Nové předpisy v Německu se dotknou i českých firem
Zákon o minimální mzdě, který vstoupil v platnost v Německu 1. ledna letošního roku, přináší celou řadu změn i pro firmy z ČR, jež zaměstnávají pracovníky v Německu. Firmy by se tak měly s novými pravidly obeznámit co nejdříve – pomoci jim v tom může i nová iniciativa ČNOPK.
K hlavním změnám v německé pracovně-právní legislativě patří především ohlašovací, evidenční a archivační povinnosti zaměstnavatele (včetně zaměstnavatele se sídlem v zahraničí), u kterých musí být dokumenty k dispozici v německém jazyce. Firmy tak musí počítat se zvýšenými náklady a administrativní zátěží. Při nedodržení těchto povinností hrozí firmám pokuta až do výše 30 000 EUR, v případě nevyplácení německé minimální mzdy 8,50 EUR za hodinu je to až 500 000 EUR. V Německu dosud nebyla plošná minimální mzda, nejnižší platy se určovaly v některých oborech podle dohod odborářů a zaměstnavatelských svazů, což se nyní zásadně mění. Oblast působnosti německého zákona o minimální mzdě je totiž velmi široká a zahrnuje také zaměstnance, kteří vykonávají svoji činnost na území Německa pouze dočasně, jako např. řidiči kamionů či autobusů, vlakové posádky apod. Dotčeny jsou zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa jenom projíždějí. Zákon se ale týká i ostatních firem v ČR, jejichž zaměstnanci budou plnit své pracovní povinnosti na území Německa např. v rámci služební cesty.
Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) shrnula to nejdůležitější, na co se musí firmy z ČR připravit, ve volně dostupné informační brožuře, kterou zpracovala ČNOPK společně s advokátní kanceláří Dvořák, Hager & Partners, a jež je volně dostupná na internetových stránkách www.cnopk.cz. Detailní informace týkající se nové legislativy lze nalézt také (v angličtině nebo v němčině) na webových stánkách německého celního úřadu (http://www.zoll.de/SharedDocs/Aktuelle_Einzelmeldungen/DE/Fachmeldungen/arbeit_gesetzlicher_mindestlohn.html).
I když nové předpisy vzbudily značný ohlas i v dalších evropských zemích, které je pokládají za kontroverzní a odporující úsilí EU co nejvíce zjednodušit a usnadnit pohyb lidí i zboží v rámci unie, zákon je zákon a jeho dodržování bez ohledu na podané protesty je fakt, který je na německém území nutno respektovat. Ostatně ani v samotném Německu se nová legislativa nesetkala s jednoznačným přijetím, naopak řada podniků považuje nový zákon za problematický - podle analýzy mnichovského ekonomického institutu Ifo až čtvrtina firem přiznává, že kvůli zavedení minimální mzdy bude muset zdražit svou nabídku, obdobný počet se chystá zastavit nebo omezit vyplácení prémií zaměstnancům. K propouštění se chystá 22 % firem, 17 % pak hodlá jako kompenzaci zvýšených mzdových nákladů zkrátit zaměstnancům pracovní dobu.
S ohledem na právní nejistotu kolem uplatnění minimální mzdy na tranzit přes Německo, a s tím spojené povinnosti dokumentace a eventuální postihy při jejich porušení, zahájila Evropská komise tzv. pilotní řízení k objasnění otázky, zda je uplatnění minimální mzdy zvláště na čistě tranzitní jízdy přes Německo v souladu s právem EU. Spolková vláda se rozhodla na dobu do objasnění evropsko-právních otázek ohledně uplatnění minimální mzdy na oblast dopravy – omezeně na oblast čistého tranzitu – uplatnit dočasné kompromisní řešení:
- Kontroly státními orgány ohledně ověření zákona o minimální mzdě se – pouze pro oblast čistého tranzitu – pozastaví, a nebudou zahájena správní řízení kvůli porušení zákona o minimální mzdě, pokud řízení již bylo zahájeno, bude zastaveno.
- Dokud budou zkoumány evropsko-právní otázky o uplatnění zákona o minimální mzdě na oblast dopravy, není třeba odevzdávat resp. vyhotovovat hlášení nebo plány nasazení pro čistý tranzit, ani záznamy vyplývající ze zákona o minimální mzdě, nebo příslušných nařízení.
Toto pozastavení však neplatí pro tzv. kabotážní přepravu (podnik se sídlem v cizině provozuje přepravu, která začíná i končí v Německu), ani pro přeshraniční silniční dopravu s nakládkou nebo vykládkou v Německu.
637
