Útok na hranice přesnosti
V prvním květnovém týdnu 2011 se uskutečnil ve Stuttgartu jubilejní 25. ročník veletrhu CONTROL, který je světovým lídrem mezi specializovanými veletrhy se zaměřením na strojírenskou metrologii. O nových trendech, měřicích zařízeních, ale i významu veletrhu pro zajištění zvyšování kvality nejen v automobilovém a ložiskovém průmyslu, jsme diskutovali s jedním z jeho pravidelných účastníků – Ing. Janem Kůrem, jednatelem brněnské firmy MESING.
Když porovnáte 25. ročník s těmi prvními, je vidět velký rozdíl?
25 let je dlouhá doba a rozdíl je přirozeně obrovský. V roce 1987 se veletrhu zúčastnila necelá stovka vystavovatelů a přišlo cca 5000 návštěvníků. Letos to bylo přes 800 vystavovatelů a očekávalo se okolo 30 000 návštěvníků. Celkové úrovni velmi pomohlo, že se veletrh vrátil zpět do Stuttgartu.
Mohly být i jiné důvody než ten, že Messe Stuttgart disponuje jedním z nejlepších evropských výstavních areálů?
Určitě to pořadatele ovlivnilo, nicméně si musíme uvědomit, že Stuttgart s okolím je evropským Hightech regionem č. 1, stačí jmenovat značky Mercedes a Porsche.
Automobilová a ložisková výroba je všeobecně považována za hnací motor rozvoje strojírenské metrologie. Jaké jsou dnes nejnovější trendy řízení jakosti v hromadné výrobě a jak na ně výrobci měřicí techniky reagují?
V řízení jakosti je dnes těžištěm snažení nulová zmetkovitost – zmetky nesmějí opustit výrobu a již vůbec se nepřipouštějí na montážní lince.
Kontrola (dnes již požadována nově 100 %) musí být zaintegrována přímo do výrobního procesu. Přesnostně se smazává rozdíl mezi laboratorní a výrobní měřicí technikou, výkonově je tento rozdíl obrovský. Takt měřicí techniky musí být minimálně na úrovni rychlosti výroby, většinou se požaduje ještě vyšší s rezervou.
To jsou velmi tvrdé požadavky, dají se splnit?
Jsou tvrdé, ale výrobci zejména zakázkové měřicí techniky nakonec zařízení zrealizují; zatím se jim to většinou daří.
Pomocí jakých měřicích metod dokáží splnit požadavky?
Nově třeba pomocí bezkontaktních optických - je jich celá řada, ale i pomocí klasických kontaktních metod.
Obrovský rozmach zaznamenaly jedno- i vícekamerové systémy, většinou s vysokorychlostními kamerami a s vysokou rozlišitelností a také diodovými kruhovými blesky. Bez těchto zařízení si dnes nedovedeme představit zejména dimenzionální kontrolu výlisků (i výkovků), a to kovových i plastových. Kamerové systémy se integrují i do robotů nebo kloubových 3D měřicích zařízení. Optické metody se začínají prosazovat i v oblasti defektoskopie a delší dobu i povrchové
defektometrie.
Zaujalo vás z toho něco?
V oblasti povrchové defektometrie, úchylek tvaru i drsnosti a také i k identifikaci popálených míst je to systém OptoSurf na bázi čárové detekce rozptýleného světla. O tomto systému jsme čtenáře již dříve informovali.
Novinkou bylo třeba unikátní kamerové zařízení prezentované Fraunhoferovým institutem IPM ke kontrole podélných i příčných vad vznikajících někdy při tažení drátu za studena. V reálném čase při rychlosti tažení 10 m/s zaznamenává tento systém věrohodně defekty o velikosti 0,1 mm a hrubší vady do rychlosti až 50 m/s. Toto zařízení bylo koncipováno účelově tak, aby plnilo nově prosazovaný požadavek na stejnou rychlost kontroly, jak rychlá je výroba.
