EU navrhuje nová pravidla pro biopaliva: moderní ano, ale 1. generace s omezením
Evropský parlament schválil legislativní návrh, který omezí výrobu biopaliv z plodin pěstovaných na zemědělské půdě a urychlí přechod na alternativní zdroje k jejich výrobě. Cílem nových pravidel je snížit emise skleníkových plynů, které vznikají vzrůstajícím využíváním zemědělské půdy na pěstování plodin pro výrobu biopaliv.
V současnosti platná legislativa vyžaduje po členských státech, aby do roku 2020 zabezpečily alespoň 10% podíl energií z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě v dopravě. Nová pravidla zavádí následující změny:
- Biopaliva první generace (vyráběná ze zemědělských plodin) by se neměla na celkové spotřebě energie v dopravě podílet do roku 2020 více než 7 %.
- Dodavatelé paliv budou muset orgánům členských států a Evropské komisi podávat zprávy o odhadované úrovni emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, tzv. ILUC (indirect land-use change), což znamená vyčlenění dodatečné půdy na pěstování zemědělských plodin určených ke spotřebě ve snaze vykompenzovat ztráty způsobené pěstováním plodin určených k výrobě biopaliv.
- Komise bude publikovat údaje o emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy.
- Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU zprávu o možnosti zahrnutí odhadovaných emisí ILUC do existujících kritérií trvalé udržitelnosti.
Nové předpisy napravují staré chyby
V průběhu 18 měsíců po vstupu nové směrnice v platnost budou muset členské státy unie stanovit národní cíle týkající se podílu moderních biopaliv, tedy paliv vyrobených z alternativních zdrojů (např. některých druhů odpadů či mořských řas) na celkové spotřebě energie v dopravě. Nová pravidla budou muset začlenit do vnitrostátních právních předpisů do roku 2017. Tím bude učiněn důležitý krok k postupné (byť částečné) nápravě jednoho z hlavních problémů spojených s neuváženým prosazováním biopaliv v počátečních fázích tažení za ekologizaci dopravy a jejího vlivu na životní prostředí.
Na biopaliva pěstovaná na zemědělské půdě bylo z veřejných zdrojů dosud vynaloženo každý rok přibližně 10 mld. eur. Brzy se však ukázalo, že využívání zemědělské půdy k pěstování plodin určených pro výrobu biopaliv zmenšuje plochu, na které je možno pěstovat potravinové produkty, a přispívá tak k tlaku na uvolnění další půdy, např. prostřednictvím odlesňování, na které by se pěstovaly plodiny určené ke spotřebě. Tento proces se nazývá nepřímá změna ve využívání půdy (ILUC). Odlesňování však vede k nárůstu emisí skleníkových plynů, čímž dochází k částečnému a v některých případech dokonce i úplnému negování pozitivního dopadu biopaliv. Evropský parlament proto od roku 2008 požadoval, aby byl v politice EU týkající se biopaliv brán do úvahy i zmíněný faktor nepřímé změny ve využívání půdy.
642
.gif)
