Přečerpávací elektrárny našly nové využití
Tři české přečerpávací vodní elektrárny loni poprvé vyrobily více než 1000 GWh elektřiny. Nejvýraznější vzestup lze vidět od roku 2008, kdy tyto zdroje dodaly do sítě 350 GWh. Využívání elektráren, projektovaných původně jako zdroj pro dodávky ve špičkách a rychlá záloha pro případy výpadku jiných elektráren, souvisí s rozmachem výroby z obnovitelných zdrojů v Evropě.
Elektrárenská společnost ČEZ začala před několika lety využívat přečerpávací elektrárny k obchodování na krátkodobých trzích s elektřinou. Z celkového výkonu trojice českých přečerpávacích elektráren 1171 MW si zhruba třetinu (420 MW) rezervuje správce české přenosové soustavy ČEPS pro její stabilizaci, a pro využívání cenových rozdílů, během dne má tak ČEZ k dispozici 750 MW.
Studie, kterou si nechala zpracovat německá vláda, zjistila, že už v roce 2030 nebude Německo schopno spotřebovat všechnu elektřinu již vyrobí, a to zhruba ve 1100 h ročně, což je v podstatě stejná doba, po kterou loni běžely české přečerpávací elektrárny. V roce 2050 už může mít Německo přebytek až 38 terawatthodin elektřiny ve 2200 hodinách roku (což odpovídá 8 % německé spotřeby) a znamenat tak pro českou energetiku příležitost k výdělku. Samo má ale v plánu i výstavbu vlastních přečerpávacích elektráren s výkonem 2150 MW, a do roku 2019 hodlá zprovoznit i první vysokokapacitní podmořský kabel do Norska, kde bude elektřina skladována v tamních vodních elektrárnách.
560
