Vystřídají uhlí automobily?
Do průmyslových zón po utlumeném těžebním průmyslu v Moravskoslezském regionu hodlají developeři přilákat automobilky. Vzhledem k řadě výrobních závodů předních světových automobilek působících v dosahu do 150 km, patří tamní průmyslová zóna k perspektivním rozvojovým územím.
Automobilový průmysl, jako páteřní odvětví české ekonomiky, prošel od 90. let výraznou proměnou. Od montoven se během let vypracoval na technologicky sofistikované provozy, které vyžadují kvalifikovanou pracovní sílu. Na automobilovou výrobu se proto nabaluje i výzkum a vývoj, a to i díky vysokým školám a výzkumným institucím.
Podle agentury Reuters se centrum evropského průmyslu, rozkládající se od Manchesteru po Milán a označované pojmem „Modrý banán“, z průmyslově vyspělých zemí západní Evropy postupně přesouvá směrem do střední a východní Evropy. Vzniká tak „Zlatý míč“ v centru kontinentu, který vedle jižního Německa zahrnuje i Česko, Polsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko. Výroba a s ní spojený výzkum a vývoj se tak relokuje ze západní do střední Evropy, kde se stále více koncentruje a význam středoevropského automobilového klastru roste: Zatímco v roce 1999 činil podíl regionu CEE na celkové evropské automobilové výrobě 15,8 %, v roce 2009 už dosáhl 25 % a v současné době již představuje třetinu evropské automobilové produkce.
V ČR, kde působí tři významní automobiloví výrobci - Škoda Auto (VW Group), TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile), Hyundai Motor Manufacturing Czech – a výrobci autobusů a dalších užitkových vozů (Tatra Trucks, Iveco Bus, Škoda Electric, SOR Libchavy) má sídlo i více než polovina (56) z TOP 100 globálních dodavatelů pro automobilový průmysl (dodavatelé airbagů, autoelektriky, brzd, šasi, dveří a zámků, motorů, filtrů, palivových systémů, klimatizace, světel, pneumatik aj.). Český automobilový průmysl zaměstnává v současné době více než 150 000 osob.
Automobilový klastr v Moravskoslezském kraji
Díky automobilkám se v Moravskoslezském kraji vytvořil silný oborový klastr, jemuž dal výrazný impuls příchod automobilky Hyundai do průmyslové zóny v Nošovicích v roce 2007 a působení výrobce nákladních a užitkových vozidel Tatra Trucks v Kopřivnici. K podmínkám, které výrobci a dodavatelé automobilového průmyslu nejvíce oceňují, patří zejména silná průmyslová tradice regionu a kvalifikovaná místní pracovní síla. Mezi další patří infrastruktura a dopravní dostupnost, potenciál pro výzkum a vývoj, a také významné investiční pobídky a podpora na úrovni státu i místních municipalit.
Moravskoslezský kraj má strategickou polohu v blízkosti Polska a Slovenska - v dosahu 50 km působí automobilky Opel (Gliwice), Fiat (Tychy) a Kia Motors (Žilina). Automobilka PSA Peugeot Citroën v Trnavě je vzdálena 100 km. V dosahu 150 km jsou výrobci Volkswagen (Bratislava), Škoda Auto (Kvasiny) a TPCA (Kolín). Tato koncentrace automobilových výrobců vytváří významný synergický efekt pro jejich subdodavatele, jichž v průmyslových zónách Moravskoslezského kraje působí několik desítek.
Synergie jako lákadlo pro sektor automotive
Moravskoslezská rozvojová zóna je tvořená třemi rozsáhlými brownfieldy. Jejich názvy František, Dukla a Barbora, stejně jako geografické umístění centra mezi Ostravou, Karvinou a Havířovem, odkazují na havířskou historii této lokality. Po ukončení této průmyslové aktivity se snaží přeorientovat na nové příležitosti, které by mohl poskytnout právě sektor automotive. Vlastník brownfieldů, společnost Asental Land je rozvíjí postupně v rámci jednoho konceptu. Právě vzájemná blízkost zmíněných území by pro subdodavatele automobilového průmyslu měla nabídnout možnost významné operační synergie směrem k automobilkám, ke zdejším logistickým společnostem i dalším obchodním partnerům.
František je první již realizovanou součástí Moravskoslezské rozvojové zóny. Dřívější šachta stejného jména byla uzavřena v roce 1999 a po ekologické rekultivaci následovaly investice do technické infrastruktury a komunikačních systémů. Zrevitalizovaný František byl vyhlášen „Brownfieldem roku 2009“ v soutěži, kterou pořádá MPO a CzechInvest. Nyní v zóně působí na 25 firem. Druhou součástí rozvojové zóny je Dukla na místě původního hlubinného uhelného dolu u Havířova. Na jaře 2014 byla dokončena technická infrastruktura a dopravní napojení celého areálu. Třetí součástí zóny je velký brownfield Barbora o ploše 100 ha na místě zbourané a jen částečně obnovené části města Karviná pro budoucí průmyslovou výstavbu. Česká vláda vyčlenila dotaci více než 750 mil. Kč na přípravu území a realizaci technické infrastruktury.
623
.gif)
