Evropská komise navrhla vyšší cíl pro úspory energie do roku 2030

Komise se konkrétně dle sdělení domnívá, že je vhodné udržovat stávající tempo úspor energie a navrhnout ambiciózní cíl 30 % v oblasti energetické účinnosti. To má přinést zásadní výhody, a to při zachování přiměřené rovnováhy energetické bezpečnosti za současného zachování strategii EU pro období do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky.
Předložené sdělení Komise navazuje na v lednu předložený rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030, který navrhl (jako součást přechodu Unie na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství) ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a získávání energie z obnovitelných zdrojů. Sdělení pak vysvětluje a vyčísluje, jak by energetická účinnost mohla přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a ke zlepšení energetické bezpečnosti Unie, což jsou dvě stránky integrovaného rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky. V souladu se směrnicí o energetické účinnosti přináší sdělení rovněž informace o vyhlídce na dosažení dvacetiprocentního cíle v oblasti energetické účinnosti v roce 2020.

Stávající rámec v oblasti energetické účinnosti
Hlavním cílem energetické účinnosti byl stanoven orientační cíl 20% úspory energie do roku 2020. Členské státy EU (včetně České republiky) stanovily nezávazné vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti. Tyto cíle se opírají o:
• směrnici o energetické účinnosti,
• směrnici o energetické náročnosti budov,
• předpisy týkající se výrobků, které stanoví minimální normy pro energetickou náročnost a uvádění informací o energetické náročnosti na štítcích,
• výkonnostní normy pro osobní automobily a dodávky, pokud jde o CO2,
• vyšší financování prostřednictvím strukturálních a investičních fondů EU, programu Horizont 2020 a specializovaných nástrojů, jako jsou evropská energetická pomoc na místní úrovni (ELENA) a Evropský fond pro energetickou účinnost,
• zavádění inteligentních měřičů na základě směrnice o vnitřním trhu s elektřinou,
• systém EU pro obchodování s emisemi.

Tento evropský rámec doplňuje vnitrostátní opatření, jako jsou dobrovolné dohody, povinné zvyšování energetické účinnosti, finanční systémy a informační kampaně. Pokrok členských států v oblasti energetické účinnosti se přezkoumává každoročně jako součást evropského semestru.

Dosažení cíle EU v oblasti úspor energie do roku 2020
Na základě analýzy aktivit členských států a dalších prognóz nyní Komise odhaduje, že EU dosáhne do roku 2020 úspor energie ve výši přibližně 18-19 %. Na druhé straně ale platí, že dosahování cíle pro rok 2020 je přibližně z jedné třetiny dáno nižším než předpokládaným růstem evropské ekonomiky v průběhu krize. Nicméně  provádění právního rámce EU se stále opožďuje. Pokud členské státy nyní vyvinou velké úsilí o úplné provedení přijatých právních předpisů, mohlo by být 20% cíle dosaženo, aniž by byla nezbytná další opatření.
Další kroky členských států EU by se dle Komise a sdělení měly zaměřit na následující body:
- rozšířit informační kampaň pro spotřebitele o kvalitě jejich budov tím, že se posílí místní a regionální ověřování vnitrostátních stavebních zákonů a že spotřebitelé budou mít přesné informace o energetické náročnosti budov určených k prodeji nebo k pronájmu,
- při práci se zákazníky plně využívat nástroje k dosažení úspor energie,
- posílit dozor nad trhem v souvislosti s energetickou účinností výrobků (tento dozor musí být financován ve všech členských státech),
- zajistit pro toto odvětví stejné podmínky a
- poskytnout spotřebitelům informace, jež potřebují, aby se mohli kvalifikovaně rozhodovat.
Pokud jde o požadavky na výkonnost týkající se CO2 v dopravě, navrhuje se snížit průměrné emise u vozového parku nových osobních automobilů do roku 2021 o 40 % ve srovnání s rokem 2007.

Energetická účinnost: posouzení možností do roku 2030
Hlavním cílem budoucí politiky v oblasti klimatu a energetiky je podle Komise zachovat dostupnost energie pro obchod, průmysl a spotřebitele. To dle Komise vyžaduje, aby si členské státy mohly zvolit, jakým způsobem splní své závazky při zohlednění svých vnitrostátních podmínek. Na základě toho Komise navrhla jako závazné cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % (oproti emisím z roku 1990) a zajistit, aby v roce 2030 pocházelo nejméně 27 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů.
Co se týče energetické účinnosti, rámec na období do roku 2030 rovněž naznačil, že nákladově efektivní splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 bude vyžadovat úspory energie v řádu 25 %. Tento dokument se opírá o tento předpoklad a dále analyzuje nákladově efektivní potenciál zlepšení energetické účinnosti a další přínosy energetické účinnosti.
Cílem politiky energetické účinnosti v průmyslu je snížit množství energie potřebné pro stejný postup nebo výrobek, to znamená dělat totéž nebo více s menším množstvím energie, aniž by to bránilo ekonomickému růstu. Komise přitom zdůraznila, že podniky, zejména výrobní odvětví, již významně přispěly k přeměně Evropy na jeden z energeticky nejúčinnějších regionů ve světě. Průmysl v EU například již v minulosti využíval energii účinněji, než jeho protějšek v USA, a i v letech 2001 až 2011 zlepšil svou energetickou náročnost o téměř 19 % ve srovnání s pouhými 9 % v USA. V letech 1990 až 2009 se v EU-27 energetická náročnost v průmyslu zlepšila o 30 %.
Regulační rámec na podporu těchto trendů dle Komise existuje a systém EU pro obchodování s emisemi je hlavním nástrojem na řízení energetické účinnosti (a snižování emisí skleníkových plynů) v průmyslu. Rámec by měl být dále posílen o rezervu stability trhu pro obchodování s emisemi, čímž by byl celý systém odolnější vůči otřesům.

