Podivuhodné motory ve vzduchu i na vlnách
I když jsme zvyklí o alternativních palivech slýchat hlavně ve spojitosti s automobily, nejsou jejich výhradní doménou. Na elektřinu či plyn už fungují i lodě a letadla.
Pomineme-li experimentální plavidla typu Tûranor PlanetSolar, švýcarskou jachtu poháněnou jen sluncem, která podnikla na počátku nového milénia úspěšnou plavbu kolem světa a jenž se pyšní titulem největší solární lodi na světě, začínají se netradiční pohony uplatňovat i v běžné civilní lodní dopravě.
V roce 2009 byl spuštěn na moře první diesel-hybridní remorkér Carolyn Dorothy, který však využíval ještě klasické gelové olověné baterie. Toyota přepravuje své hybridní vozy z Japonska do USA od roku 2011 na experimentální nákladní lodi Auriga Leader, využívající hybridní dieselelektrický pohon. Pro jeho elektrickou část vyrábějí energii ukládanou do velkých NiMH baterií solární panely na horní palubě, což umožňuje snížit spotřebu paliva.
V britském přístavním městě Bristolu funguje už od loňského roku „vodíkový převozník“ Hydrogenesis - 11 m dlouhý člun pohánějí čtyři vzduchem chlazené palivové články. Doplňují se z čerpací stanice provozované výrobcem technických plynů AirProducts.
V New Yorku funguje inovativní trajekt Hornblower Hybrid, který využívá kombinaci zdrojů energie pro efektivnější provoz a snížení emisí. Loď pro přepravu 600 osob je poháněna dvěma dieselmotory, ale i elektřinou, kterou vyrábějí pro lodní baterie solární panely, větrné turbíny a vodíkové palivové články. Konkrétně 32kW palivové články od Hydrogenics na principu protonové výměny, dvě 5 kW větrné turbíny Helix Wind a sada solárních panelů o výkonu 20 kW.
Bude tak využívat energii získávanou ze čtyř zdrojů – nafty, vodíku, sluneční a větrné energie. Primárním zdrojem energie potřebné k dosažení výkonu 1400 koňských sil by měl být vodík, ostatní druhy energie mají být použity pro dodatečné energetické potřeby lodě. Společnost už několik let provozuje první hybridní trajekt v USA v San Francisku, který využívá solární a větrnou energii spolu s nízkoemisními dieselovými motory a elektromotory.
V Norsku by měl příští rok nastoupit do služby první elektrický trajekt na světě. Osmdesátimetrová loď s hliníkovou konstrukcí ve tvaru katamaránu má přepravní kapacitu až 360 pasažérů a 120 aut, přičemž dobití obřích 10tunových li-ion baterií trajektu má trvat pouhých 10 minut! Tajemství tohoto extrémního rychlodobíjení tkví v tom, že v obou přístavech, které elektrotrajekt spojuje, je instalována obdobná baterie, která se průběžně dobíjí a vysoké proudy je pak schopna poskytnout krátkodobě v době, kdy je trajekt zrovna přistaven. Pokud se trajekt osvědčí, budou tato plavidla postupně nasazena i na dalších trasách.
Jako další perspektivní palivo, které by mohlo v lodní dopravě nahradit naftu, se rýsuje plyn. I lodě na plynový pohon jsou už realitou. A na rozdíl od elektrického pohonu, který je používán zatím spíše jako experimentální a u menších lodí, nejde o žádné drobečky.
Např. ve Finsku funguje velký trajekt na zkapalněný zemní plyn (LNG). M/S Viking Grace je 218 m dlouhá a 30 m široká loď vybavená 880 kajutami, která pojme až 2800 pasažérů. Plavidlo, které postavily finské loděnice STX Turku má o 85 % nižší emise dusíku a pevných částic ve srovnání s lodí obdobných rozměrů poháněné motory na konvenční palivo.
Na ekologickou lodní dopravu se zaměřila i společnost Eco Marine Power, která vytvořila už několik konceptů lodí poháněných solární či větrnou energií od malých člunů po velká zaoceánská plavidla, včetně lodí pro přepravu kontejnerů. Vytvořila i koncept jakýchsi moderních nákladních plachetnic, kde by ovšem klasická kabeláž byla nahrazena stěžni se solárními panely, které by rovněž plnily funkci výroben elektrické energie.
Vystřídá naftu na mořích plyn?
Finská loděnice Wärtsilä bude zajišťovat pro řecké rejdaře využívající nákladní lodě na zkapalněný zemní plyn (LNG) údržbu motorů na duální palivo typu Wärtsilä 50 DF, které mohou běžet na několik různých druhů - na zemní plyn, lehký topný olej (LFO), nebo těžký topný olej (HFO), a mezi nimi plynule přepínat při provozu. Přičemž motor je navržen tak, aby podával stejný výkon bez ohledu na palivo.
LNG a CNG však nejsou jediné možnosti plynového pohonu pro námořní obry. Firma MAN již vyvinula a vyrobila dvoutaktní lodní motor využívající jako palivo etanol. Jde o první lodní motor na světě poháněný metanolem, který odpovídá požadavkům nařízení DNV GL pro palivo s nízkým bodem vzplanutí (Low Flashpoint, LFL). Lodní motory lze dovybavit pro použití metanolového paliva, konkrétně na směs 95 % metanolu a 5 % motorové nafty. První ze šesti objednaných lodí vybavených motory na metanol by se měly dostat do služby v roce 2016.
620
