Standardy pro zajištění sledovatelnosti chrání trh a spotřebitele
Expertní skupina pro sledovatelnost produktů při Evropské unii doporučila přijetí globálních standardů Systému GS1 jako nejvhodnější, praxí ověřený nástroj pro zlepšení sledovatelnosti, rychlejšího stažení defektních produktů z trhu a zvýšení bezpečnosti spotřebitelů.
Mezinárodní standardizační organizace ISO definuje pojem sledovatelnost jako „schopnost zpětné identifikace vzniku konkrétní položky, její aplikace a místa výskytu v logistickém řetězci“.
Snaha evropských států vytvořit pravidla pro povinné zajištění sledovatelnosti sílila s rostoucím objemem mezinárodního obchodu a stále větší komplexností dodavatelsko-odběratelských řetězců. A především - se stále větším výskytem problematických produktů.
Kauzy typu dioxinová aféra se nesmějí opakovat!
Zlomovým bodem byla tzv. dioxinová aféra, která vypukla v Belgii. V roce 1999 se dostal motorový olej z vyřazených automobilů, určený k ekologické likvidaci, do tanku s uskladněným rostlinným olejem. Z kontaminované suroviny byl vyroben ztužený tuk pro výrobce krmiv a dodán do cca 1600 výkrmen v Beneluxu, Francii a Německu. Následně byla zjištěna onemocnění drůbeže a snížená kvalita vajec. Všechna belgická vejce a drůbeží produkty byly plošně staženy z trhu. Veškerý export uvedených výrobků byl zastaven. Uzavřeny byly čtyři velké závody na výrobu krmiv; tři z nich pravděpodobně nikdy žádné kontaminované krmivo nevyrobily. Evropská komise odhadla celkové ekonomické ztráty přímo související s dioxinovou aférou na 1,5 mld. eur.
Belgická vláda nebyla schopna identifikovat všechny výrobce, jimž bylo dodáno cca 80 t kontaminovaných krmiv. Okolní státy stáhly veškeré dovezené belgické potraviny z trhu a odmítly jakýkoli další dovoz. USA a další země uvalily na evropské zboží po omezenou dobu plošný zákaz importu.
Důvody dioxinové aféry byly nasnadě: Jen několik společností uchovávalo data o výrobcích, ingrediencích a surovinách. Firmy jen výjimečně uchovávaly informace o šarži, datu výroby apod. Za těchto podmínek byla jakákoli forma řízeného stažení výrobků nemožná, neboť nelze průkazně oddělit produkci kontaminovanou a nezávadnou.
EU: povinnost zajištění systému vysledovatelnosti podél celého logistického řetězce
V reakci na dioxinovou aféru bylo vydáno Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva. Regulace se soustředí na povinnost zajištění systému sledovatelnosti podél celého logistického řetězce potravinářských výrobků, která zahrnuje i výrobky importované do EU, a ukládá informační povinnost. Direktiva neurčila způsob a metody k naplnění legislativní povinnosti. Počátkem letošního roku však EU jako vhodný nástroj k zajištění sledovatelnosti doporučila globální standardy Systému GS1.
Expertní skupina pro sledovatelnost (EU Product Traceability Expert Group) byla založena Evropskou komisí v r. 2011 s cílem řešení otázek sledovatelnosti a bezpečnosti produktů. V lednu letošního roku konstatovala, že „… standardy GS1 jsou globálně masivně využívány pro identifikaci produktů, sběr a sdílení dat. Funkční systém sledovatelnosti založený na sdílení spolehlivých informací není možný bez standardizovaného systému automatického zpracování dat“. Nezbytnou podmínkou je využití společného, všem srozumitelného globálního jazyka - Systému GS1. Dokument uzavírá doporučení adopce globálních standardů Systému GS1 jako nejvhodnějšího, praxí ověřeného nástroje pro zajištění sledovatelnosti a rychlejšího stahování defektních výrobků z trhu (tzv. recall). Expertní komise ocenila pozitivní dopad využívání Systému GS1 na evropský systém RAPEX (Rapid Alert System), neboť zajišťuje snazší a přesnější identifikaci nebezpečných produktů na trhu.
