Moře budou brázdit ozbrojení roboti

Americký Úřad pro námořní výzkum (The Office of Naval Research, ONR) minulý měsíc oficiálně informoval, že US NAVY plánuje v příštím roce nasadit do rutinního provozu bezposádkové robotické strážní čluny. Ty budou doprovázet válečné lodě při plavbě vybranými námořními koridory a zajišťovat jejich bezpečnost, případně vyrážet k prověření neznámých plavidel a potenciálních hrozeb. Rychlé 11m vojenské nafukovací čluny z odolného materiálu mohou být vybaveny jak tzv. neletálními (nesmrtícími) zbraněmi (např. oslňující světlomety, zvukové kanóny využívající sonické pulsy nepříjemné až nesnesitelné pro lidský sluch apod.), tak klasickými konvenčními zbraněmi.

Osvědčili se.  Na vlnách i na Marsu
Při té příležitosti ONR zveřejnil i výsledky z posledního testu spolupráce skupiny třinácti těchto člunů v rámci obranné a průzkumné testovací mise na James River ve Virginii, kde v scénáři simulujícím lodní provoz v nebezpečných vodách pětice robotických hlídkových člunů doprovázela větší loď, zatímco osm dalších dostalo rozkaz prozkoumat podezřelé plavidlo. Bezpilotní lodě úspěšně obklíčily určené cílové plavidlo, zatímco eskortovaná mateřská loď mohla bezpečně proplout „rizikovou zónou“. V loňském roce zase bezposádkový člun úspěšně doprovázel a střežil přístavní remorkér simulující ponorku při cestě na námořní základnu v San Diegu. Dosažené výsledky technologie nazvané Swarm (roj) označil kontraadmirál Matthew Klunder za „průlomové“. Námořnictvo plánuje podle něj nasazení robotů vždy, když to bude možné, a slibuje si od toho zejména vyšší bezpečnost. Vojáky nadchlo nejen to, že systém je ve srovnání s klasickými patrolami levný - cena robotických člunů se pohybuje v řádech tisícovek dolarů, systém bezpilotního řízení je navíc přenosný a lze ho nainstalovat prakticky na jakýkoliv člun obdobné velikosti - ale oproti dosud běžně používaným metodám i velmi efektivní a bezpečný. Zatímco klasické strážní plavidlo vyžaduje přítomnost tří až čtyř členů posádky, jejichž životy jsou tak v nebezpečí, jeden námořník může na dálku ovládat skupinu až 20 těchto robotických člunů, aniž by se sám vystavoval ohrožení. Loď se základnou komunikuje na dvou nezávislých kanálech. V případě, že by oba „vypadly“ a komunikace základny nebyla možná, plavidlo se automaticky samo vypne.
Při vývoji systému Swarm byl využit mj. i software NASA používaný pro ovládání robotických vozítek na Marsu - námořnictvo převzalo technologii CARACaS (Control Architecture for Robotic Agent Command and Sensing), kdy řídicí software průběžně monitoruje své okolí a je schopno jej částečně samo vyhodnocovat.
Na rozdíl od dronů používaných armádou jde tedy v případě robotických člunů o skutečně autonomní systémy vybavené vlastní umělou inteligencí. Ovládat loď je tedy sice možné i prostřednictvím operátora v řídicím středisku, ale robolodě stejně tak mohou bez problémů operovat zcela samostatně bez lidského zásahu, a v jednotlivých krocích vzájemně spolupracují - skupina robotických plavidel tak může sama aktivně chránit určenou loď a útočit na nepřítele.

Samurajové z Izraele
Nejde o jediný příklad robotických člunů nové generace. K velmi perspektivním projektům patří např. izraelský bezposádkový rychlý člun s názvem Katana, vyvinutý firmou Israel Aerospace Industries (IAI). Jde o nový bezpilotní bojový mořský systém schopný podporovat širokou škálu aplikací: střežit bezpečnost v přístavech, hlídkovat podél pobřeží, v teritoriálních vodách či výlučné ekonomické zóně pro elektronický boj, chránit mořské těžební plošiny apod. Plavidlo je vybaveno duálním systémem řízení, může využívat, jak dálkové ovládání z řídicího střediska, tak provádět i autonomní operace. Modulární konstrukce systému umožňuje konfiguraci a provozní flexibilitu.
S Izraelci spolupracovaly na projektu robotických člunů i USA, např. před několika lety v rámci protiteroristického programu Trident Warrior 2011, kdy se experimentálně testovalo odpalování střel z námořního dronu. V rámci cvičení se mj. ověřovaly schopnosti bezpilotního plavidla (Unmanned Surface Vessel - CUSV) firmy Textron.
Hlídkový člun CUSV je vybaven technologii umožňující vyhýbat se překážkám a tzv. posuvnou (sliding) autonomií, která nabízí širokou škálu možností od zcela autonomního provozu až po (opakované) operace ve smyčce. Posuvné autonomie umožňuje CUSV a další bezpilotní povrchové plavidla provádět operace za horizontem a používat operativní rozhodování. AMN technologie umožňuje CUSV provést až tři desítky různých úkolů, či „modelů chování“, jako je např. sledování polohy a blokování narušitelů, ale i plnit úkoly jako pokládání min, protiponorkový boj, zpravodajství, sledování a průzkum, stejně jako spuštění a přípravu bezpilotního letadla či plavidla.
V rámci Trident Warrior byl vyzkoušen boj proti pirátům pomocí malých automatických plavidel vybavených různými zbraňovými systémy. Námořnictvo odpálilo např. z bezposádkového hladinového modulu přesného nasazení USV PEM (unmanned surface vessel precision engagement module) šest raket Spike používajících k identifikaci cíle elektrooptické a infračervené senzory.  Jedenáctimetrový dálkově ovládaný člun nese jak rakety, tak velkorážný kulomet a již dříve byly testovány i laserové zbraně.

