Vášeň, která má název měření
K tradičním (několikrát oceněným) vystavovatelům na MSV Brno patří společnost MESING, jejíž kořeny bychom našli v laboratořích ZVL Výzkumného ústavu pro valivá ložiska. V její expozici jsme si během letošního ročníku veletrhu povídali o nejnovějších aktivitách této úspěšné české firmy s Ing. Janem Kůrem, jedním ze zakladatelů, t. č. odpovědným za výzkum a vývoj zakázkové výroby.
O firmě MESING je všeobecně známo, že na MSV prezentuje výhradně svoji zakázkovou měřicí a automatizační techniku, ale letos vidíme v expozici změnu. Co vás k tomu vedlo?
Rozhodli jsme se, že začneme prezentovat i výrobky firem, se kterými úzce spolupracujeme a využíváme jejich unikátní prvky - speciální doteky, snímače, měřicí hlavice, ale i celé systémy. V řadě případů jde o výrobky mimo okruh zájmu překupnických firem - většinou o takové, které je nutno dál zákaznicky upravovat nebo doplňovat. Nemusí to ale platit stoprocentně.
Máte tu dvě zařízení AEROEL s netradiční fialovou barvou. Proč právě výrobky této italské firmy?
AEROEL není u nás moc známá, patří ale ke světovým lídrům v oblasti stínových optických metod a má za sebou stovky úspěšných realizací zejména v italském automobilovém, ale i sklářském a třeba i hutním průmyslu. S uplatněním jejich optických hlavic máme osobně velmi dobré zkušenosti. Umí je připravit i podle specifických požadavků konečného uživatele měřidla. To žádný velkosériový výrobce stínových hlavic neudělá a právě univerzální systémy tu nejvíce nabízejí překupnické firmy, které s realizací a přetvořením do podoby konkrétního měřidla mají většinou mizivé zkušenosti. Pro výrobce zakázkových měřicích zařízení, jako je Mesing, je AEROEL optimální partner.
Jde spíše o zařízení univerzálního charakteru?
Ano, máte pravdu, na nich se náš partner snadněji představí. A bohužel, prezentovat konkrétní atypické zakázkově koncipované měřicí zařízení je stále složitější - jejich odběratelé si to většinou nepřejí a často to dokonce i striktně zakazují.
Můžete nám k vystaveným zařízením firmy AEROEL říci něco více?
Značnou pozornost tu budí první ruční bezkontaktní mikrometr tvaru pistole pro kontrolu součástek o ø rozsahu 0,1 až 6 mm, který je určen pro výrobce přesných tenkých hřídelí, čepů, tyčí, drátů, kabelů, vláken atd. Pokud vložíte součástku do hlavice příliš šikmo, systém rozměr nevyhodnotí. Přístroj pracuje v celém rozsahu s chybou max. 2 µm při opakovatelnosti 1 µm. To jsou pro ruční měřidla excelentní hodnoty.
Druhé měřidlo, již konkrétní, je aplikací stínové metody pro měření průměrů a házení břitů řezných nástrojů, a to včetně s lichým počtem drážek. Je určeno pro výrobu stopkových frézovacích nástrojů, vrtáků atd. Příslušenství je koncipováno účelově.
Prezentujete ve vaší expozici také sadu nových délkových snímačů. Pro jaké jsou účely?
Jsou hlavně pro naše zakázková měřidla, stanice, automaty a kontrolně technologické linky. V těchto zařízeních se dosud používaly snímače vyvinuté zejména pro laboratorní měřidla nebo pro velmi přesná zařízení, pracující často v klimatizovaných podmínkách. Dnes jsou indukčnostní snímače nasazovány po stovkách do provozních podmínek s kolísající teplotou a vibracemi. Právě pro tyto účely jsou určeny naše nové snímače, které musí být i cenově dostupnější. Není v budoucnu možné, aby snímače v měřicím zařízení tvořily významný podíl jeho ceny. Razíme směr, že snímače musí být „metrologickou bižutérií“, tak jako jiné prvky pro stavbu měřidel. Citlivost 0,01 µm a opakovatelnost v řádu setin µm jsou samozřejmostí, snímače musí být necitlivé na kolísání teploty a vibrace. K tomu nám dopomohlo nové konstrukční pojetí snímačů, ale také použití uhlíkových kompozitů. Řešení probíhalo v rámci projektu MPO FRTI 2 / 705.
Součástí měřicího obvodu je vedle snímače i dotek. Jak jsem se dočetl, u vás ve firmě ověřujete nanokrystalické kulové diamantové doteky?
Nanokrystalickým kulovým diamantovým dotekům předpovídáme velkou budoucnost. Předpokládáme, že jednou nahradí u dražších zařízení včetně 3D strojů rubínové. Vlastnosti jsou stejné jako u monokrystalického diamantu, ten je ale velmi drahý. Vedle nejvyšší tvrdosti a otěruvzdornosti je velmi šetrný k měřenému povrchu a jako asi zatím jediný umožňuje dynamickou kontrolu součástek např. z AL-Si slitin. Po zavedení sériové výroby budou doteky dostupné i cenově. Doteky od holandské firmy DUTCH DIAMOND mají keramické kulové jádro, na kterém je nanesena cca 20 µm tlustá kompaktní nanokrystalická diamantová vrstva. Výsledky zkoušek vykazují excelentní hodnoty.
V expozici vidíme i soubor uhlíkových kompozitních komparačních měřidel. Co je novinkou v kontrole velkorozměrových součástí?
Mesing již několik let nabízí sadu měřidel pro rotační přírubové součástky o ø 500 až 3200 mm. Letos poprvé vystavujeme kompozitní měřidlo i hřídelových součástek o rozsahu ø 300 až 500 mm. Měřidla pro další rozsahy připravujeme. Předností je malá délková teplotní roztažnost, extrémně nízká hmotnost, ale i vysoký tlumicí účinek kompozitu.
Ve vaší měřicí technice je nyní velký podíl kompozitních součástek. Jak je zajišťujete?
Nejvíce nám pomáhají letečtí modeláři, ale i výrobci dílů letadel, např. VESPA 4. Některé prvky se již vyrábějí sériově a musíme sledovat trh. Hned po MSV je ve Düsseldorfu veletrh COMPOSITES a přirozeně tam také jedeme.
Jaké jsou směry v klasické zakázkové měřicí technice, která je vaší hlavní náplní činnosti?
Na přelomu desetiletí formulovaly na veletrhu CONTROL vybrané Fraunhoferovy instituty a přední němečtí výrobci automobilů trendy vývoje metrologie v hromadné výrobě - maximálně nasazovat 100% kontrolu pomocí účelových měřicích zařízení, a to přímo ve výrobním procesu a při dodržení přesnosti stávajících laboratorních měřicích přístrojů. Mnozí specialisté byli skeptičtí a nevěřili v rychlé zavádění formulovaných cílů. Dnes se ukazuje, že jsou tyto cíle většinou splnitelné a jsme rádi, že se to daří i naší firmě. Jednoduché to přirozeně není.
Při vstupu do expozice jsme si všimli, že jste získali v posledních letech na MSV tři zlaté medaile, ale i další ocenění, např. od ELA. Jak se vám to podařilo?
Bylo to většinou za unikátní zařízení, která vyvíjíme ve spolupráci s brněnským Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Spolupracujeme dlouho a myslím, že dobře. Jedno z právě řešených nanometrických zařízení uvažujeme přihlásit do soutěže opět příští rok. /red/