EK vyzývá členské státy EU k radikální podpoře konkurenceschopnosti průmyslu
Zpracovatelský průmysl v EU má navzdory současné hospodářské situaci řadu konkurenčních výhod, které je třeba využít na podporu hospodářského růstu. K tomuto závěru dospěly dvě zprávy, jež dne 11. září 2014 vydala Evropská komise. Členské státy by proto měly urychleně vyřešit řadu kritických oblastí, zejména investice, přístup k financování, veřejnou správu, přístup na zahraniční trhy, inovace a ceny energií.
Zprávy o konkurenceschopnosti průmyslu každoročně vypracovává Evropská komise s cílem předložení konkrétních ukazatelů, jež by pomohly při utváření politik, jak na úrovni EU, tak i členských států. Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy za rok 2014, přijatá pod názvem „Helping Firms Grow“, přináší kvantitativní hodnocení výsledků evropského průmyslu a nabízí empirické odpovědi na důležité otázky v diskusi o průmyslové politice. Druhá zpráva o konkurenceschopnosti členských států za rok 2014, přijatá pod názvem „Reindustrialising Europe“, zase prostřednictvím ukazatelů hodnotí provádění průmyslové politiky na unijní úrovni a v členských státech (podle jednotlivých států).
Konkurenceschopnost průmyslu se v jednotlivých státech velmi liší
Podle předložené zprávy Komise se dle výkonnosti členských států a jejich případném zlepšování objevují čtyři skupiny zemí:
1) členské státy s vysokou a zlepšující se konkurenceschopností (Nizozemsko, Německo, Dánsko a Irsko),
2) členské státy s vysokou, avšak stagnující či zhoršující se konkurenceschopností (Belgie, Spojené království, Rakousko, Francie, Itálie, Lucembursko, Švédsko a Finsko),
3) členské státy s mírnou, avšak zlepšující se konkurenceschopností (Estonsko, Litva, Španělsko, Lotyšsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko),
4) členské státy s mírnou a stagnující či zhoršující se konkurenceschopností (Slovinsko, Bulharsko, Chorvatsko, Malta a Kypr).
Uvedený výsledek naznačil i společný prostor pro zlepšení dnešní situace evropského průmyslu. Konkrétně zprávy naznačují změny v následujících oblastech:
• Je zapotřebí podpořit další investice, a to ve všech odvětvích, aby evropský průmysl mohl udržet svou konkurenceschopnost. Tato politika by měla být podporována efektivnějšími inovacemi a komercializací výzkumu, a dále přístupem k vysoce kvalifikované pracovní síly.
• Je důležité, aby nedostatek dostupného úvěrování pro společnosti v mnoha členských státech nepotlačil obnovu průmyslu.
• Zásadní pro rozvoj mají volatilní ceny a rizika zásobování, ve zvýšené míře u energií a surovin. Proto je nutné zajistit účinné trhy s elektřinou a diverzifikované zdroje energie, které by zajistily, že energie budou k dispozici za konkurenceschopné ceny po celé Evropě.
• Konkurenceschopnost konečně vyžaduje také snížení nákladů a vysokou nejistotu podniků při jednání s veřejnou správou. Většina členských států by měla lépe zohledňovat účinky stanovených pravidel a právních předpisů ve všech oblastech, které se projevují v konkurenceschopnosti.
Nicméně – Komise se domnívá, že konkurenční výhody zpracovatelského průmyslu v EU zůstávají celkově netknuté: vysoce kvalifikovaná pracovní síla, značný podíl domácí práce na vyvážených výrobcích a komparativní výhody v podobě složitých výrobků výborné kvality. Členské státy navíc od vypuknutí krize v roce 2008 přijaly četná opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Komise pak zvláště zdůraznila, že konkurenceschopnost vyžaduje snižování nákladů a odstraňování nejistot, s nimiž se podniky potýkají ve vztazích s veřejnou správou. Právě vyšší efektivnost veřejné správy vede dle Komise ke zvyšování počtu rychle rostoucích podniků, zejména prostřednictvím vyššího obratu firem. Největší překážkou pro růst podniků jsou časově náročná a nákladná daňová pravidla, korupce a neúčinné soudnictví.
Malé a střední podniky potřebují dle Komise pomoc při internacionalizaci. V současnosti je u menších a mladších firem nižší pravděpodobnost, že vstoupí na zahraniční trhy a budou moci těžit z jejich výhod. Pro rozšiřování vývozu malých firem mají velký význam politiky regulující podnikatelské prostředí, pokud jde o přístup ke kapitálu, dovednosti na podporu inovací i opatření ke zvýšení produktivity.
A konečně Komise zdůraznila, že konkurenceschopnost zhoršují ceny elektrické energie a plynu, které jsou v EU vyšší než v mnoha jiných ekonomikách. Zlepšení energetické účinnosti nedokázalo plně vyvážit účinky rostoucích cen. Efektivní trhy s elektřinou a diverzifikované energetické zdroje jsou tudíž nutné k zajištění dostupné energie za konkurenční ceny.
685
.gif)
