Evropská komise vydala členským státům EU letošní doporučení pro hospodářský růst

Součástí „balíčku“ dokumentů, který je vyvrcholením čtvrtého evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, je rovněž několik rozhodnutí, jež Komise přijala ve vztahu k veřejným financím členských států v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Všechny dokumenty jako celek přestavují ambiciózní soubor reforem pro hospodářství EU.
Z analýzy Komise vyplynulo, že vytrvalé politické úsilí posledních let přivedlo hospodářství EU do stabilnější situace. Hospodářský růst však v období 2014–2015 ale podle Komise zůstane nerovnoměrný a vratký a v dlouhodobějším výhledu je růstový potenciál EU stále relativně malý – vysoká nezaměstnanost a obtížná sociální situace se budou zlepšovat jen pomalu a potrvá dlouho, než se vyrovnají velké výpadky v investicích.

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2014
Doporučení byla letos vydána 26 zemím (s výjimkou Řecka a Kypru, kde probíhají ekonomické ozdravné programy). Konkrétně se v nich jako v celku uvádí:
- Ekonomika se vrátila k růstu, a to i ve většině zemí EU postižených krizí. Hospodářský pokles se v letošním roce očekává jen na Kypru a v Chorvatsku. Od roku 2015 by měly všechny unijní ekonomiky opětovně růst.
- Stav veřejných financí se nadále zlepšuje. Pro rok 2014 se čeká, že celkový rozpočtový schodek zemí EU poprvé od úderu krize klesne pod hranici 3 % HDP. Belgii, České republice, Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Slovensku Komise doporučila ukončit postup při nadměrném schodku, čímž by se počet zemí stále podléhajících tomuto postupu snížil na jedenáct (z 24 v roce 2011).
- Reformy v nejzranitelnějších zemích přinášejí výsledky. Irsko ukončilo program finanční pomoci v prosinci 2013, Španělsko v lednu 2014 a Portugalsko v květnu 2014. Řecko by se mělo v roce 2014 opět vrátit k růstu a na Kypru se situace stabilizovala. Lotyšsko se díky vytrvalým hospodářským reformám mohlo v lednu připojit k eurozóně.
- Dochází k obnovování rovnováhy, jelikož v řadě zemí se zlepšují salda běžného účtu. V březnu 2014 Komise poprvé od chvíle, kdy byl zaveden postup při makroekonomické nerovnováze, dospěla k závěru, že dvě země (Dánsko a Malta) se již s žádnou nerovnováhou nepotýkají a že ve Španělsku přestala být nerovnováha nadměrná.
- Počínaje letošním rokem by měla umírněně růst zaměstnanost a nezaměstnanost by měla do roku 2015 klesnout na 10,4 % s tím, že mezi vývojem na trhu práce a vývojem HDP zpravidla existuje půlroční či delší prodleva. Několik členských států, mimo jiné Španělsko, Portugalsko, Itálie a Francie, provedlo výrazné reformy zaměřené na zvýšení odolnosti trhu práce.

Jelikož je však hospodářské oživení stále nerovnoměrně rozloženo a je vratké, členské státy musí ve strukturálních reformách pokračovat. Zapotřebí jsou konkrétně tato opatření:
-    Řešení vysoké nezaměstnanosti, nerovnosti a chudoby: Krize se v EU výrazně a dlouhodobě promítla do míry nezaměstnanosti, která byla v roce 2013 stále dramaticky vysoká (10,8 %), přičemž rozdíly mezi zeměmi se pohybovaly od 4,9 % v Rakousku do 27,3 % v Řecku. Tato situace si žádá, aby se pokračovalo v reformování politik zaměstnanosti a aby se zlepšily záběr a výkonnost vzdělávacích systémů a systémů sociálního zabezpečení. Zvláštní pozornost je v doporučeních věnována řešení nezaměstnanosti mladých, a to zejména formou zavedení systému záruk pro mladé lidi.
-    Reorganizace daňového systému tak, aby více podporoval zaměstnanost: Mnohé země se během krize spoléhaly spíše na zvyšování daní než na škrty ve výdajích, a celková daňová zátěž tak vzrostla. Jelikož z hlediska veřejných financí existuje omezený manévrovací prostor, doporučení se v řadě případů soustředila na přesun daňové zátěže z práce na periodické daně z nemovitostí, daně ze spotřeby a ekologické daně, na lepší plnění daňových povinností a na boj s daňovými podvody.
-    Podněcování soukromých investic: V Itálii, Řecku, Španělsku, Litvě, na Slovensku, v Chorvatsku a na Kypru je stále obtížné získat bankovní financování, hlavně v případě malých a středních podniků. V doporučeních se poukazuje na potřebu dále stabilizovat bankovní odvětví a podporovat alternativní formy financování, např. programy úvěrových záruk nebo podnikové dluhopisy.
-    Zvyšování konkurenceschopnosti unijních ekonomik: Pokrok ve strukturálních reformách klíčových odvětví je ve srovnání s rokem 2013 nevelký. V několika letošních doporučeních jsou zdůrazňovány další reformy, pokud jde o sektor služeb, energetickou a dopravní infrastrukturu, systémy výzkumu a vývoje a předpisy upravující hospodářskou soutěž.
-    Snižování dluhu: Prognóza nasvědčuje tomu, že veřejný dluh letos vzhledem k průběžnému hromadění schodků dosáhne svého maxima, a je nutné, aby zadlužení nabralo sestupnou tendenci, zejména pak v Belgii, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru a v Portugalsku, kde stále přesahuje hodnotu 100 % HDP. Z hlediska veřejných financí bude náročným úkolem zvládat výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva (především výdaje na důchody a zdravotní péči) a zachovávat prorůstové výdaje na vzdělávání, výzkum a inovace.

Rozpočtová rozhodnutí
Evropská komise Radě ministrů EU současně doporučila ukončit postup při nadměrném schodku v případě šesti států: Belgie, České republiky, Dánska, Nizozemska, Rakouska a Slovenska.
Zveřejnila také zprávu, v níž rozebírá důvody plánovaného a prognózovaného překročení referenční hodnoty pro veřejný dluh (stanovené ve Smlouvě o fungování EU na 60 % HDP) ve Finsku. Komise dospěla k závěru, že k zahájení postupu při nadměrném schodku není důvod, jelikož překročení je zapříčiněno příspěvky země na solidární opatření ve prospěch zemí eurozóny.
Komise rovněž učinila závěr, že dvě země (Polsko a Chorvatsko) v reakci na doporučení, která jim vydala Rada v rámci postupu při nadměrném schodku, přijaly efektivní opatření.

Další kroky
Doporučení pro jednotlivé země v červnu projednali vrcholní představitelé a ministři EU a dne 8. července je formálně přijala Rada ministrů financí zemí EU. Následně bude na členských státech, aby doporučení plnily, a to tak, že je budou brát v potaz při přípravě státních rozpočtů a při koncipování příslušných strategií pro rok 2015.  /pm/



 

Publikováno: 25. 9. 2014 | Počet zobrazení: 3219 748