Sportovní magie ve znamení technologií

Mezi zásadní novinky patří zavedení sledovacího systému, který umožňuje vyloučit pochybnosti v případě sporných gólů. Jde o obdobný systém, jaký se již používá při tenisových utkáních pod názvem Hawk Eye - jestřábí oko. Ten se mimochodem pro potřeby fotbalu rovněž testoval - poté, co pravidlová komise IFAB schválila (teprve před dvěma lety) nové technologie a brankové systémy HawkEye (založené na optickém sledování a záznamu) a GolaRef (používající čipy v míči a senzory v brankách), mohly být oficiálně zkoušeny na Mistrovství světa klubů v roce 2012.

Branky pod dohledem
FIFA ale nakonec dala přednost řešení s názvem GoalControl stejnojmenné německé firmy, jehož technologie byla nasazena už na loňský Pohár FIFA. Systém využívá soustavy 7 vysokorychlostních kamer zaměřených na branky a snímající veškeré dění u nich. Vše je propojené na speciální hodinky, jimiž jsou vybaveni rozhodčí. Z kamer získaná digitalizovaná data jsou v reálném čase odesílána do počítače, který záběry okamžitě vyhodnocuje. V případě, že míč přejde celým svým objemem přes brankovou čáru, je tento stav okamžitě signalizován na hodinkách rozhodčích jasným nápisem GOAL, který nekompromisně oznamuje, že gól regulérně padnul. Systém prošel i před brazilským šampionátem důkladným testováním, při němž se pomocí figurín simulovaly nejrůznější nepřehledné situace před brankou, a potvrdil svou spolehlivost.
Konzervativní FIFA se přitom na rozdíl od tenistů zavedení technických novinek dlouho bránila s tím, že určité nedokonalosti v rozhodování i s rizikem, že bude občas uznán či neuznán sporný gól k fotbalu a atmosféře kolem něj prostě patří. Několik skandálem hrozících afér ji ale nakonec přimělo akceptovat technické systémy, které se na rozdíl od sudích nedají ošálit. K nim patří zejména inkasovaný, ale neuznaný gól, který na předchozím MS v Jižní Africe vyřadil ze soutěže anglický tým v souboji s Německem, nebo neuznaná branka, která Anglii naopak na Euru 2012, zajistila po výhře 1:0 postup na úkor domácích Ukrajinců. A šetrné Němce, které odradily vysoké náklady na tuto technologii (cena je udávána v přepočtu kolem 4,5 mil. Kč na rok) bude zase jistě dlouho mrzet neuznaný gól (jež poté odhalily právě opakované záběry), který rozhodl o porážce Dortmundu v květnovém finále Německého poháru s Bayernem 0:1.
Nicméně FIFA si i tak vyhradila, že verdikt GoalControlu bude využíván jen v případě sporných situací a hlavní slovo bude mít jako dosud pětice rozhodčích – hlavní sudí a jeho dva asistenti a brankoví sudí, jejichž úkolem je hlídat a posuzovat právě komplikované situace u branky.
GoalControl není ale jediná pozoruhodná novinka, která se objevila na hřišti. Rozhodčí mají nyní např. na pomoc k dispozici i speciální „protišvindlovací“ sprej, kterým vyznačí pozice hráče při trestných kopech. Sprej, který vypadá jako pěna na holení, se během chvilky (do dvou minut) beze stopy vypaří. Do té doby ovšem zřetelně označí místo, kde bude při trestném kopu umístěn míč, a vzdálenost ve které se od něj má držet soupeř. Tím rozhodčí zabrání dosavadním praktikám, kdy si míč hráči při manipulaci s ním nenápadně posunují z místa přestupku blíž k brance soupeře, stejně jako další oblíbený fígl – kdy se bránící tým přeskupováním hráčů snaží zkrátit vzdálenost obranné zdi od střelce pokutového kopu (kterou pravidla jasně stanovují na 9,15 m), aby jej dostali do nevýhodné pozice, z níž bude mít problém účinně ohrozit brankáře, protože k přestřelení zdi musí poslat míč neúměrně vysoko, tzn. nad branku.

