Kompresory pro slévárnu vyrábějí vzduch i teplo
Na první pohled se Slévárna Kuřim, a.s. neliší od ostatních. Ve svém provozu využívá kompresory pro výrobu vzduchu, stejně jako každý jiný podnik tohoto typu. Ale na rozdíl od mnoha jiných však chytře. Tento rozdíl je poznat teprve zevnitř, v podobě rozvodných potrubí vzduchotechniky a vody, které napovídají, že je tu něco navíc. To něco je systém rekuperace odpadního tepla, který přináší podniku výrazné úspory.
Kompresorovna, kde je instalováno celkem 5 kompresorů (tři větší a dva menší) s celkovým výkonem 173 m3 vzduchu za minutu, nedodává jen vzduch pro slévárenské provozy, ale generuje také teplo, které za běžných podmínek obvykle uniká bez užitku do vzduchu. Anebo může být využito pro další účely, což je právě řešení, které se rozhodla Slévárna Kuřim, a.s. využít při realizaci druhé etapy smlouvy s firmou Kaeser. Podnik využívá projekt Sigma Air Utility, kdy na základě 10letého kontraktu platí za odebrané množství vzduchu, zatímco veškeré servisní zabezpečení a garance hladkého provozu je na dodavateli kompresorové techniky.
Na pomoc výrobě i financím
Vedení slévárny se rozhodlo neutrácet za pořízení vlastní kompresorové techniky potřebné pro výrobní provozy, ale řešit vybudování nové kompresorové stanice formou operativního leasingu. Vlastní investice tak byla v podstatě pouze do nové budovy, resp. místnosti pro kompresory, stavebních prací a úprav, jako vyzdění, elektroinstalace, rozvody energií apod.
Jak uvedl Ing. Martin Janček, ekologický manažer Sléváren Kuřim, jakmile padlo rozhodnutí, že firma pořídí nové kompresory, měly by být vybaveny rekuperačním systémem právě z důvodu úspory provozních nákladů. Prosadit tuto myšlenku u vedení, přestože v případě kompresorů vybavených rekuperačními jednotkami jde přece jen o vyšší investici, nebylo těžké. „V podstatě jakmile se objevila první čísla, bylo zřejmé, že rekuperaci chceme o to více a jiná cesta asi ani není,” říká Martin Janček.
Oblasti využití odpadního tepla jsou v kuřimské slévárně tři: ohřev teplé užitkové vody pro sprchování zaměstnanců firmy (ten je využíván celoročně, a aktuálně je nastaven jako priorita pro letní období), v zimě podporují teplem dvě části výroby: jednou je dřevomodelárna, kde odpadní teplo z kompresorů dohřívá vodu pro teplovodní vytápění modelárny a při velkých mrazech je možné ho případně pouštět do hlavní výrobní haly, kde je sedm horkovzdušných jednotek, které dokážou podpořit její vytápění.
„Vyčíslení přesných úspor je trochu komplikovanější, může být značně odlišné podle toho, kam je teplo směrováno – jestli do teplé vody pro sprchy nebo do výrobní haly nebo na podporu vytápění v dřevomodelárně,” odpovídá Martin Janček na dotaz, jaký konkrétní výsledek v číslech podniku investice do rekuperačního systému přinesla. „Když budeme uvažovat o vytápění výrobní haly, neodrazí se to přímo ve finanční úspoře, ale vrátí se to například v nižší zmetkovitosti odlitků. Ale dá se říci, že ta částka bude oscilovat kolem jednoho milionu samozřejmě i v závislosti na aktuální ceně plynu."
Konkrétní vyčíslení vzešlo od společnosti Kaeser na základě záměrů, jak by bylo možné odpadní teplo využít, když se podnik rozhodoval, zda má smysl do projektu rekuperace investovat peníze a energii. Specialisté firmy Kaeser, která má pro takovéto projekty vše přesně spočítané na různé typy kompresorů, převzali informace a navrhli vhodné řešení - a jak konstatuje Martin Janček, výsledná fakta v podstatě opravdu kopírují přínosy, které dodavatel technologie slíbil.
