„Plynová dálnice“ po Evropě je již realitou
Nezisková Asociace NGV (natural gas vehicle), podporující využití stlačeného zemního plynu v dopravě, v dubnu vyzkoušela, jaké to je cestovat po evropských silnicích autem, poháněným CNG, tedy stlačeným zemním plynem. Zkušenosti z tohoto projektu hodnotí předseda představenstva NGVA Ing. Zdeněk Prokopec.
Co bylo účelem vaší cesty?
Našim cílem bylo propagovat CNG, neboť i u nás se síť čerpacích stanic na toto ekologické a ekonomické palivo rozrůstá, i když do ideálního stavu je ještě daleko. To je vidět i na absenci veřejné infrastruktury. Také v Česku pak lze využit vnitropodnikové plnící technologie jako například v českobudějovickém a soběslavském závodě společnosti Motor Jikov Strojírenská, která je současně dodavatelem tzv. „domácích“ plnicích zařízení stlačeného zemního plynu. Ta se uplatňují hlavně při plnění vnitropodnikových flotil vozidel nebo vysokozdvižných vozíků, jezdících na CNG.
Testovací cestu jsme rovněž využili k jednáním s ostatními evropskými partnery, působícími v oblasti využití stlačeného zemního plynu. Shodli jsme se s nimi na tom, že potenciál CNG veřejnost zdaleka nezná tolik, jak by bylo potřeba a že CNG je v horizontu příštích 20 let zatím jediným dostupným prostředkem pro čistý automobilismus. Vzájemná výměna zkušeností na evropské bázi jen tak přispěje k lepší propagaci provozu dopravních prostředků na zemní plyn či biometan.
Jaký automobil jste pro cestu použili a k čemu je například právě tento konkrétní typ vozu vhodný?
Šlo o Fiat Dobló s pohonem na stlačený zemní plyn, tedy jeden z modelů, který je pro použití tohoto druhu pohonných hmot vybaven již ze sériové výroby přímo od výrobce. Tedy standardní automobil, v podstatě běžně dostupný na našem trhu. Testované vozidlo Fiat Dobló CNG může být ideálním prostředkem např. pro živnostníky, ať už v podobě servisního vozidla, při rozvážkové službě nebo jako městský vůz například pro městskou policii, pečovatelskou nebo zdravotní službu. Auto je totiž svým zaměřením spíš užitkové, ale lze ho využit i jinak díky jeho velkorysému prostoru.
Co tyto tři dny, během nichž auto ujelo 2500 kilometrů po trase České Budějovice - Konstanz – Kolín nad Rýnem – Amsterdam a zpět, ukázaly?
Především, že není třeba se cestování s vozy na CNG bát. A to i přesto, že se trasa volila s ohledem na co nejkratší vzdálenost a teprve až potom se na ní hledala místa s plnicí stanicí. Na celé trase se plyn doplňoval celkem 13 krát – z toho 11 krát na veřejných stanicích a dvakrát na vnitropodnikových stanicích umístěných v areálech firem.
Vyplatí se po Evropě jezdit na stlačený zemní plyn?
S ohledem na převážně dálniční charakter trasy a obsazenost vozidla byla spotřeba 6,4 kg CNG na 100 kilometrů. Pro srovnání - při souběžné testovací jízdě v režimu na benzín, spotřeba naturalu dosáhla 9,5 litru na 100 kilometrů. Pro srovnání tak 1 kg CNG = zhruba 1,5 l benzínu.
Cena CNG se na trase pohybovala mezi 0,9 až 1,05 eur/kg a byla o více než 50 procent levnější. Nafta by v průměru stála 1,4 eur/l a benzín 1,6 eur/l. Srovnávací ekvivalent je 1 kg CNG = cca 0,7 eur/l benzínu. Provoz na naftu vychází tedy v porovnání s CNG o 40 % dráž při nákupu pohonných hmot, srovnání s benzínem vychází ještě lépe ve prospěch CNG.
