Podpora výroby ideálně jedním systémem

Z hlediska efektivity řízení firmy přitom není tak důležité, aby systém podporoval všechny nároky uživatelů na různé dílčí funkčnosti. Mnohem důležitější je účelná provázanost s celým podnikovým informačním systémem. Komplexní propojení výrobního řídicího systému s navazujícími obchodními a ekonomickými částmi ERP zajistí možnost lepší dělby práce mezi pracovníky, minimalizují se náklady na pořizování vstupních dat a zvyšuje se zastupitelnost pracovníků. Takový komfort poskytují především ERP systémy, jejichž součástí je i výrobní řídicí systém. Za vlastní integraci dat je zodpovědný výrobce celého systému, provozovatel pak nemá zbytečné starosti se synchronizací dat.
Funkčnosti většiny výrobních řídicích systémů bývají odvozeny z technické přípravy výroby (TPV), která je založená na hierarchických kusovnících, v nichž se pomocí vazeb v návaznosti na sklady jednoznačně popíše, z jakých materiálů nebo polotovarů a v jakém množství se budou jednotlivé výrobky či sestavy vyrábět. V technologických postupech lze určit nároky na potřebné výrobní zdroje (pracoviště), jejich pořadí a technologické časy, které je možné v případě pokročilejšího plánování ještě dále členit na přípravné, jednotkové a předávací. Zadávání opakujících se údajů lze částečně automatizovat a zjednodušit používáním pomocných číselníků. Nejdůležitější jsou číselníky výrobních zdrojů (pracoviště), kde se definují parametry pro vytváření kapacitních plánovacích kalendářů jednotlivých výrobních zdrojů nebo skupin zdrojů. Systém by měl dovolovat odložit přidělování konkrétních výrobních zdrojů zakázkám do doby, kdy se daná zakázka operativně plánuje na zdroje. To umožňuje rovnoměrné vytížení vzájemně zastupitelných pracovišť. Zdokonalené plánovací systémy (APS) musí navíc mj. zohlednit nutnost nasazení pracovníků určitých profesí k operaci nebo dostupnost výrobních pomůcek podle plánovacích kalendářů těchto tzv. vedlejších nebo simultánních zdrojů.

Komplexní systémy s integrovanou výrobou následně umožňují transformovat požadavky obchodu do výroby a vytvářet a plánovat výrobní příkazy k jejich zajištění. Zaplánované výrobní příkazy si vyhradí kapacity příslušných zdrojů a rezervují si vstupní materiál. Někde stačí jen vytvořit hrubý kapacitní plán pro klíčové resp. omezující výrobní zdroje, ale většinou je potřebné vytvořit plán pro hlavní zdroje podle návaznosti operací metodou dopřednou (od první operace k poslední), nebo metodou zpětnou (od předem daného termínu dodání výrobku zákazníkovi k zajištění materiálu tak, aby byl termín dodání dodržen). Obě metody se dají kombinovat, zkusmé zaplánování nové zakázky dopřednou metodou do omezených kapacit pak poslouží k odhadu reálného termínu jejího dokončení.
Pro plánování výroby je klíčové těsné propojení se skladovým hospodářstvím. Podle okamžitých stavů skladů materiálů a polotovarů je možné místo příkazů k výrobě některé polotovary pouze vyskladnit a zkrátit tak celý výrobní cyklus. Pokud plánovací systém umožňuje aktivně pracovat s dodacími lhůtami, dodávky od subdodavatelů lze načasovat tak, aby byly k dispozici těsně před plánovaným použitím ve výrobě (Just In Time - JIT). Systém JIT výrazně snižuje výrobní náklady. Na něj může navazovat plánování výrobních zdrojů MRP II (Manufacturing Resource Planning), který umožňuje plánování požadavků na hlavní i vedlejší zdroje (pracoviště, stroje, pracovníci po profesích, přípravky), vytvářet základní plán výroby, plánování materiálových požadavků (MRP I) a nákup materiálu. Aby se plán postupně příliš neodchyloval od reality, je přínosné, aby systém umožňoval snadné a rychlé přeplánování výroby s ohledem na reálné dokončování operací. Operativně tak lze rychle reagovat např. Na výpadky v dodávkách materiálu, poruchy strojů nebo příjem urgentní zakázky. Aktuální informaci o dílčích stavech jednotlivých zakázek lze zajistit přesným a efektivním sledováním výroby s využitím čárových kódů a RFID čipů. Pracovní výkony si jednotliví pracovníci mohou sami zadávat snímáním čárových kódů z výrobních průvodek. Tyto technologie zaručují minimální chybovost. Pro fungování kvalitního řídicího a plánovacího výrobního systému je zadávání výkonů v reálném čase nutnou podmínkou. Dlouhodobě lze takto i zpřesňovat technologické časy pro další využití při plánování v budoucnu.

Před a po-výrobní náklady
Bolestí výrobních organizací bývá schopnost sledovat náklady, které vznikají před zahájením samotné výroby a následně po jejím ukončení. Např. vytvoření projektu je v některých případech činností v rámci obchodního jednání (získání zakázky), ale jde o podstatný výkon, který je žádoucí nákladově k zakázce sledovat. Na druhé straně nastává potřeba následných servisních zásahů k již dokončené/předané zakázce. V praxi se to řeší evidencí samostatné obchodní a výrobní zakázky, které jsou v ERP systému spojeny jedním obchodním případem. Obchodní zakázka eviduje celkovou ekonomickou bilanci, zatímco výrobní je přímo propojena s modulem TPV a eviduje detailně přímé výrobní náklady. V TPV jsou jednotlivé operace plánovány v rámci technologického postupu, v před/po-výrobní fázi se většinou používá klasický systém úkolů. Řada ERP systémů nabízí i modul Workflow, který umožňuje definovat posloupnost úkolů v rámci konkrétní události (např. reklamační postup, postup pro zpracování nabídky atd.). Tyto workflow události následně automaticky generují sled úkolů adresovaných jednotlivým pracovníkům a pomáhají celý proces sledovat.

Co zajímá zákazníky
V současnosti se výrobní firmy při výběru informačního systému zajímají o jeho návaznosti na komunikační rozhraní se svými obchodními partnery v oblasti objednávek a dodávek materiálů, výrobků a kooperací, automatizaci předávání a archivování projektové dokumentace včetně přímé komunikace s konstrukčními programy CAD. Natahování kusovníků z konstrukčních programů externích projektantů se většinou principiálně neliší od zpracování vnitrofiremních projektů. Komunikační rozhraní mezi obchodními partnery se průběžně rozšiřuje o nově předávané informace. V oblasti automobilového průmyslu se uplatňují dohodnuté normy a formáty předávaných dat (EDI) a normy pro označování přepravek s předávanými výrobky (VDA-KLT). Bez zajištění zmíněných funkčností informačního systému se nyní prakticky neobejde žádné nasazení ve strojírenských, elektrotechnických, plastikářských a gumárenských firmách, které sériově vyrábějí komponenty aut. Tyto funkčnosti částečně odstraňují administrativu, zvyšují spolehlivost subdodávek, a tím snižují dodatečné náklady, které mohou vzniknout neplánovanými výpadky. Do budoucna lze očekávat, že standardizace komunikačního rozhraní mezi obchodními partnery se bude stále více uplatňovat i v jiných odvětvích.

Jan Dubec, Fugasoft - partner J.K.R. pro podnikové informační systémy Byznys ERP
 

Publikováno: 31. 8. 2015 | Počet zobrazení: 2412 499