Ochránci lodí i ropných plošin
Dalším příkladem vojenské USV technologie, která je v současné době v provozu, je třída Protector, používaná námořnictvem Izraele, Mexika a Singapuru. Tyto malé 30m lodě používají pevný nafukovací trup s modulární montážní platformou, která může nést kulomety, granátomety, malé raketomety nebo různé doplňkové senzory. Obratné, rychlé a dobře vyzbrojené robočluny jsou určeny pro hlídkování ve sporných vodách a boj s hrozbami menšího rozsahu. Zvyšují šance na zachycení příchozích útočníků a umožňují uvolnit větší lodě z hlídky.
Aktuální novinkou jsou lodě řady Eclipse. Trojice dálkově ovládaných robotických člunů SeaSerpent, Oscar a Bravo, vyvinutých Al Seer Marine chrání od loňského roku vody omývající břehy Spojených arabských emirátů a jejich přístavy. Jde o námořní drony vybavené technologií stealth a schopností nést různé smrticí nebo nesmrtící zbraně, určené pro vyhledávání a zastavování pirátů a teroristických skupin, které působí v mnoha částech světa.
SeaSerpent je třímetrové plavidla o rozměrech většího vodního skútru a hmotnosti 320 kg vybavené špičkovou průzkumnou technologií. Dosahuje rychlosti až 50 uzlů. Jak uvedl Matthew Tracy, projektový manažer pro bezpilotní čluny, k ovládání tří ze čtyř robotických plavidel stačí dva operátoři, namísto klasických hlídkových člunů osazených 12 až 16člennou posádkou. Poukazuje mj. na to, že typické hlídkování vyžaduje čluny s minimálně 3 až 4člennou osádkou, značnou spotřebu paliva a energie při omezeném operačním čase.
Bravo, další plavidlo flotily, je pevný nafukovací člun (Rigid inflatable boat - Rib) vybavený robotickou technologií. Je určený jako dálkově ovládaný i obsluhou řízený a jeho výhodou je schopnost operovat i ve velmi mělkých vodách. Oscar je ve fázi konečného vývoje - 11 m dlouhou loď o hmotnosti 6500 kg pohání výkon 500 k dvou vznětových motorů s vodním tryskovým pohonem. Může dosáhnout maximální rychlosti 49 uzlů. Má také hybridní elektrický a dieselový motor, který mu dává navíc dalších 50 % operačního dosahu.
„Navrhli jsme i systém umožňující tankování na moři pro plavidla, která budou sloužit při bezpečnostních operacích kolem ropných plošin. USVS může potenciálně neustále hlídat jejich umístění a ke břehu připlouvat jen jednou za několik týdnů za účelem údržby".
Al Seer Marine registruje velký zájem od společností spravujících ropné plošiny na celém světě a firma již byla oslovena potenciálními zákazníky, kteří chtějí využít tuto technologií k zajištění bezpečnosti jejich ropných plošin, postavených u Abu Dhabi.

Hi-tech vs. Low-tech
V dosavadním nekončícím a zatím nepříliš úspěšném boji s námořními piráty (operujícími zejména kolem afrického pobřeží a v asijských mořích) už zřejmě vyspělým zemím došla trpělivost. Proti nenápadným a vysoce efektivním malým člunům používaným při zajímání a obsazování velkých nákladních lodí nasadily obdobnou taktiku, ovšem v hi-tech provedení. Malé rychlé robotické čluny vybavené různými zbraňovými systémy by mohly díky své vyšší operativnosti eliminovat pirátské a teroristické útoky, nebo jim zabránit bez rizika ohrožení vlastní posádky - žádnou totiž na palubě nemají…
 

Publikováno: 27. 12. 2014 | Počet zobrazení: 2779 537