Soumrak „křemíkové éry“ – IBM investuje miliardy do vývoje nových čipů
Během příštích pěti let plánuje IBM mohutné investice do výzkumu a vývoje počítačových čipů. Do vývojářského úsilí v rámci čipového programu, jehož cílem je posunout současné možnosti konvenčních polovodičů, hodlá firma vložit tři miliardy dolarů, což představuje polovinu celkové částky, kterou IBM ročně vydává na výzkum.
„Investujeme, abychom skutečně posunuli hranice,“ prohlásil John Kelly, viceprezident a ředitel výzkumu ve společnosti IBM, na serveru columbusceo.com s tím, že chystaný výzkumný program bude mít především dva cíle. Prvním z nich je vytěžit maximum možného z křemíkových čipů, které chtějí výzkumníci z IBM zmenšit ze současně používaných 22 až na 7 nanometrů, což v podstatě odpovídá rozměrům několika atomů. Druhým cílem bude rozvoj nových exotických designů a snaha posunout celou oblast kupředu za pomoci kvantové fyziky, uhlíkových nanotrubic, nebo zaměření na tzv. neuromorfní (či neuroformické) čipy inspirované lidským mozkem.
Nezbytnou součástí pro tento ambiciózní projekt bude podle Kellyho nábor nových zaměstnanců a těsnější spolupráce s výzkumníky z akademické sféry a také investování do rozsáhlejší průmyslové spolupráce a technologických partnerství s dalšími firmami.
I když se IBM na křemíku založených čipů ještě zcela nevzdává, novým zaměřením svého výzkumného programu ukazuje, že konec „křemíkové éry“ ve výpočetní technice se už blíží, včetně doplňujících technologií jako je CMOS nebo polovodiče s kysličníky kovů. Je nejvyšší čas hledat nové možnosti. To ostatně naznačuje i John Kelly svým výrokem, že do konce dekády konvenční technologie „nenarazí na retardéry, ale přímo do zdi“, s poukazem na to, že vzhledem k tomu, jak se obvody stále zmenšují, zvyšuje se oblast tepelného rozptylu a čipy se nakonec stávají nestabilními. Tento problém se týká zejména moderních vícejádrových čipů, jimiž se výrobci procesorů snaží posouvat výkonové hranice – např. Intel představil loni nový procesor Xeon Phi obsahující 60 výpočetních jader (v podstatě superpočítač na čipu), jeho nová verze Knights Landing plánovaná na rok 2015 bude vyráběna 14 nm technologií a má dosahovat výpočetní výkon 3 Tflops. Věc má ale háček. Čím víc tranzistorů se v procesoru nachází, tím větší teplo vyzařuje a pokud by se vývoj zvyšování výkonnosti čipů ubíral stále stejným tempem a směrem, bude do roku 2018 podle nejnovějšího amerického výzkumu muset být polovina tranzistorů na procesoru většinu času vypnuta - jinak by totiž shořel.
Výrobci čipů hledají proto nové cesty, zejména pokud jde o design čipů a jejich konstrukční řešení, jako např. Intel se svou technologií tri-gate nebo konceptem 3D tranzistorů, využití nových materiálů, včetně organických apod.
IBM se nicméně do budoucna, podle vyjádření svých představitelů, hodlá soustředit především na výzkum, zatímco výrobu čipů, které dosud firma i sama vyráběla, by přenechala jiným. Už řadu měsíců se snaží najít kupce svých továren na čipy.
Design a konstrukce čipů této elity hi-tech, bude podle IBM lukrativnější než výroba hardwaru s nízkými maržemi, kterou firma již dlouhodobě postupně opouští. Jako příklad uvádí úspěšnou historii firmy Qualcomm, zaměřenou právě na vývoj čipů pro mobilní zařízení.
548
.gif)
