Dříve hlavně marketing, nyní už realita

Z alternativních pohonů, s nimiž se dnes už můžeme setkat v reálném nasazení, figurují na seznamu čtyři hlavní technologie: čisté elektromobily, hybridní vozy (kombinují různé druhy pohonu, nejčastěji benzinový a elektrický, ale existují už i dieselové hybridy, kombinující naftový pohon s elektromotorem), tzv. plug-in hybridy nevyžadující speciální nabíječky, ale umožňující dobíjení z běžné elektrické sítě, a vozy na plynový pohon (CNG, LPG - tj. propan-butan, či ještě poměrně exotický vodík - a to jak v čisté podobě, tak s využitím palivových článků. A o slovo se hlásí i nová syntetická paliva vyráběná pomocí inovativních technologií, s nimiž přišla nedávno značka Audi, která plánuje jejich využití pro své vozy.

Vítejte v alternativním světě!
Jak jsou na tom jednotlivé segmenty z pohledu reálného nasazení?
Podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se prodej automobilů s alternativním pohonem v Evropské unii v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 29 % na 144 421 vozů. V České republice prodej podle těchto údajů vzrostl o více než 150 %, což v kusové podobě představuje celkem 1374 vozů.
Asi největší potenciál mají v současné době hybridy a CNG. Čisté elektromobily se zatím prosazují pomaleji, než by se vzhledem k masivní marketingové podpoře dalo očekávat, ale určitý vzestup tady je. Výrazný zájem zaznamenaly hybridní vozy dobíjené z běžné elektrické sítě. Prodej elektromobilů a hybridních vozů se v EU v prvním čtvrtletí více než zdvojnásobil na 24 630 vozů, což svědčí o jejich rostoucí popularitě. V České republice se prodej elektromobilů a hybridních vozů dobíjených z elektrické sítě v prvním čtvrtletí téměř zečtyřnásobil na 86 vozů z 23 před rokem. Prodej ostatních hybridních automobilů vzrostl o 80 % na 153 vozů.
V současnosti je v ČR registrováno zhruba 700 elektromobilů, a jejich celkový počet by letos mohl podle odhadů překonat hranici 1000 vozů. Jen za první měsíce letošního roku přibyla v Česku další stovka elektromobilů, včetně vozů Tesla, což je něco jako Rolls-Royce mezi elektromobily.
Jen v prvních čtyřech měsících roku 2015 se v ČR registrovalo přesně 150 nových elektromobilů. Nejprodávanějšími značkami jsou zatím letos Volkswagen (39), Nissan (30), BMW (24), Tesla (18) a Ford (17). Skupina ČEZ, která se u nás na rozvoj elektromobility zaměřuje asi nejvíce, předpokládá, že se český elektrický vozový park rozroste ze současných 700 na zhruba tisícovku vozů.
V loňském roce bylo v ČR zaregistrováno celkem 222 nových elektromobilů, což je 6krát více než v roce 2013, kdy elektromobil přihlásilo 37 majitelů, nicméně oproti např. sousednímu Rakousku, kde bylo loni zaregistrováno 1645 elektromobilů, je to stále jen zlomek - zmíněné Rakousko převažuje v loni pořízených elektromobilech 6násobně. Navíc, jak konstatuje server enviweb, je rovněž otázkou, kolik z registrovaných elektrických aut v ČR zůstalo a kolik jich bylo následně vyvezeno do zahraničí. Velkou část vozů si také zaregistrovaly energetické společnosti nebo prodejci vozů a další firmy, které jsou do projektů rozvoje elektromobility nějakým způsobem zapojeny.