Německá důkladnost (a víra v techniku) se vyplatila
Těžko říci, nakolik se o výsledek vítězného týmu zasloužily moderní technologie, ale měly na něm rozhodně svůj významný podíl. Němci, kteří se stali finálními vítězi šampionátu, využívali speciální systém umožňující komplexně analyzovat obrazový záznam a připravit se co možná nejlépe na utkání s konkrétním soupeřem, o kterém měli maximum užitečných informací na základě mnoha předchozích zápasů. Německý tým se tak mohl dokonale do detailu seznámit s charakteristikou hry soupeřů, jejich taktikou, způsobem jak řeší konkrétní herní situaci a využít jejich případné chyby. Také se ale poučit se z chyb vlastních hráčů a eliminovat je v následujících utkáních.
Základem této nové technologie SAP Match Insights je tréninkový systém SAP HANA, který využívá bundesligový tým TSG 1899 Hoffenheim, a ten je zase postavený na možnostech adaptovaného informačního systému SAP pro analýzu velkých objemů dat, který je běžně používán ve firemním prostředí.
Data do systému dodává v reálném čase obraz z osmi speciálních kamer, které sledují a zachycují informace ze senzorů umístěných na nohou hráčů (přesněji řečeno v jejich podkolenkách), a v tréninkových míčích. Trenér může rovněž sledovat hráče při tréninku prostřednictvím Google Glass, a analyzovat jejich hru a výkony, ovšem na rozdíl od samotného systému má k dispozici pouze informace získané ze záběrů kamer. 
Systém zaznamenává např. aktuální rychlost míče na hřišti, čas, po který tým držel míč (včetně průměrného času po který měl tým míč pod kontrolou i kolikrát se mu podařilo sebrat míč soupeři) a procentuální držení míče pro každý tým, počet kontaktů s míčem, celkový počet přihrávek i kolik z nich bylo úspěšných. Samozřejmě má i významnou statistiku aktivity brankáře – celkový počet střel na bránu, které střely vyslal konkrétní hráč soupeře i ty, které brankář vykryl, rychlost nejrychlejší střely vyslané na bránu apod.
Stejně tak zaznamenává kolik střel šlo z kopaček různých hráčů na branku soupeře, naběhanou vzdálenost po dobu trvání zápasu až na úrovni jednotlivých hráčů, jejich rychlost na hřišti, dynamiku (kolikrát ten který hráč významně zrychlil či zpomalil), a také jejich aktivity s míčem – tzn. počet kontaktů s míčem, čas po který měl míč v držení konkrétní hráč, kolikrát se mu ho podařilo získat od soupeře, dobu v procentech, kterou měl při držení míče z celkového času, kdy míč držel jeho tým, jeho podíl na přihrávkách a jejich úspěšnosti apod.

