Po stopách veletržní historie /dokončení z minulého čísla/ MSV na cestě do nového tisíciletí - stále větší a světovější

S dalšími ročníky se postupně rozšiřovala se i „světovost” strojírenského veletrhu: Už 1. ročníku v roce 1959 se účastnilo přes 500 vystavovatelů z 30 zemí, následujícího pak 554 vystavovatelů z 37 zemí. Současně s tím rostla i mezinárodní návštěvnost: zatímco první mezinárodní veletrh zaznamenal 13 500 hostů z 47 zemí, následující 2. ročník už 22 401 z 67 zemí světa, a 3. pak 25 581 hostů z více než 70 zemí.
Za další významný mezník v historii MSV lze považovat léta šedesátá, a zejména vývoj v závěru zmíněné dekády. “Zlatá šedesátá”, jak je někdy tato historická etapa nazývána, měla nejen u nás, ale celosvětově pro historii minulého století značný význam. Oproti předcházející dekádě 50. let poznamenaných stínem složitého a obtížného poválečného vývoje, který byl hlavně ve znamení nápravy škod způsobených roky válečného utrpení, se dekáda let 60. ve světě (a do značné míry i u nás) vyznačovala zejména nebývalým rozvojem a ambicemi snad ve všech oblastech. Ve znamení tvořivosti, svobody, hippies i technického pokroku. Ve veletržních expozicích byla nejvýraznější viditelnou známkou nových časů změna designu průmyslových i spotřebních výrobků. Český design 60. let je považován za zlatou éru, jak dokumentují např. Aerotaxi L-200 Morava, cvičný proudový letoun L-29 Delfín (získal Zlatou medaili na MSV Brno 1964 a titul Dokonalý výrobek v následujícím ročníku), Tatra 603 či Škoda Felicia a další exponáty, s nimiž se mohli setkat návštěvníci MSV. Některé z nich se staly doslova ikonami moderního designu.
V roce 1960 zanikly také oba dosud samostatné podniky - Brněnské vzorkové veletrhy a Brněnské výstaviště, a vznikl nový subjekt: Podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy (BVV), který byl na podzim téhož roku přijat i do Mezinárodní unie veletrhů (Union des Foires Internationales).
První série mezinárodních veletrhů byla pojata skutečně velkoryse. Např. 3. Mezinárodní veletrh v roce 1961 probíhal celé dva týdny a kromě návštěvy samotných expozic bylo pro jeho návštěvníky v moravské metropoli připraveno na 2500 různých akcí, včetně nejrůznějších kulturních pořadů - jak uvádí dobová zpráva, bylo to na 91 divadelních, 1400 filmových představení, 500 tanečních zábav, 45 koncertů, 126 varietních, cirkusových a estrádních a kabaretních programů. Včetně čínské opery, která byla v době veletrhu v Brně na uměleckém turné.
Od 6. ročníku v roce 1964 získal veletrh do svého názvu oficiálně přídomek „strojírenský” vyjadřující hlavní zaměření a nomenklaturu akce, pod nímž je uváděn dodnes. Od téhož roku se datuje i soutěž o Zlaté medaile MSV, nejlepší výrobky z řad exponátů veletrhu. Výsledky této soutěže byly na brněnské radnici poprvé slavnostně vyhlášeny v pondělí 14. září, a od té doby se stala soutěž nedílnou součástí veletrhu. Ocenění získalo tehdy 31 vybraných exponátů. Jakýmsi ideovým předchůdcem Zlatých medailí bylo ocenění pro Kaplanovu turbínu pro Orlickou přehradu vyrobenou v ČKD Blansko z 1. mezinárodního veletrhu v roce 1958 - velká cena Expo 58 v Bruselu.
Původní záměry organizátora brněnských veletržních akcí vybudovat z podniku zahraničního obchodu akciovou společnost vzaly přirozeně brzy po srpnu 1968 za své, nicméně se podařilo i v tomto složitém období odstartovat další nové veletržní projekty, mezi nimi např. Mezinárodní veletrh svářecí techniky Welding (1969), Mezinárodní slévárenskou výstavu Fond-ex (1972), výstavu Invex (1970), Mezinárodní veletrh manipulační a skladovací techniky Intrama (1981), z nichž některé se staly postupně součástí veletržního komplexu MSV.