Defektoskopie je oborem dnes s dobře propracovanými metodami, např. na bázi vířivých proudů, bylo i zde vidět něco nového?
Průmyslová počítačová tomografie je ideální metodou k nedestruktivnímu zkoušení materiálu i ke kontrole kvality na defekty. Zejména tzv. mikrofokusace umožňuje získat vynikající 2D i 3D zobrazení s vysokou vypovídací hodnotou.
Byly vidět výraznější novinky i u tradičních kontaktních měřicích systémů?
Výrazných novinek nebylo mnoho. Výrobci těchto prvků však provádějí průběžně inovace a modernizace. Překvapilo, že ale nedělají prakticky nic, co by vedlo ke zlepšení frekvenčních charakteristik, životnosti, lepší celkové vhodnosti pro nejnáročnější provozní podmínky a vysokorychlostní měření v nich.
Co různé stavební prvky?
Zde platí totéž co v předchozím případě.
Zatím jsme hovořili hlavně o provozní měřicí technice. Nástupem zejména nových optických metod snad laboratorní technika nezanikne. Co vás z ní nejvíce zaujalo?
Měrové laboratoře přirozeně nezaniknou, začínají mít ale jiná poslání. Z této techniky bych chtěl jmenovat alespoň výrobek anglické firmy Taylor Hobson – Talysurf CCI SunStar, pracující na bázi interference bílého světla a určený původně pro kontrolu a hodnocení tenkých vrstev. Jeho duševní otcové ho ale propracovali k velké dokonalosti a můžete jím sledovat od ploch v řádu cm2 třeba přes DNA a skončíte u atomární stavby. Je to ojedinělé zařízení, které jsem měl možnost vidět i nedávno v Brně při předváděcí akci jejich českého zástupce. Zajímavých laboratorních přístrojů byla na veletrhu CONTROL ale celá řada.
Která země se na veletrhu nejvíce prezentovala?
Přirozeně Německo, které hraje v Evropě i ve světě prim. Je to dáno celou řadou faktorů a vedle peněz jsou to hlavně ústavy Fraunhofer – Alianz Vision. Pod tuto zastřešující organizaci spadá 13 specializovaných pracovišť, která navrhují mj. trendy řízení jakosti a zajišťují vývoj speciálních prvků. Vytvářejí i koncepci veletrhu CONTROL. Nepřekvapilo, že zařízení vystavené loni v expozici jednoho z ústavů, jsme letos viděli aplikované specializovanou firmou na zakázkovou měřicí techniku.
V České republice zajišťuje základní a částečně i aplikovaný výzkum ÚPT AV ČR v Brně. Je nějaká paralela mezi těmito ústavy?
Ano je, ale i není. ÚPT má mnohem menší kolektiv, má i širší záběr a hlavně nemá tolik finančních prostředků. Naštěstí je ÚPT jedním z mála pracovišť AV ČR, které od založení akademikem Delongem vyvinutá zařízení alespoň v malých sériích vyrábějí, a hlavně s realizátorem opakovanou výrobu připraví. Je potěšující, že tento trend zachovávají i mladí pracovníci ústavu. Technická úroveň prací ÚPT snese ta nejpřísnější kritéria. Některé z nejnovějších prací vzniklých ve spolupráci ÚPT a MESING budou prezentována na letošním MSV v Brně.
Existuje ve světě obdobný veletrh jako CONROL?
Autoři tohoto projektu se velmi dobře uvědomili, že se bude strojírenská výroba postupně přesouvat na východ – do Asie. Proto se bude letos v srpnu konat již 2. ročník asijské verze tohoto veletrhu v Šanghaji.
Pro koho je CONTROL hlavně určen?
Tento veletrh by měli pravidelně navštěvovat metrologové specializovaní v podnicích na koncepce a projektování systému kontroly. Pro konstruktéry zakázkových zařízení je určen hlavně norimberský veletrh SENSOR + TEST. Přirozeně je pro ně ale přínosná i návštěva veletrhu CONTROL. /pk/
843
.gif)
