Pozitivní očekávání ženou ekonomiku vpřed
Česká ekonomika se v první polovině letošního roku vyvíjela dobře. Přešli jsme z ekonomické recese v minulém roce do hospodářského růstu, který se meziročně blíží třem procentům. To je číslo, které jsme už několik let nezaznamenali. Druhý kvartál sice přinesl menší zaškobrtnutí, ale zatím vše vypadá, že druhá polovina letošního roku zůstane slušně růstová. Pro celý rok předpovídáme růst ekonomiky o 2,9 % a v příštím roce dokonce akceleraci na 3 %.
S rostoucím hrubým domácím produktem přichází i zlepšení na trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesla na 7,4 % a počet nezaměstnaných osob se snížil pod 550 000, což je méně, než jsme viděli v minulém roce. Navíc se trh práce rozhýbal i co se týká tvorby volných pracovních míst, kterých bylo v červenci na úřadech práce po dlouhé době více než 50 000. V následujících měsících sice pravděpodobně uvidíme růst míry nezaměstnanosti ze 7,4 % lehce pod 8 % na konci roku, ten bude ale způsobený sezónními faktory a nepoukazuje na zhoršení trhu práce. Celková míra nezaměstnanosti by se letos mohla udržet na úrovni 7,5 % a příští rok klesnout k 7 %.
Naši ekonomiku táhne průmysl, a to zejména ten exportní. Prim zde hraje výroba aut, tedy dnes už klasické české odvětví. Čísla od maloobchodníků ale naznačují, že ani spotřeba domácností na tom není vůbec špatně a ve druhé půlce roku bude pravděpodobně průmyslu v podpoře růstu sekundovat.
Už dlouhou dobu se nacházíme v situaci s extrémně nízkými úrokovými sazbami. To je dáno tím, že Česká národní banka (ČNB) stále nahání inflaci, která ne a ne dorůst na inflační cíl ČNB. Tak došlo dokonce i k umělému oslabení koruny, které podle posledních vyjádření představitelů ČNB vydrží až do roku 2016. Ve stejném období by mohly začít růst sazby, což znamená, že levné úvěry (ale na druhé straně velmi nízké úročení depozit) budou k dispozici po delší dobu.
Rizikem pro českou ekonomiku zůstává především vývoj na východě, tedy politické tření a rozšiřování sankcí proti Rusku. Současné sankce jsou spíše cíleny tak, aby ekonomicky příliš neublížily, a mají tedy spíše politický význam. Toto se bohužel může poměrně rychle změnit, pokud dojde k eskalaci konfliktu. V takovém případě by česká ekonomika více než přímým dopadem na export byla postižena až sekundárním efektem – zpomalením či dokonce zamrznutím vývozu některých částí průmyslu do zemí EU v důsledku špatné ekonomické nálady. První náznaky takového vývoje už bohužel vidíme v Německu, nicméně stále věříme, že k většímu zhoršení nedojde.
Důležitým faktorem pro udržení růstu jsou investice. Průzkum Barometr kapitálových investic evropských malých a středních podniků realizovaný společností GE Capital International letos na začátku roku ukázal, že podnikatelé v celé Evropě hledí do budoucnosti s optimismem a chtějí své firmy připravit na budoucí rozvoj. Proto plánují v příštím roce investovat hlavně do modernizace či rozšíření výrobních kapacit částku ve výši 9,8 mld. eur, což je o 20 % více, než plánovali před půl rokem.
A české podniky nezůstávají pozadu. Téměř polovina malých a středních podniků (45 %) v Česku věří v pozitivní vývoj ve svém odvětví. Firmy proto chystají investice a v příštích 12 měsících chtějí do svého podnikání vložit téměř 17 mld. eur. Největšími optimisty jsou zejména střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci, 85 % z nich nečeká, že by se situace v jejich odvětví měla zhoršovat.
Do svého rozvoje chtějí malé a střední podniky v ČR v následujících 12 měsících vložit průměrně 75 000 eur. V centru pozornosti malých a středních firem je také jejich vozový park (plánované investice v objemu 3,8 mld. eur) a stranou není ani IT hardware, na který firmy plánují vydat o 200 mil. eur více než při posledním průzkumu - tedy přibližně 1,4 mld. eur.
525
.gif)