Léta hledání, rozvoje a změn
Rozvoj veletržní specializace v letech 1969-89 byl pro brněnské výstaviště výrazným přínosem. K nejvýznamnějším projektům patřila výstavba pavilonu D (dostaven v roce 1973), rozsáhlou rekonstrukcí prošel také historický Průmyslový paláce z roku 1928, (známý většině návštěvníků spíše jako pavilon A), ta byla dovršena v roce 1985. Obdobně prodělaly rekonstrukci i další pavilony původního areálu: G, Sigma a také jeden z největších pavilonů výstaviště - pavilon B.
Rostly postupně i výstavní plochy: 11. veletrh pořádaný (v září 1969) po 10 letech od zahájení tradice mezinárodních veletrhů nabízel už 73 000 m2 a zhruba stejně tolik na volném ploše plus další výstavní plochy v centru Brna např. v Technickém muzeu nebo v domu pánů z Kunštátu.
Také při 33. MSV v roce 1991 se veletržní areál opět rozšířil: byl dokončen Dům techniky VTS Brno s kongresovým sálem a přednáškovými sály, a také nový, 200 m dlouhý třípodlažní pavilon E přímo u čtvrté výstavištní brány, který přidal areálu dalších 11 500 m2 výstavní plochy. Premiéru v něm měla toho roku nová mezinárodní výstava Vybavení pro řemeslníky Simet. Zakomponování dalších, zpravidla oborově zaměřených, samostatných veletrhů a výstav do konceptu MSV bylo rovněž novým počinem v rozvoji brněnských veletrhů.
70. léta přinesla na výstaviště nový trend - vznik nových projektů a jejich rozvoj v následujících letech, kdy si hledaly „své místo na slunci”. Poté jejich následná „restrukturalizace”, resp. přeskupování a sdružování v průběhu nadcházejících desetiletí, což byl trend charakteristický pro 80. a zejména 90. léta v závěru minulého století. Některé výstavy se etablovaly jako životaschopné samostatné veletrhy, jiné postupem doby zanikly nebo se později staly součástí jiných, dnes pořádaných veletrhů.
Ale podzim co podzim fungovala ve veletržních kalendářích firem jedna jistota: MSV Brno, který byl v období hledání a rozvoje veletržní stálicí, kdy fungoval také jako jakási kotva, stabilizující i řadu nových a vyvíjejících se veletržních projektů. Například na svém 20. ročníku v roce 1978 měl Mezinárodní strojírenský veletrh, tenkrát největší brněnská veletržní akce, na 2708 vystavovatelů ze 30 zemí světa, kteří vystavovali na ploše 117 000 m2. Veletrh navštívilo 376 000 návštěvníků, z toho 19 000 ze zahraničí.

Odpočítávání do konce století
Také 90. léta byla v Brně ve znamení nových projektů, z nichž některé byly založeny na vyčlenění určité oborové specializace, kterou do té doby pokrývala agenda MSV. V roce 1991 přibyly na Výstaviště další veletržní novinky, včetně technicky zaměřených veletrhů jako T+A (Transporttechnika a Autoprogress), mezinárodní veletrh požární techniky Pyros a Pyromeeting, mezinárodní výstava technického vybavení pro řemeslníky Simet a Invex-Computer, koncipovaný původně jako Mezinárodní výstava pro hardware, software, kancelářské vybavení a telekomunikace, která byla součástí MSV.
V roce 1992 byly do veletržního kalendáře zařazeny další akce, mj. i mezinárodní výstava automobilů, dopravní a servisní techniky AutoTec. Naopak byl vyřazen obor výpočetní techniky, který přešel do podoby samostatné výstavy Invex-Computer. Ta se na několik dalších let stala v podstatě druhou nejvýznamnější akcí po strojírenském veletrhu, ale v samostatné podobě však Invex přežil jen necelé dvě dekády.
Z (celkem devíti) veletržních akcí přidaných v následujícím roce 1993 do portfolia BVV zastupoval významnou část českého strojírenského průmyslu Mezinárodní výstava vojenské techniky Idet, zbrojařský veletrh s nastavenou čtyřletou periodicitou, který ČR zařadil do elitní skupiny pořadatelů mezinárodních akcí této kategorie.
V roce 1994 se poprvé konaly Mezinárodní veletrh zemědělské a lesnické techniky Techagro, který byl také vyčleněn jako obor z MSV, a Mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl Wood-tec.
V roce 1995 se poprvé na výstavišti konal Mezinárodní autosalon osobních vozidel (Autosalon), zařazený do kalendáře 14 nejvýznamnějších autosalonů světa (pod záštitou O.I.C.A.). V roce 1996 byl poprvé uspořádán Mezinárodní stavební veletrh, jehož oborová náplň byla vyčleněna z Mezinárodního strojírenského veletrhu, a vznikl nový Mezinárodní veletrh lokační a navigační techniky Radar. Také v roce 1997 plánovaly Brněnské veletrhy a výstavy další změny svého veletržního programu, který by reagoval na dva klíčové trendy: výraznější profilováni a specializaci jednotlivých veletrhů, a logické seskupování oborově podobných veletrhů do určitých souborů (od čehož očekávali organizátoři zesílený synergický efekt), přičemž se zachovává jejich dílčí identita. Další směrování brněnského Výstaviště, a tím i MSV Brno, ovlivnil rok 1998 a vstup strategického partnera - společnosti Messe Düsseldorf. Do nového tisíciletí tak soubor veletrhů pořádaných na Výstavišti Brno vstoupil v poměrně konsolidované podobě, v níž klíčovým prvkem a „oázou stability” i v dobách pro veletrhy nepříliš příznivých, byl právě MSV Brno a na něj navázané veletrhy.

