Atomové servery – ekologická datacentra
Počítače jsou běžnou součástí našeho života a málokdo se zamýšlí nad tím, že elektřinu nespotřebovává jen jeho počítač, ale i servery, které používá k vyhledávání, a na nichž má uloženou elektronickou poštu. Ruská telekomunikační společnost Rostelecom se rozhodla postavit datové centrum u Kalininské jaderné elektrárny, z níž bude čerpat levnou a bezuhlíkatou elektřinu.
Největší ruská společnost poskytující služby datových center plánuje po lednové akvizici firmy SafeDat společně s ní vybudovat v sousedství Kalininské jaderné elektrárny nové datové centrum s 8000 servery (což je zhruba 30 % z celkového počtu serverových skříní v Ruské federaci), které se stane největším zařízením svého druhu v Rusku. Ke zprovoznění první části má dojít v první polovině příštího roku a zbytek má být spuštěn do konce roku 2016. Další velké datové centrum by mohlo vzniknout poblíž Uralu a v plánu jsou i menší datacentra, každé s přibližně tisíci servery, ve všech federálních oblastech Ruské federace.
V Rusku jde o výjimečný projekt, protože v současnosti jen asi 15 % serverových center leží mimo Moskvu a Petrohrad. Postavit takto velké datové centrum daleko od velkých měst (Kalininská JE je ca 250 km od Moskvy) je poměrně odvážný krok a potenciální zákazníci – velké moskevské finanční instituce – si budou na tento trend teprve zvykat. Když tyto společnosti hledají nového poskytovatele služeb v oblasti uchovávání dat, většina z nich požaduje, aby byly servery umístěny v Moskvě nebo blízkém okolí, kvůli velmi rychlému přístupu v případě potíží s daty. Budování nových datacenter ve velkých městech se však stává stále nákladnější kvůli nedostatku pozemků a vysoké ceně energií a pro poskytovatele serverových služeb se tak stávají zajímavější oblasti s nižšími náklady na energii a mzdy pracovníků. Do podobné skupiny patří i projekt společnosti En+, která plánuje postavit datové centrum v Irkutsku na Sibiři a snížit náklady na jeho provoz díky chladnějšímu podnebí, v němž nebude potřeba tak výkonné chlazení serverů jako v jiných oblastech.
Odkud bere energii Google
Firma Google se v roce 2011 stala první společností tohoto druhu, která začala zveřejňovat, kolik elektřiny spotřebovává. Jeden vyhledávací dotaz spotřebuje stejné množství elektřiny jako 60W žárovka během 17 s, tzn. 0,28 Wh. Google měsíčně odpoví uživatelům na přibližně 100 mld. dotazů, což znamená spotřebu serverů 28 GWh za měsíc. Ročně jde o 336 GWh, což ale tvoří jen malou část z celkové spotřeby Googlu, která ročně činí 3,7 TWh – to je pro porovnání téměř čtvrtina výroby JE Temelín. Přibližně 80 až 90 % elektřiny spotřebovávají datová centra, která se na celosvětové spotřebě elektřiny podílejí 1,1 až 1,5 %.
V roce 2013 pokryla společnost Google svou spotřebu elektřiny z 35 % obnovitelnými zdroji a v budoucnu plánuje další růst jejich podílu. Stále ale většina energie pochází z fosilních zdrojů: průměrný uživatel služeb Googlu (denně zadá 25 vyhledávacích dotazů, shlédne 60 min videa na Youtube, používá Gmail a další služby) tak každý den spotřebuje množství elektřiny, při jehož výrobě bylo uvolněno do atmosféry 8 g CO2. Toto přibližně odpovídá emisím ve výfukových plynech osobního vozu při ujetí 1,6 km.
493