Čas elektromobilů? Ještě přijde…
Důvodů zatím slabšího zájmu o elektromobily je několik, i když tím velice aktuálním je nízká cena ropy, která poklesla o více než polovinu. Ale právě nízká cena elektrické energie, jež je pro řadu firem jedním z nejvýznamnějších nákladů, má přilákat potenciální kupce elektromobilů, vzhledem k tomu, že náklady na 1 km jízdy se u nich pohybují výrazně pod hranicí 1 Kč (podle typu vozu obvykle mezi 30 - 80 haléři), což je hodnota, kterou u běžných vozů na benzin nebo naftu nelze dosáhnout. Ovšem elektromobily jsou ve srovnání s nimi také zpravidla výrazně dražší, pokud jde o jejich pořizovací cenu. Návratnost investice do elektromobilu tak činí i přes nízké provozní náklady i 10 a více let. A to nebereme v úvahu životnost baterie, která je jednou z nejdražších součástí elektromobilu, a která u akumulátorů využívaných v současnosti zmíněných 10 let nedosahuje, což tím pádem předpokládá, že baterii bude nutné po nějaké době vyměnit a tím dostává provoz elektromobilu poněkud dražší rozměr.
Zlatá éra elektromobilů tak zřejmě přijde až s nástupem nových generací baterií a obchodních modelů - na jaké např. vsadila firma Tesla - zatímco automobilky dnes prodávají elektromobily většinou stále stejně jako běžné vozy, i když jde v podstatě o zcela jinou kategorii, která si vyžaduje specifický přístup.
Postupně se odbourává naopak jedna z dalších bariér rozvoje elektromobility - nízký dojezd a malý počet dobíjecích stanic. Klíčové jsou v tomto směru zejména rychlodobíjecí stanice umožňující doplnění většiny kapacity akumulátorů - obvykle se udává do úrovně 80 - 85 % - v relativně krátké době (ca půl až tři čtvrtě hodiny, tedy např. během nákupu v supermarketu či oběda nebo večeře v restauraci). V České republice je nyní k dispozici zhruba 80 nabíjecích stanic pro elektromobily, z nichž 15 je rychlodobíjecích. „Do konce roku je v plánu vybudování dalších desítek veřejných dobíjecích stanic, především rychlodobíjecích. Na našich rychlodobíjecích stanicích o výkonu 50 kW mohou majitelé elektromobilů nabít 80 % kapacity baterie za pouhých 20 minut a pokračovat v jízdě. Rádi bychom se dostali na 100 až 120 stanic. Půjde zejména o stanice ve velkých městech a na hlavních silničních tazích,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík, který má ve skupině ČEZ rozvoj elektromobility na starosti.
Druhý největší počet stanic má Pražská energetika (PRE), která na 23 místech provozuje 32 nabíjecích stojanů. Kromě rozvoje vlastní dobíjecí sítě spolupracuje v budování stanic s dalšími partnery, kteří dobíjecí stanici vlastní a provozují, zatímco PRE zajišťuje instalaci, servis, zpoplatnění apod.
Setkat se u nás lze i se čtyřmi dobíjecími stanicemi v barvách koncernu E.ON, k nimž by mělo poměrně rychle přibýt letos ještě několik dalších, nicméně firma sází v nejbližší budoucnosti spíše na rozvoj CNG.

Impéria elektromobility
Evropskou elektromobilní velmocí je bezesporu Norsko, kde má elektromobilita masivní obecnou podporu a díky daňovému zvýhodnění tak elektromobily a plug-in hybridy tvoří pětinu až čtvrtinu celkových měsíčních prodejů, zatímco klasické vozy jsou naopak daňově znevýhodněny. Pořízení elektromobilu tak nezřídka vyjde levněji, než koupě auta se spalovacím motorem. Loni bylo každé osmé auto prodané v Norsku elektromobil - celkově se jich tam prodalo 18 017, což je proti roku 2013, kdy se tam prodalo 7845 elektrických aut - nárůst o130 %!
Světovým rekordmanem v rozvoji elektromobility je však zřejmě Japonsko, kde letos podle tamních statistik převýšil počet dobíjecích stanic pro elektromobily počet klasických „benzinek“.  Těch je v „Zemi vycházejícího slunce“ totiž zhruba 34 000, zatímco počet dobíjecích míst už dosáhl 40 000.
Japonsko je významným průkopníkem ještě v jedné oblasti alternativních pohonů: vodíkové. Japonské automobilky Toyota, Nissan a Honda již dříve oznámily svůj záměr spolupracovat při rozvoji tamní sítě čerpacích stanic pro vozidla s palivovými články a mohou tak kromě vlastních zdrojů spoléhat i na vládní podporu v programu rozvoje japonské vodíkové infrastruktury. Všechny tři zmíněné firmy již loni představily vlastní modely vozů na palivové články, které by se měly objevit na trhu již během letošního roku. Na letošním veletrhu CES oznámilo vedení automobilky Toyota, že dává k dispozici přes pět a půl tisíce svých patentů týkajících se palivových článků a technologií s nimi souvisejících i ostatním. Celkově jde o 1970 patentů k palivovým článkům, 290 patentů souvisejících s výrobou vysokotlakých vodíkových nádrží, 3350 patentů se týká softwaru, který celý systém řídí, a 70 patentů na technologii vodíkových čerpacích stanic. Podobný krok učinila i americká automobilka Tesla, která dala k volnému využití své patenty týkající se elektromobilů, aby stimulovala jejich vývoj, nicméně ostatní automobilky se k této aktivitě postavily poněkud vlažně.
Obdobě se vodíkovými aktivitami zabývají i na protějším břehu Tichého oceánu, v USA, kde mezi hlavní tahouny vodíkové budoucnosti silniční dopravy patří stát Kalifornie. Ten se významně angažuje ostatně i v rozvoji elektromobility a prosazování dalších čistých technologií. Pracuje např. na projektu „vodíkové dálnice“. Automobilka Tesla, která má v tomto americkém státě svůj domov, buduje v sousední Nevadě obří továrnu na baterie pro elektromobily, ale nejen pro ně - její produkty budou sloužit např. i jako rezervoáry elektrické energie - což je mimochodem jedno z možných využití vozového parku elektromobilů.

