asseco Aimtec murr

Američané nabídli spolufinancování stavby jaderných elektráren, ale nebudou zřejmě sami

Poté, co energetická společnost ČEZ na jaře zrušila tendr na dostavbu dvou nových bloků Temelína kvůli neposkytnutí finanční garance ze strany státu (odhady nákladů dostavby elektrárny se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun), se myšlenka dostavby Temelína vrací ve variantě bez státního zajištění, ale s možností financování z jiných zdrojů.  

 

Americko-japonská společnost Westinghouse Electric Company, která se účastnila zrušeného tendru na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín, nabídla České republice, že by financovala část výstavby nových jaderných zdrojů.
„Vedení naší společnosti nabídku zaslalo. Jsme připraveni vést s českou vládou diskuse o modelech financování výstavby jaderných elektráren, které jsou uplatňovány při rozvoji projektů elektráren AP1000 ve Spojeném království a Bulharsku, kde se Westinghouse podílí na projektu firmy NuGeneration, která připravuje stavbu tří jaderných reaktorů Westinghouse v lokalitě Moorside, a na rozšíření JE Kozloduj" řekl výkonný ředitel společnosti Westinghouse v ČR Pavel Janík.
Podobnou možnost naznačil už dříve i další ze dvou původních kandidátů, kteří zůstali v nedořešeném tendru, rusko-české konsorcium MIR.1200. „MPO tuto informaci v rámci přípravy jaderné strategie, která by měla být připravena do konce letošního roku přivítalo, stejně jako informace od všech dalších firem, které rozvíjí jadernou energetiku," uvedl Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu.
Idea spoluúčasti zahraničního investora není ostatně novinkou - už loni nabídla Státní Exportní-Importní banka USA financování až poloviny ceny dostavby Temelína v podobě 25leté půjčky s úrokem 3,5 %, aby tak podpořila nabídku americko-japonské společnosti Westinghouse. Společnost Rosatom Overseas, zastupující česko-ruské Konsorcium MIR.1200, ještě před tím oznámila, že je ochotná financovat 100 % ceny. Tehdejší nabídky však počítaly s určitou formou státních záruk na projektu.

Britský precedens nemusí pro Česko fungovat
Zdá se, že temelínskému projektu (pravděpodobně však v redukované formě) svitla nová naděje, zejména poté, co Státní úřad pro jadernou bezpečnost udělil 25. října společnosti ČEZ povolení ke stavbě nových bloků v JE elektrárně Temelín, a Evropská komise schválila systém podpory pro výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Podle energetických společností se tak podporou jaderných programů z Bruselu pomocí systému garantovaných cen elektřiny otevřela cesta, jak financovat nákladnou výstavbu reaktorů v Evropě, a to včetně Česka. Tento systém (tzv. contract for difference), jehož smyslem je zajistit návratnost dlouhodobé a rizikové investice, funguje tak, že pokud bude cena elektřiny na burzách nižší než stanovená, rozdíl doplatí spotřebitelé v cenách proudu, zatímco bude-li vyšší, dodavatel spotřebitelům cenu zlevní.
Obdobný způsob garancí zvažoval i ČEZ při dostavbě dvou bloků v Temelíně před zrušením tendru, ale tehdy ještě hrozilo riziko, že unie bude toto řešení považovat za nedovolenou státní podporu a zablokuje jej, zatímco nedávné rozhodnutí EK v britském případě by mohlo nyní vytvořit precedens, jak zajistit financování jaderných bloků, které se při současných cenách elektřiny nevyplatí. Analytici však upozorňují, že v případě Česka by řešení se systémem garantovaných cen nemuselo v Bruselu projít, protože Británie je koncovým spotřebitelem produkce svých jaderných elektráren, takže dotovaný provoz by neovlivňoval energetickou politiku jiného státu, ani neohrožoval podnikání žádné jiné firmy na trhu, zatímco ČR energii vyváží, a nejde tudíž o stejnou situaci. Navíc ze strany britské vlády je garantováno ještě 65 % celé investice pro Hinkley Point, resp. úvěrů na tento projekt.

Kdo pomůže stavět (a financovat) český atom?
I v případě vypsání nového tendru odrážejícího nové podmínky však situace nebude jednoduchá - spíše právě naopak.
Je pravděpodobné, že do hry by se v takovém případě mohla opět vrátit i francouzská Areva, vyřazená z původního tendru kvůli formálním nedostatkům, a navíc přibyli i další noví zájemci, kteří v původním tendru nefigurovali. Svůj zájem zúčastnit se případného nového zadávacího řízení již vyjádřila např. korejská státní energetická společnost Kepco - v rámci prvního česko-korejského jaderného fóra na počátku června v Praze podepsali zástupci obou zemí Memorandum o porozumění, které ustavuje spolupráci v jaderném sektoru a korejská vláda rozhodla, že Kepco se zúčastní případného tendru na dostavbu jaderné elektrárny.
Stranou zřejmě nezůstane ani Čína. Čínští představitelé v průběhu nedávných jednání s představiteli české vlády, ať už během česko-čínského podnikatelského summitu v Praze, nebo v rámci poslední návštěvy českého prezidenta v Číně, jednali mj. i o rozvoji jaderné energetiky v ČR a možnostech vzájemné spolupráce, resp. zapojení čínské strany v této oblasti.
O dostavbě jaderných zdrojů v Česku se tak i přes zrušení tendru uvažuje dál, např. ministr průmyslu Jan Mládek před časem uvedl, že by se mohla dostavba rozdělit mezi obě české JE a kromě jednoho nového bloku v Temelíně by mohl být postaven i pátý blok v JE Dukovany, která bude podle jeho mínění rovněž potřebovat nový blok. Rozhodnutí o novém řízení ale zatím nepadlo. Jak uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, firma logicky s dalšími zásadními kroky čeká, až bude oficiálně předložen Komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Další kroky a rozhodnutí se budou odvíjet od tohoto dokumentu, který by měl stanovit další směr rozvoje jaderné energie. Problém totiž není jen v otázce státních garancí, ale i současných nízkých cenách „uhelné“ elektřiny, které momentálně velkým investicím do jádra nenahrávají, aby byla dostavba Temelína i ekonomickým přínosem. V rámci energetického mixu se však s jadernou energií v Česku nadále počítá, už kvůli zajištění stabilního strategického zdroje.
 

 
Publikováno: 5. 2. 2015 | Počet zobrazení: 2009 článek mě zaujal 530
Zaujal Vás tento článek?
Ano