„Na výstupu rekuperace máme vlastní měřič spotřeby tepla v gigajoulech, který měří množství předaného tepla pro využití na výše uvedených místech spotřeby ve Slévárně Kuřim, a.s. V roce 2007, kdy firma naposledy nakupovala teplo zvenku, byla cena nějakých 400 – 500 Kč za gigajoul. Pokud z této ceny v roce 2007 vyjdeme i pro toto vyčíslení, pořád se pohybujeme kolem zmíněného objemu milionu korun úspor ročně. V loňském roce jsme udělali množství investičních akcí směřující do zlepšení tepelných charakteristik budov, proběhlo například zateplení pláště budov, výměna oken atd., takže celková částka vynaložená na vytápění se pořád snižuje. Pochopitelně záleží také na tom, jak tuhá je zima, ale úspora, pokud bychom porovnali jen přímé finanční dopady na vytápění, tak bych se nebál říci, že celková úspora na výdajích za teplo může činit zhruba 30 %. To je téměř třetina", vysvětluje Martin Janček a doplňuje: „Kompresorovna je v zimním období schopna vytápět třeba celý jeden přístavek modelárny. Přes léto zase ušetříme na ohřevu TUV, který máme v tomto období jako prioritu.”
Sekundární efekt: kvalita
I když by se nezasvěcenému mohlo zdát, že o teplo nebude v provozu, kde každou chvíli odněkud vyšlehnou plameny a vylétají spršky jisker nouze, nemusí tomu tak ale být vždy. A právě tady se může uplatnit to teplo, které vyrábějí při své práci kompresory. „Když podpoříme technologii, je to tzv. technologické teplo a dá se využít například v zimním počasí, kdy na slévárně může klesnout teplota třeba až k 5 °C. Při takto nízkých teplotách by samotvrdnoucí směsi, které při výrobě používáme, za prvé tuhnuly pomaleji, a za druhé bychom do nich museli dávat více tvrdidla, více pryskyřice, takže můžeme počítat se snížením objemů pryskyřic při výrobě samotuhnoucích formovacích směsí,” říká Ing. Pavel Veselý, technický ředitel Slévárny Kuřim, a.s. „Navíc v takovýchto podmínkách roste riziko zmetkovitosti, což si nemůžeme dovolit. Základem naší výroby jsou dva druhy odlitků: odlitky z formovací linky do 200 kg tonáže a ručně formované odlitky do 16 t. Vyrábíme a dodáváme hlavně odlitky pro obráběcí stroje a odlitky pro automobilový průmysl, např. skříně pro převodovky. A tam je kvalita vždy prioritou, už není na prvním místě, jak se říká, ale je prostě samozřejmostí. Takže i tady se tímto způsobem generují úspory v nižší spotřebě těchto technologických pryskyřic, tvrdidel atd. A samozřejmě i v samotném procesu výroby, protože nedochází k jejímu zpomalení kvůli delšímu procesu výroby forem a to je pro nás důležitější, než třeba ohřívat vodu. Museli bychom to nahradit jinými zdroji tepla a to také něco stojí,” říká Pavel Veselý. „Čili i touto cestou dochází k podstatným úsporám. Je to vždy otázka priorit - zda to dát do přímých úspor za teplo na ohřev TUV, nebo do výroby, a vrátí se nám to v dalších efektech,” konstatuje.
Po zhruba jedenapůlročním provozu se potvrdilo, že to, co v Kaeseru naplánovali a slíbili, funguje opravdu i ve skutečnosti. A dobré zkušenosti z rekuperace kompresorů byly zároveň inspirací i pro další investici - do vzduchotechniky celé slévárny a rekuperaci tepla ze dvou tavíren, a vlastně i využití odpadního tepla z výrobní haly slévárny. Tuto investici realizuje firma nyní. /jv/
591
.gif)