V hlavní roli plyn
Alternativou k tradičnímu benzínu a naftě bude možná v následujících letech spíše plyn, konkrétně stlačený zemní plyn, neboli CNG. Rovněž prodej aut s pohonem na zemní plyn v zemích EU za první čtvrtletí letošního roku vzrostl - a to o 16,5 % na více než 63 000 vozů. V ČR se zvýšil o 159 % na 1135 vozů.
Podle informací Českého plynárenského svazu (ČPS) bylo na počátku dubna v Česku 9580 vozidel na CNG, což je asi o 3000 více než před rokem a výhledově jich do konce roku může u nás jezdit podle odhadů ČPS až 13 000. Podle Sdružení automobilového průmyslu z asi 6,8 mil. vozidel registrovaných u nás představují auta na CNG zhruba desetinu procenta. Celková spotřeba CNG loni v Česku činila zhruba 30 mil. m3, což představuje meziroční růst 40 %, a letos by podle místopředsedy Rady ČPS a firmy E.ON Energie Jiřího Šimka mohla celková spotřeba CNG u nás vzrůst zhruba na 40 mil. m3.
Důležitým momentem pro rozvoj trhu CNG vozidel bylo rozhodnutí největšího domácího výrobce Škoda Auto rozšířit sortiment těchto vozidel dostupný na českém trhu o CNG verzi svého nejpopulárnějšího modelu Octavia. Podobně jako u kategorie manažerských vozů vsadil koncern VW u CNG alternativ na osvědčený Passat.
Lépe jsou na tom uživatelé aut na plynový pohon u nás také, pokud jde o možnost tankování - síť plnicích stanic, kde lze toto palivo načerpat se slušně rozrůstá a v ČR je v současnosti v provozu 87 plniček. Jak uvedl Jiří Šimek, do poloviny letošního roku by mohlo být v ČR v provozu už kolem stovky plnicích veřejných CNG stanic a během příštích 2 - 3 let přibude podle ČPS nejméně 150 CNG stanic, přičemž celkový potenciál ČR je odhadován na ca 250 CNG stanic. Letos například firma Bonett hodlá otevřít dalších 15 CNG stanic, RWE plánuje otevřít nové stanice v minimálně šesti lokalitách, vítkovická strojírenská skupina VMG chce rozšířit počet stanic své značky CNGvitall na 33, a v příštím roce doplnit jejich počet na čtyři desítky. „V následujících letech plánujeme uvést každý rok do provozu minimálně 10 stanic,“ uvedl obchodní ředitel dceřiné firmy Vítkovice Doprava Martin Žák. Také E.ON Energie plánuje do roku 2018 postavit 40 CNG stanic, šest z nich ještě letos. Pět dalších přidá do CNG infrastruktury společnost Vemex, která však počítá hlavně se stavbou neveřejných plnicích stanic pro firmy s flotilami CNG vozidel.
S dojezdem těchto vozů, který je větší než u elektromobilů, tak nemusejí mít řidiči strach, že by nedojeli, navíc jsou jištěni nádrží na klasický benzín, která významně prodlužuje akční rádius vozu, a tím i bezpečný dojezd k nejbližší CNG plnicí stanici, nebo v nejhorším k běžné čerpačce a možnost pokračovat dále na klasické palivo. /joe/



 

Publikováno: 31. 8. 2015 | Počet zobrazení: 2187 489