Budovy – s cílem nižších účtů za energii
Zlepšení energetické účinnosti budov by mělo pronajímatelům a vlastníkům uspořit peníze. Domácnosti v EU utratí přibližně 6,4 % svého příjmu za energie v domácnosti, z toho asi dvě třetiny za vytápění a jednu třetinu na jiné účely. V roce 2012 přitom nebylo přibližně 11 % obyvatel EU schopno dostatečně vytápět své domácnosti, a to v důsledku zvyšujících se cen energií.
Po zavedení požadavků na energetickou účinnost ve stavebních zákonech dnes nové budovy spotřebovávají jen polovinu energie oproti typickým budovám z 80. let. Avšak například 64 % ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů jsou stále neúčinné modely, v nejlepším případě nízkoteplotní, a 44 % oken je stále jednoduchých. Trh začnou brzy ovlivňovat nové normy pro účinnost a označování týkající se ohřívačů pro vytápění a ohřev vody. Pokud jde o elektrickou energii, očekává se, že účinnější zařízení uspoří do roku 2020 spotřebitelům na jejich účtech za energie 100 miliard EUR ročně, což představuje 465 EUR na každou domácnost.
Členské státy by se dle Komise při přípravě nebo při zavádění inteligentních měřicích systémů měly zaměřit na vytváření trhu s inovačními energetickými službami, na němž se vyplatí investovat do účinných zařízení a do inteligentní spotřeby a výroby.
Aby bylo možno využívat výhody energetické účinnosti budov, je nejprve třeba dle Komise urychlit a financovat počáteční investice a zrychlit tempo renovací stávajících budov z dnešního průměru 1,4 % na více než 2 % ročně.
Snížená poptávka po fosilních palivech by měla obratem vést k nižším cenám energií. Podle jednoho odhadu povede každé další 1 % úspor energií ke snížení ceny plynu v roce 2030 o přibližně 0,4 % a ceny ropy přibližně o 0,1 %.

Energeticky účinná doprava
Spotřeba energie v dopravě se v letech 1990 až 2007 zvýšila o 35 %, ale od té doby vykazuje sestupnou tendenci. Nejúčinnějšími nástroji na řešení problému spotřeby energie v dopravě jsou dnes normy týkající se CO2, které omezují emise skleníkových plynů a zvyšují energetickou účinnost osobních automobilů a lehkých užitkových vozů (i když k 8% snížení spotřeby v období 2007 až 2012 přispěly i jiné faktory, například vysoké ceny ropy a pomalejší nárůst mobility).
Cílem dalších iniciativ přijatých Komisí v návaznosti na bílou knihu o dopravě z roku 2011 je podpořit používání energeticky účinnějších forem dopravy prostřednictvím kvalitnějších železničních služeb, které nabízejí větší výběr, větších investic do výzkumu a inovací v železniční dopravě a častějšího využívání vnitrozemských vodních cest. Současně vidí Komise jako významný pro účinnost dopravního systému jeho postupnou přeměnu a větší propojení jednotlivých druhů dopravy, inovace a zavedení alternativních paliv a lepší řízení dopravních toků prostřednictvím inteligentních systémů dopravy. To by mělo být doplněno o účinnější městské politiky a politiky v oblasti využití půdy na úrovni EU a členských států.

Závěry
Komise v závěru sdělení optimisticky konstatovala, že stávající cíl v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 by mohl být reálně splněn. Komise přitom nemá v úmyslu navrhovat nová opatření, ale vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí a zajistily dosažení stanoveného cíle.
Ve sdělení Komise o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky v období do roku 2030 byla stanovena 25% míra úspor energie jako součást strategie k nákladově co nejúčinnějšímu dosažení cíle 40% snížení emisí skleníkových plynů. Komise však vzhledem k rostoucímu významu posílení energetické bezpečnosti EU a snížení závislosti EU na dovozu považuje za vhodné navrhnout vyšší cíl 30 %. To by sice zvýšilo náklady u rámce do roku 2030 o 20 miliard EUR ročně, ale stále by to znamenalo hmatatelné ekonomické výhody a přínosy v oblasti energetické bezpečnosti.
Podle svého sdělení Evropská komise vyhodnotí pokrok v oblasti energetické účinnosti v roce 2017. Posoudí, zda by se měly používat dodatečné ukazatele, které by vyjadřovaly pokrok při plnění cíle v oblasti energetické účinnosti a umožnily ho sledovat. Mohlo by jít o ukazatele jako energetická náročnost, které lépe zohledňují změny ve vývoji a prognózy HDP a růst počtu obyvatel.
Pokud jde o implementaci směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), která zavádí závazná opatření, která mají zajistit splnění cíle zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, a je součástí strategie EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020, která zahrnuje též 20% snížení emisí skleníkových plynů a 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě energetických zdrojů EU – její implementace není bez diskuse ze strany členských států. Do dnešní doby prohlásily, že uvedenou směrnici do svých právních předpisů plně provedou pouze Itálie, Kypr, Dánsko, Malta a Švédsko. Lhůta pro provedení byla 5. června.
/pm/

 

Publikováno: 23. 10. 2014 | Počet zobrazení: 3185 724