Kolik lze ujet na „jednu nádrž“ s vozidlem standardně vybaveným pro provoz CNG od výrobce?
Praktický dojezd vozidla Fiat Dobló na CNG s plnou nádrží stlačeného plynu byl při mimoměstském provozu zhruba 300 km a při jízdě vyšší rychlostí po dálnicích 220 až 250 km. Tomu pak odpovídal vyšší počet nucených zastávek na doplnění paliva, pokud se nevyužívala nádrž na benzín s dojezdem dalších 300 km. Vyšší počet těchto zastávek však nebyl na obtíž, protože to prakticky znamenalo zastavit zhruba každé tři hodiny jízdy, což ostatně odpovídá i „bezpečnostním“ přestávkám průměrného řidiče.
Setkali jste se s nějakými problémy ohledně možnosti tankování?
Průměrná zajížďka z plánované trasy byla 3,5 km. Pouze jednou byla čerpací stanice uzavřena z technických důvodů a čerpání se proto muselo řešit v místě vzdáleném 6 kilometrů.
Ve většině případů šlo o plnicí stanice včleněné do tradičních čerpacích stanic. Tedy i komfort a úroveň poskytovaných služeb byl zcela srovnatelný. Platby probíhaly platebními kartami. Za celou cestu bylo možné čerpat CNG na územích Německa a Švýcarska bezproblémově, výjimkou bylo území Holandska, kdy bylo nutné dočerpat 15 l benzínu. V Německu a ve Švýcarsku je autopark na CNG velmi rozšířený a zřejmě i hojně využívaný – prakticky na každé stanici, kde jsme doplňovali plyn, stálo i jiné CNG vozidlo a „tankovalo“.
Provoz na CNG byl bezproblémový a v praxi nebylo v podstatě rozeznatelné poznat přepnutí vozidla mezi CNG a benzín, což jeho konstrukce umožňuje. Znát to bylo pouze subjektivně u emisí – při provozu na CNG šla z výfuku pára bez zápachu.
Má CNG v zahraničí nějakou propagaci či podporu?
Na mnoha místech místní dodavatelé plynu podporují jeho využití v dopravě různými finančními příspěvky, například na pořízení vozidla na CNG či formou poskytnutí určitého množství paliva zdarma. Hojně se využívá rovněž přimíchávání biometanu jako 100% složky obnovitelného paliva.
Jaká je současná situace s CNG jako alternativním palivem u nás? Na kolika plnicích stanicích jej řidiči mohou už natankovat? Lze říci, kde, v jakých regionech či oblastech má CNG v Česku nejsilnější zastoupení?
V současné době je v ČR v provozu 33 čerpacích stanic na CNG, z toho je většina veřejných, přístupných běžně pro všechny řidiče, a další jsou většinou v areálech plynáren, nebo podniků, které vozidla na CNG používají ve svém autoparku. To jsou například autobusoví dopravci provozující místní hromadnou dopravu, nebo komunální služby apod. Ale i část těchto stanic mohou využívat ostatní řidiči. Obecně lze říci, že minimálně jedna je v každém krajském městě nebo jeho blízkosti, takže v každém kraji je aspoň jedna či několik. Počet plnicích stanic na CNG by se však měl poměrně rychle rozrůstat jak budou přibývat další, budované v rámci dohody s plynařskými společnostmi. Každým rokem by se tak mělo otevírat zhruba desítka nových plnicích stanic na CNG, přičemž cílový stav je kolem tří stovek těchto míst – ten by měl být naplněn do roku 2020.
Pokud jde o strukturu sítě těchto stanic, asi nejhustší je zatím jejich síť ve Středočeském kraji – v Praze je jich 5 a další v blízkém okolí, poměrně slušně je pokrytý i sever a východ Čech, kde je 9 CNG stanic, Ostravsko, kde zejména díky Vítkovicím fungují čtyři plnicí stanice CNG, a čtyři stanice jsou na jihu Moravy. Jejich mapa je k dispozici na webových stránkách www.nvga.cz
792