Veletrhy nového tisíciletí
Od r. 2001, kdy vznikla společnosti Veletrhy Brno, a.s., pokračuje průběžná modernizace Výstaviště. V jejím rámci byl vybudován např. nejmodernější pavilon P, obří hala, kterou uvítali zejména vystavovatelé velkých strojírenských celků, jež už nyní nejsou omezovány rozměry dosavadních výstavních prostor.
K významným mezníkům v historii MSV patří rok 2008, kdy se konal jubilejní 50. ročník. Přilákal přes 2000 vystavujících firem ze 30 zemí celého světa. Více než třetinu vystavovatelů představovali zahraniční účastníci (jejich podíl dosáhl 36 %, ale podle organizátorů byl ve skutečnosti ještě mnohem vyšší, protože řada zahraničních firem vystavovala prostřednictvím svého českého partnera). Nejvíce zahraničních firem – přibližně 300 – přijelo z Německa, které bylo také partnerem 50. ročníku MSV - tak byla zahájena tradice partnerských zemí. Souběžně s ním proběhl i šestý ročník Mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů IMT, zatím největší v dosavadní historii. Zúčastnilo se jej na 560 vystavovatelů z 20 zemí. Organizátoři zaznamenali poprvé na IMT nadpoloviční účast vystavovatelů ze zahraničí, jejichž podíl dosáhl rekordních 53 %. Rozrostly se především expozice obráběcích center a pružných výrobních systémů, tj. automatizace pro obrábění a tváření.
Následující 51. ročník MSV 2009, jehož partnerskou zemí bylo Slovensko, zahájil další etapu historie největšího českého průmyslového veletrhu. Souběžně s ním probíhal také 5. ročník mezinárodního veletrhu dopravy a logistiky Transport a Logistika, který do portfolia BVV přibyl v roce 2001.
Na 52. ročník MSV v roce 2010 přijelo do Brna celkem 1606 vystavovatelů z 26 zemí, přičemž podíl zahraničních vystavovatelů dosáhl 34 % (540 firem). Partnerskou zemí bylo Rakousko jako jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR, který má na veletrhu pravidelně velké zastoupení. V tomto roce se vystavovatelé a návštěvníci mohli také poprvé setkat s novým technickým měsíčníkem TechMagazín, který je od té doby jedním z mediálních partnerů veletrhu.
Partnerskou zemí 53. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu 2011 bylo Polsko a veletrh zaznamenal další technická vylepšení své infrastruktury - byl spuštěn zcela nový i-Katalog, nástupce služby Expocontact, nová aplikace, která přináší vystavovatelům výraznou přidanou hodnotu a zvyšuje účinek jejich účasti na veletrhu. V areálu začala fungovat síť wi-fi.
Rok 2011 byl pro brněnské Výstaviště významný ovšem i tím, že se do Brna po 18 ročnících konaných v Praze přesunul další z klíčových technických veletrhů - Mezinárodní elektrotechnický veletrh Amper. Ředitel pořadatelské společnosti Terinvest Jiří Šviga potvrdil, že Amper se bude konat na brněnském výstavišti ještě minimálně 10 let.
Následující 54. Ročník MSV navštívilo téměř 1900 vystavovatelů ze 32 zemí, polovina z nich byla ze zahraničí. Klíčovou partnerskou zemí byla Indie, odkud  přijelo do Brna více než 100 firem. Strojírenství se v roce 2012 poprvé dostalo opět na předkrizovou úroveň, čeští strojaři podle statistik Svazu strojírenské technologie v období předchozího roku vyrobili obráběcí a tvářecí stroje za více než 11 mld. Kč.
Partnerskou zemí loňského ročníku MSV 2013, v pořadí již 55., bylo Turecko. Souběžně s MSV se konala další veletržní novinka - Mezinárodní dopravní veletrh Eurotrans, který v sobě sloučil stávající veletrhy AutoTec a Transport a Logistika, a nově přidanou železniční dopravu pod značkou Rail-Tec/Žel-Rail (poté, co pod svá křídla přijal slovenskou výstavu železniční techniky Žel-Rail). Veletrh, který měl nastartovat tradici v duchu berlínského Innotransu byl však spíše zklamáním.
A v jakém duchu se ponese letošní ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu? To budete moci posoudit zanedlouho sami... a doufejme v tom nejlepším...

BVV dnes: podle studie poradenské firmy Cyrrus patří areál brněnského Výstaviště mezi 30 nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších výstavišť v Evropě, nová multifunkční hala P je dokonce největší výstavní halou v Evropě vůbec.
Na MSV je průměrný podíl zahraničních vystavovatelů 40 % a ze zahraniční přijíždí také 15 % návštěvníků veletrhu.
 

Publikováno: 21. 10. 2014 | Počet zobrazení: 3526 573