Umění najít „ty správné lidi“

Ačkoli je v ČR stále významné procento nezaměstnaných, trh práce se naopak často potýká s nedostatkem pracovníků, a v některých oborech se o ně doslova přetahují, a přitom nemusí jít ani o špičkové specialisty. Otázka tedy nezní jen jak najít ty nejvhodnější zaměstnance, ale kde je vůbec vzít? A co pro to udělat, aby byla větší šance na úspěch?

Kdysi se říkalo „nejsou lidi“ a podle stížností firem, které často obtížně hledají zaměstnance, se situace, zdá se, opakuje. Jak vypadá z vašeho pohledu dnes a v čem je problém?
Ano, dalo by se to tak říct, ovšem ne ve všech oborech. Dnes na trhu vidíme, že firmy získávají více zakázek, a tak logicky poptávají větší množství zaměstnanců. Vše je ještě podpořeno tím, že do České republiky proudí více investic. Co se ale nemění, jsou nároky na kandidáty. Firmy mají vysoké očekávání a chtějí, aby noví zaměstnanci přinášeli přidanou hodnotu co nejdříve po svém nástupu, a hledají tak
téměř ideální kandidáty, kteří ale zatím nemají velkou ochotu měnit práci.

Mezi firmy, které nejvíce trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, patří strojírenské podniky. Jaké řešení by podle Vás pomohlo tento stav změnit?
Firmy by se měly více zaměřit na svoji pověst na trhu práce a snažit se zvyšovat svoji atraktivitu. Firma musí být schopna nabídnout konkurenční výhodu a v tomto případě není plat vždy rozhodujícím faktorem. Důležitá je například podpora při relokaci, podpora rozvoje zaměstnanců, stabilní společnost a možnost různorodého uplatnění. Řešením může být i kontakt s odbornými školami a univerzitami, kdy si firma může své pracovníky vychovat již v době studia.

Má práce recruitment agentury při zajišťování technických profesí nějaká specifika, nebo se uplatňují obecnější postupy či „šablony“?
Asi největším specifikem je to, že kandidáti na technické pozice mnohem hůř reagují na inzerci pracovních pozic, než kandidáti na pozice netechnické. U výrobních podniků je také častým problémem lokalita. Podniky sídlí i v menších městech, kde obvykle není dostatečný potenciál kandidátů, a proto je nutné je hledat v širším okruhu.

Stačí pokrýt střední a vysoké školy technického směru poptávku po technických profesích, nebo firmy raději hledají již adepty s praxí?
Stejně jako v jiných segmentech, i ve výrobních firmách mají mnohem větší zájem o uchazeče s praxí. Absolventi tedy mají často problém najít uplatnění ihned po škole. Výhodou pro absolventy technických škol může být jejich dobrá jazyková výbava.

O jaké profese (z technických a průmyslových oborů) je aktuálně největší zájem? Jsou zásadní rozdíly mezi situací u nás a ve světě?
Největší zájem je o výrobní inženýry, kvalitáře a elektroinženýry a dále samozřejmě i o samotné operátory výroby. V rámci Evropy je zájem o technicky kvalifikované kandidáty obecně vysoký, nedá se říct, že by v této oblasti byla Česká republika výjimkou.

Jaká pravidla a zásady by lidé a firmy při obsazování nových pozic měly respektovat, aby jejich šance na úspěch byly co největší?
Firmy by měly jednat otevřeně, neprotahovat výběrová řízení a dávat kandidátům zpětnou vazbu. Kandidáti by měli jednat férově a být schopni se přizpůsobit novým trendům na trhu práce. K těm dnes patří například ochota dojíždět či učit se cizí jazyky.

…a čeho je potřeba se naopak vyvarovat?
Kandidáti by se měli vyvarovat časté změny zaměstnání a zveřejňování nepravdivých informací, speciálně co se týče znalosti cizích jazyků. Společnosti si dnes totiž rády poskytnuté informace ověřují. Firmy by se pak měly vyvarovat nereálným požadavkům, přemrštěné vybíravosti a špatné komunikaci s kandidáty.

Je na vše lepší specializovaná agentura, nebo se firemní personalisté snaží hledat lidi sami (např. přes internet, pomocí inzerátů, poptáváním v oboru apod.)?

Agentura má přístup k širšímu portfoliu kandidátů, zná modernější formy inzerce a má dlouhodobější kontakty s kandidáty. Navíc má obvykle konzultanty napříč celou republikou, je tedy pro ni snadné hledat talenty a vhodné kandidáty ve větším regionu, než co zvládne vlastní personální oddělení. Z tohoto důvodu se firmám určitě spolupráce s personální agenturou vyplatí.

Jakou roli sehrály či hrají v personalistickém byznysu moderní technologie, např. internet, sociální sítě apod.?
Hledání kvalitních kandidátů se postupně z klasické inzerce přesouvá právě na sociální sítě. Na významu posledních pár let roste především profesní síť LinkedIn.

Uchazeči o práci podceňují jazyky
Úroveň jazykových znalostí většiny uchazečů o práci je průměrná až podprůměrná. Nejlepší znalosti prokázali v testech personální agentury Grafton uchazeči ve francouzštině, naopak nejméně „jedniček“ dostali kandidáti z angličtiny. Překvapivě nízká je mezi Čechy znalost němčiny, a to i přesto, že trh práce nyní němčinářům nabízí řadu pracovních příležitostí, především ve výrobních firmách.
Testování bezmála 8000 lidí probíhalo s pomocí diagnostického systému iTester, který je bezplatně dostupný na Grafton.cz. Z výsledků vyplývá, že úroveň jazykových znalostí většiny testovaných je průměrná. V rámci EU vychází Česká republika opakovaně jako země, jejíž obyvatelé cizí jazyky ovládají nejméně. Česká znalost angličtiny se pravidelně objevuje na posledních místech žebříčků, a alarmující je, že se to týká i jazykové výbavy nejmladší generace.
Téměř tři čtvrtiny všech kandidátů si ověřovalo své znalosti angličtiny. Pouhé půl procento z nich ovládalo testovaný jazyk na výbornou. Naprostá většina angličtinářů se pohybovala se svými znalostmi uprostřed hodnotící škály. Nejlepších výsledků přitom dosahovali abonenti z Plzeňska.
Nejlépe svůj jazyk ovládají testovaní z francouzštiny - více než 17 % z nich zaznamenalo nejvyšší počet bodů a i tady byli nejúspěšnější zájemci o testování z Plzeňského kraje. Němčinu nejlépe ovládají uchazeči z Prahy a z Plzeňska. V oblasti automobilového průmyslu sice přetrvává poptávka po znalosti anglického jazyka, ale stále více společností vyžaduje znalost němčiny.
 

Publikováno: 22. 10. 2014 | Počet zobrazení: 3467 686