Robustní systém v teorii a praxi
Zpětné vysledovatelnosti produktů až na úroveň palety lze dosáhnout pouze s využitím standardní identifikace logistických jednotek pomocí logistické etikety GS1 LL, obsahující sériové číslo SSCC. Pracovníci výrobního závodu v zóně příjmu vstupních surovin evidují kódy SSCC všech palet. Informační systém data propojí s globálním lokalizačním číslem (GLN) příslušných dodavatelů. Každý pohyb logistické jednotky je sledován, dané SSCC je zaznamenáno a propojeno s GLN nového umístění.
Ve výrobě jsou SSCC kódy logistických jednotek a/nebo GTIN + čísla šarží materiálů využitých v procesu výroby nahrána a propojena s GTIN vzniklých produktů a příslušných čísel šarží.
Na konci výrobního procesu jsou produkovány obchodní jednotky, tj. skupinová balení, kterým jsou přiřazována unikátní GTIN a čísla šarží. V procesech balení, skladování a expedice informační systém GTIN vzniklých standardních obchodních jednotek asociuje s SSCC kódy nově vzniklých palet, na kterých jsou loženy. SSCC expedovaných palet jsou propojena s GLN konkrétních destinací.
GTS (Global Traceability Standard) - globální standard pro sledovatelnost
GS1 - GTS je založen na již existujících obchodních praktikách, neboť využívá existující globální standardy. Sledovatelnost na bázi GTS je podnikový proces nezávislý na volbě použitých technologií. Jde o univerzální multioborový standard vhodný pro všechny zúčastněné strany v rámci logistického řetězce.
Je kompatibilní i se široce využívanými kvalitativními standardy, jako je HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), BRC (British Retail Consorcium), IFS (International Food Standard), SQF (Safe Quality Food).
Přínosy pro průmysl, spotřebitele i kontrolní orgány
Přijetí standardů pro sledovatelnost bylo jedním z několika doporučení uvedených ve zprávě, kterou expertní skupina při EU publikovala po dvou letech diskusí vedených napříč celým odvětvím. Tato doporučení se zaměřují na přínosy nejen pro průmysl a spotřebitele, ale také pro kontrolní orgány sledující dodržování legislativních požadavků za účelem ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti.
„Dodavatelské řetězce překlenují celou planetu a dále expandují. Spotřebitelé současně nakupují stále více produktů přes internet. Tyto dva trendy jsou příčinou stále větší náročnosti zajištění sledovatelnosti výrobků,“ upozornila Maija Laurila z Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi (DG SANCO) a předsedkyně unijní expertní skupiny pro otázky sledovatelnosti. „Schopnost efektivně sledovat produkty pomáhá zajistit jednoznačnou identifikaci nebezpečných výrobků a jejich rychlé stažení z trhu.“
Zpráva vydaná expertní skupinou obsahuje následující doporučení:
• Hospodářským subjektům (výrobcům, obchodníkům) skupina doporučuje označování spotřebního zboží strojově čitelnými standardními identifikačními kódy a zavádění automatických systémů pro sledování produktů na bázi globálních standardů ISO a GS1.
• Kontrolním institucím sledujícím dodržování legislativních požadavků skupina doporučuje zařazení problematiky čárových kódů do odborné přípravy, provádění hodnocení sledovatelnosti ve spolupráci se soukromými subjekty stejně jako rozvoj osvědčených postupů pro sběr informací o nebezpečných výrobcích, které překročí hranice EU.
• Z hlediska spotřebitelů skupina navrhuje usilovat o zvýšení povědomí o významu identifikace produktů. Další doporučení se týká osvěty mezi spotřebiteli, aby aktivně upozorňovali kontrolní orgány na podezřelé nebo potenciálně nebezpečné výrobky.
643