Nové hi-tech kopačky a dresy
O výbavu většiny týmů se podělily tradičně firmy Nike a Adidas. Nike, která kompletně oblékla 10 týmů, předvedla nové a inovované dresy a kopačky - mezi nimi i novinku s názvem Magista - kotníkové kopačky. Ty zaujaly netradičním provedením (límec obepínající kotník vypadá jako ponožka) i použitou technologií "Flyknit", vytvářející strukturovaný svršek utkaný ze speciálních vláken. "Tahle technologie nám umožňuje navrhnout obuv, která se na noze bude tvářit jako ponožka," komentoval novinku Phil McCartney, viceprezident oddělení sportovní výkonnostní obuvi Nike.
Na předchozím šampionátu v JAR oblékla firma Nike 9 týmů, které vybavila dresy vyrobenými z použitých PET lahví. Na jeden dres se spotřebovalo až 8  recyklovaných nápojových obalů ze skládek v Japonsku a na Tchaj-wanu. Nike novinku charakterizovala jako „nejekologičtější dresy v dějinách fotbalu," s tím, že to, že jsou z recyklovaného materiálu, rozhodně neznamená, že by byly méně kvalitní, a díky vylepšené technologii použité při jejich výrobě jsou např. o 13 % lehčí než dříve. Letos měli fotbalisté na nohou od Nike poprvé i recyklované štulpny.
Unikátní dresy představil i Adidas na letošní sezónu pro francouzský klub Olympique Lyon. Znak klubu, který hráči nesou nad srdcem, je zhotoven trojrozměrně, takže do prostoru vystupuje název klubu i dvojocasý lev, ale nejviditelnější novinkou – a to doslova i potmě, je fosforeskující materiál, kterým je kromě znaku potažen i znak výrobce a pruhy na ramenou. takže dresy (resp. zmíněné prvky) ve tmě svítí.
Nové dresy oblékla i česká fotbalová reprezentace. Vybavila je společnost Puma svou novinkou Power Active, která pomocí speciálních stimulačních pásů na vnitřní straně dresů hráče masíruje prostřednictvím mikroskopické masáže pokožky. Ta má nabízet relaxační účinek a zajistit rychlejší regeneraci svalů. Pro maximální účinek dresy těsně obepínají těla hráčů, což mj. zabraňuje i tomu, aby je soupeř stáhl za dres.

Míče a míčky: opravdová věda
Oficiální míče jsou vždy nový typ pro každý šampionát - v těch posledních kralovaly modely Teamgeist, Jabuloni a nyní přišla na řadu Brazuca. Každý přináší podle oficiálního výrobce - kterým je od roku 1970 už tradičně firma Adidas - díky novým materiálům, designu, konstrukčnímu řešení apod. nějaké vylepšení. Experimentální trend odstartoval Adidas v roce 2006, kdy pro mistrovství světa v Německu ve spolupráci s organizací FIFA a firmou Molten vytvořil Teamgeist. Od svých předchůdců se lišil tím, že jeho povrch tvořilo jen 14 zakřivených ploch (místo 32, které byly standardně používány od roku 1970) spojovaných lepením, které nahradilo klasické šití a učinilo míč prakticky vodotěsným. Výrobce tak prohlašoval, že Teamgeist je kulatější a reaguje rovnoměrněji bez ohledu na to, kde je zasažen. Hráči i trenéři s ním však příliš spokojeni nebyli.
Dalším pokusem o nejdokonalejší a nejkulatější míč byl Jabulani, vytvořený pro jihoafrický šampionát v roce 2010. Jeho aerodynamiku měly kromě hladšího povrchu, který tvořilo jen 8 lepených ploch, zlepšit speciální mělké lepené spoje (hluboké pouhých 0,48 mm oproti standardním 1,08 mm u standardního šitého míče), ale úpravy měly za následek spíše opačný efekt a míč podle hráčů občas nevyzpytatelně “plaval”. Aerodynamiku a chování míče ve vzduchu výrazně ovlivnil právě hladký povrch, což už důvěrně znají golfisté a výrobci golfových míčků, kteří s různými povrchovými úpravami a „dolíčkovým“ designem dokážou doslova alchymistické kousky.
Problematiku aerodynamiky fotbalových míčů detailně popisuje na webu The Conversation Simon Choppin, který pracuje jako výzkumník ve Středisku sportovních výzkumů (Centre of Sports Engineering Research) při Hallamově univerzitě ve Sheffieldu, a je mj. konzultantem firmy Adidas. Při pohybu objektu kulového tvaru vzduchem za ním zůstává brázda nižšího tlaku, který ho "nasává" zpět, takže jej nižší tlak postupně zpomaluje, a to zejména při nízkých rychlostech. Při vyšších rychlostech (více než několik desítek km.h-1) se však toto stává stále více turbulentní a proud vzduchu přilne k tělesu na delší dobu. Vzduch kolem míče už neproudí spojitě, ale trhá se do víru, takže odpor míče výrazně klesne. Zóna nižšího tlaku za ním je menší a míč tak při vyšší počáteční rychlosti ztrácí naopak rychlost pomaleji.
Ve stručnosti řečeno: zatímco u běžného sešívaného míče se proudění změní na turbulentní při rychlosti cca 60 km.h-1, což je prakticky při jakémkoliv rychlejším kopnutí, u míče Jabulani jeho odpor klesá na minimální hodnotu až při rychlostech proudění kolem 90 km.h-1. Značnou roli hraje i celková délka švů, resp. spojů v případě lepení.
Pro letošní šampionát se vývojáři už zřejmě poučili z předchozích zkušeností a oficiální míč pojmenovaný Brazuca je vybaven mnoha technologiemi pro perfektní letové vlastnosti a vysokou odolnost i trvanlivost. Simon Choppin při měření švů zjistil, že u Brazucy je jejich průměrná hloubka 1,56 mm, tzn. o polovinu více než u běžného míče a třikrát více než u modelu Jabulani. A přestože povrch míče je vytvořen jen ze šesti dílů, díky jejich tvaru činí celková délka švů impozantních 327 cm, což je téměř o polovinu více než měl Jabulani. Povrch nového míče navíc není ideálně hladký, ale pokrytý miniaturními nerovnostmi, výstupky – což zřejmě ocenili i brankáři. Z pohledu svých parametrů je tedy Brazuca svým chováním podobná spíše klasickému fotbalovému míči. 100% voděodolný míč, vyrobený ze 70 % polyuretanu a 30 % imitace kůže vyvážený pro dokonalé letové vlastnosti dobře drží tvar a udržuje si dokonalou kontrolu a vysokou akceleraci.

