Češi tolerují neetický byznys
Získat či udržet si zakázku pomocí nekalých praktik je ochotno 69 % českých manažerů. Tento postoj vynesl ČR na nelichotivé vedoucí místo korupčního žebříčku mezinárodního průzkumu „13thGlobal Fraud Survey“ společnosti EY, mapujícího postoje ke korupci a podvodům.
Průzkum mapující postoje k neetickému jednání po celém světě provedla globální výzkumná agentura Ipsos mezi více jak 2700 manažery z 59 zemí světa. Míra korupce a podvodů je podle manažerů, které průzkum společnosti EY oslovil, znepokojivě vysoká. Současně ale respondenti podceňují nová rizika, která s sebou přináší např. technologický rozvoj. Téměř polovina z nich považuje kyberkriminalitu, všeobecně vnímanou jako mimořádnou hrozbu, za nízké riziko.
Šampioni v toleranci „drahých pozorností“
ČR má světové prvenství v toleranci nadstandardních nákladů na reprezentaci a poskytování osobních darů či služeb za účelem získání zakázek. Korupci ve svém státě považuje za rozšířený jev 69 % českých respondentů (39 % globálně). Zatímco v USA má speciální linku pro whistleblowery (lidé ochotní upozornit na korupční jednání ve firmě) naprostá většina firem (96 %), z českých je to jen necelá třetina (31 %).
„Získat či udržet si zakázku využitím nekalých praktik je ochotno 63 % českých manažerů, což je nejvíce na světě. Pro srovnání, globálně je to pouze 29 %, v západní Evropě 30 % a u sousedů z východní Evropy 31 %,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR a ve střední a jihovýchodní Evropě. Češi jsou však obezřetnější vůči toleranci finančních úplatků, kde vedou Řekové s 58 %. ČR je s 6 % až v druhé polovině žebříčku. Vzhledem k intenzivně vnímané korupci ve velké většině zemí by se dalo předpokládat, že management a statutární orgány podniků budou usilovně bojovat jak s tradičními hrozbami, tak s nově se objevujícími riziky, jako je počítačová kriminalita. Nejvíce se jí obávají v Brazílii (76 %), Velké Británii a Řecku, nejméně v Belgii a Egyptě. V Česku jí za velkou hrozbu označuje jen 47 % respondentů, a jako potenciální zdroje kyberkriminality vidí čeští manažeři rovnoměrně zaměstnance/dodavatele (39 %) a hackery/organizovaný zločin (obě skupiny 37 %).
Jak ukazuje průzkum EY, vrcholoví manažeři mají tendenci věnovat rizikům podvodu a korupce menší pozornost než ostatní management. Méně se účastní protikorupčního školení (absolvovalo ho jen 38 % dotázaných vrcholových manažerů) a v menší míře se podílejí i na posouzení korupčních rizik, která potenciálně hrozí jejich společnosti (30 %). Přitom jsou to právě ředitelé, kteří se nejčastěji ocitají v situacích ohrožujících jejich čestnost a poctivost. Pětina generálních ředitelů např. uvádí, že v minulosti byli v pracovních záležitostech požádáni o úplatek, zatímco u všech manažerských respondentů je takovýchto poznatků o polovinu méně.
Kouzlení s čísly je OK - pokud to pomůže
Neméně znepokojivý je postoj nezanedbatelné části oslovených generálních ředitelů - desetina z nich považuje za ospravedlnitelné zkreslování údajů v účetní závěrce, pokud to jejich společnosti pomůže přežít ekonomickou krizi (pro srovnání - průměr zmíněného průzkumu je pouze 6 %), což významně zpochybňuje jejich morální integritu. Se zkreslováním hospodářských výsledků si nelámou hlavu především manažeři v Asii - nejvíce v Singapuru (28 %), Hongkongu a Indii.
„Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány. Je důležité, aby tyto orgány víc spolupracovaly se středním provozním a finančním managementem a mohly si tak potvrdit, že informace, které dostávají, jsou přesné a úplné. V sázce je totiž hodně. Státní orgány se v poslední době zaměřily na důsledné stíhání podvodů v účetních závěrkách, mnohem intenzivněji spolupracují i s prokuraturami jiných zemí a v zahraničí investují do nových technologií, které jim umožní analyzovat velké objemy dat obchodních korporací a zjistit možné nesrovnalosti,“ říká Magdalena Souček.
„Postoj vedení českých společností se nicméně oproti minulosti zlepšil - 84 % respondentů z řad vedení klade důraz na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 % firem jsou stanoveny jasné sankce. Problém bývá uprostřed organizace - střední management je autoritou pro řadové zaměstnance a často postoj vedení firmy komunikuje zkresleně,“ říká Tomáš Kafka, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v ČR. Zhruba 30 % oslovených českých firem nemá interní protikorupční pravidla a školení absolvovalo jen 39 % českých manažerů. „Je ale s podivem, jak laxně české subjekty přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a česká policie se při vyšetřování trestné činnosti firem nebývale činí. Kvalitní preventivní opatření mohou firmám pomoci se vyhnout značným sankcím, např. rozpuštění společnosti nebo zabavení majetku,“ dodává Tomáš Kafka.
„Nicméně mnoho firem se zavedením interních protikorupčních pravidel a vyhodnocování rizik korupce stále váhá, jen minimum jich dělá pravidelně protikorupční prověrky. Je proto na dozorčích radách, představenstvech, věřitelích, investorech a dalších zainteresovaných subjektech, aby přiměli management k větší angažovanosti při prosazování etických hodnot,“ konstatují experti EY.
666
