají dodnes a jsou zpravidla preciznější než obdobné zahraniční definice. Zákon tehdy dále stanovil, že odpovědná organizace (stavebník, provozovatel) má primárně nedělitelnou odpovědnost za jadernou bezpečnost, a že státní dozor provádí ČSKAE a za jeho výkon odpovídá předseda případně hlavní inspektor.
„V zákoně byla přesně a jasně stanovena práva a povinnosti ČSKAE při výkonu dozoru a byl zaveden třístupňový licenční proces, který byl v souladu se stavebním zákonem. Byly dány základní povinnosti odpovědné organizace tj. předkládat stanovenou bezpečnostní dokumentaci, zajišťovat jadernou bezpečnost při provozu, podrobovat se kontrolám dozoru a řadu dalších“, shrnuje obsah zákona jeho spoluautor Ing. Zdeněk Kříž z Centra výzkumu Řež., člena Skupiny ÚJV. Za velmi důležité lze považovat např. to, že zvláštní paragraf zákona byl věnován stanovení základních požadavků na přípravu a ověřování odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení, kteří mohou jadernou bezpečnost ovlivnit. To rozhodně podtrhlo význam lidského faktoru pro jadernou bezpečnost. 
Několik paragrafů zákona bylo věnováno právům a povinnostem inspektorů dozoru, u nichž část pracovala přímo na lokalitách jaderných elektráren. Tato ustanovení zvýšila nejen prestiž jejich postavení, ale především efektivnost kontrolní činnosti státního dozoru. A v poslední fázi přípravy zákona se do něj dostal i paragraf o povinnosti přípravy vnitřních a vnějších havarijních plánů. To lze považovat za významný úspěch, vzhledem k tomu, že tato oblast měla v té době důvěrný charakter a bylo tak odstraněno další tabu.
Předstihli jsme dobu
Vydání zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení bylo nesporně velkým úspěchem jeho tvůrců a všech, kteří toto úsilí podporovali. Byla to první zákonná úprava tohoto druhu v zemích provozujících reaktory VVER včetně bývalého Sovětského svazu. „Lze říci, že jsme předstihli naše východní partnery o více než 10 let! Cílem zákona č. 28/1984 Sb. nebyla a ani být nemohla příprava komplexního atomového zákona, které již existovaly v řadě západních zemí. To mohlo být realizováno až později po politických změnách v roce 1989. Kdybychom chtěli využít výrok amerického astronauta Neila Armstronga při prvním kroku na Měsíci, zněl by k vydání předmětného zákona č. 28 takto: Je to útlá právní úprava, s velkým významem pro bezpečnost jaderné energetiky v Československu“, říká Ing. Zdeněk Kříž.  /jv/
 

Publikováno: 25. 8. 2014 | Počet zobrazení: 2295 556