Adidas miCoach Smart Ball: inteligentní fotbalový supermíč
S pozoruhodnou novinkou pro fotbalisty přišla firma Adidas v podobě chytrého fotbalového míče v rámci své sportovní platformy miCoach, kterou prezentuje jako osobního trenéra. Míč Smart Ball je uvnitř vybaven speciální konstrukcí s řadou senzorů, které umožňují vyhodnotit pozici, sílu kopu, rychlost míče, jeho rotaci a další parametry.
Získaná data pak míč bezdrátově pomocí bluetooth technologie posílá na smartphone do speciální mobilní aplikace, která obsahuje i systém tréninku včetně různých tipů, jak zlepšit interakci s míčem, což umožňuje např. sledovat postupné zlepšování v dané technice.
S touto technologií je ovšem kompatibilní celá řada dalších různých produktů, jako např. kopačky, které rovněž sledují a přenášejí výkonové parametry. Zařízení pro sběr dat se vkládá na spodek boty, data se ale ukládají do flash paměti, odkud mohou být poté přenášena k vyhodnocení.

Pozoruhodná byla i motivace na letošním šampionátu – asi nejatraktivnější nabídku měl nizozemský tým, jemuž Michel Moi, zakladatel společnosti Ruimtevaartbedrijf SXC přislíbil v případě vítězství let do vesmíru. SXC se specializuje na letecké strojírenství a pracuje na projektu komerčních kosmických letů do vesmíru, který je nyní v poslední fázi přípravy. „Jsme hrdí na náš národní tým. Jejich nadpozemský výkon si zaslouží nadpozemskou odměnu,“ uvedl Mol s tím, že pokud se „Oranjes“ podaří šampionát vyhrát, uvidí celý tým včetně trenéra planetu Zemi z výšky 103 km. Ani tato motivace však bohužel Nizozemcům k finálnímu vítězství nestačila (i když bronzové medaile jsou rovněž významným úspěchem) – škoda, historie kosmonautiky mohla mít další zajímavý rekord…
 

Publikováno: 25. 9. 2014 | Počet zobrazení: 2987 596