Na prázdniny bez benzínu či nafty
Vyrazit na dovolenou k moři s elektromobilem nebo autem na CNG? Dříve to byla spíše sci-fi, nebo rizikový nápad milovníků adrenalinu, protože do cíle jste díky prázdné plynové nádrži či bateriím také nemuseli vůbec dorazit. Jenže doba se mění a s tím, jak přibývá stanic na doplňování netradičních paliv a dobíjení baterií, už se lze přinejmenším po Evropě „na západ od hranic“ vypravit i v elektromobilu nebo vozidle na CNG bez obav.
Dnes už tak můžete v klidu vyrazit, aniž by vaši kasičku vyčerpaly náklady na pohonné hmoty. Poté, co se automobilkám a výrobcům baterií podařilo pomocí technologických řešení vylepšit dojezd elektromobilů, který byl jejich hlavní Achillovou patou, na akční rádius v řádu až stovek km se z vozidla s omezeným dojezdem limitovaným kapacitními možnostmi baterií stal regulérní dopravní prostředek umožňující zdolávat bez problémů i delší trasy.
V ČR mají nyní motoristé využívající elektromobily k dispozici již desítky míst, kde mohou doplnit energii pro své vozidla - veřejných dobíjecích stanic, konkrétně 42 (z toho 7 rychlodobíjecích) provozuje energetická společnost ČEZ. Ta má v plánu zřídit ještě do konce roku dalších několik desítek veřejných dobíjecích stanic (především rychlodobíjecích), a dostat se tak na cílový stav 100 až 120 stanic, hlavně ve velkých městech a na hlavních silničních tazích.
Další dobíjecí stanice vybudovala pak společnost E.ON, i když se v současné době zaměřuje spíše na praktičtější plnicí stanice CNG. Síť dobíjecích stanic velkých dodavatelů energií doplňují pak privátní a firemní dobíječky, určené však z velké části rovněž veřejnosti. Hlavním problémem však je, že v převažující většině jde o nízkonapěťové stanice s pomalým dobíjením, zatímco rychlodobíječky, schopné doplnit akumulátory vozu na ca 80 % kapacity během 20 - 30 minut, tvoří jen minimální část elektromobilní infrastruktury.
Západ OK, na Východě je jich méně
Asi nejlépe se v současné době cestuje elektromobilem po Norsku, kde funguje rozvinutá síť dobíjecích stanic a to včetně superchargerů firmy Tesla určených pro tyto vozy - země s pěti miliony obyvatel má k dispozici luxusní síť 4500 veřejných dobíječek, zatímco v 80milionovém Německu, s rozsáhlou silniční sítí, je téměř stejný počet (ca 4800) běžných dobíjecích stanic a zhruba 400 rychlodobíjecích.
V Rakousku hledejte dobíjecí stanice např. v síti supermarketů Spar nebo REWE, ale Telekom-Austria odstartoval také zajímavý projekt transformace vysloužilých nevyužívaných telefonních budek na dobíjecí stanice pro elektromobily, s aktivací prostřednictvím SMS. Elektromobilitě příznivá země je také Švýcarsko s poměrně hustou sítí dobíjecích stanic, jejichž seznam nejdete např. na www.lemnet.org a koncept parking-charge (www.park-charge.ch) zahrnuje přes půl tisícovky dobíječek.
Maďarsko, kde je v současnosti 46 dobíječek pro elektromobily, zřídí příští rok dalších 150 dobíjecích stanic. V Polsku se však kromě Varšavy a Krakova, kde funguje několik dobíjecích stanic, s elektromobilem moc nechytáte, a ani pro Rumunsko to rozhodně není ideální dopravní prostředek. A do Chorvatska, které sice plánuje rozvoj elektromobilní infrastruktury, také raději leťte nebo cestujte běžným autem - zhruba dvě desítky dobíječek (nikoli rychlo-) by asi nápor většího počtu ekoturistů nezvládly.
O rozmístění dobíječek po světě detailně informuje např. server Open Charge Map (http://openchargemap.org/site), který zachycuje na 48 500 dobíjecích stanic v téměř 21 000 lokacích. S jejich vyhledáním může pomoci např. i web www.lemnet.org, www.elektrotankstellen.net, nebo https://ev-charging.com/at/en, seznam a vyhledávání si lze nainstalovat i do smartphonu či GPS navigace.
Pro získání podrobnějších informací o možnostech v jednotlivých zemích, nebo pomoc v nesnázích, se nabízí i možnost využít pomoci stále početnější komunity příznivců elektromobility v zahraničí, např. ve Francii je to sdružení l’Espace Mobilités Electriques (www.espacemobelec.fr), ve Švýcarsku je veřejná dobíjecí infrastruktura výrazně podporována soukromou asociací uživatelů elektromobilů Electric Vehicle Club Switzerland, apod.
Českem i Evropou na plný (zemní) plyn - ovšem jak kde…
Obdobná, ale stále se zlepšující je situace v oblasti infrastruktury pro vozy na plynový pohon. Poměrně širokou síť čerpacích stanic na propan butan, neboli LPG, vybudovanou v minulosti, doplnila stále se rozrůstající síť plnicích stanic na CNG pohon, který se nyní těší zvlášť vysoké oblibě. To je dáno jednak již zmíněnou rostoucí hustotou plnicích stanic, které umožňují dotankování nádrže v řádu minut rychlostí srovnatelnou s běžnými palivy, tak sílicí podporou ze strany automobilek, které nabízejí již poměrně široký sortiment těchto vozů. Při průměrné ceně stlačeného zemního plynu zhruba o 10 Kč za kg nižší než za benzín či naftu, je to pro mnoho motoristů velice lákavá alternativa. Ceny CNG v Itálii a Rakousku jsou srovnatelné s cenami v ČR, zatímco v západních státech je 1 kg CNG v průměru o cca 3 Kč dražší.
V Evropě sloužilo v červnu letošního roku už více než tři tisíce (3031) plnicích stanic na stlačený zemní plyn, ovšem ne všude je jejich síť tak hustá, aby motoristé měli jistotu, že po 50 či 100 km narazí na další stanici. Zatímco ve Vídni či v Linci nebo v německých velkoměstech a tamních aglomeracích jich jsou k dispozici obvykle více než tři desítky, podobně jako v Itálii, kde se CNG plničky ve větších městech rovněž počítají na desítky (v Rakousku je v současnosti v provozu 173 plnicích stanic, v Itálii téměř tisícovka - 974) v Paříži je jich k dispozici pouze 6 (a v celé Francii jich je jen 40, ale naštěstí strategicky rozmístěných), a ani Brusel na tom není lépe. Obdobně ve Španělsku lze využít jen 32 plniček, většinou dislokovaných u Madridu a kolem hranic s Francií a na pobřeží. Do Chorvatska si rozmyslete, zda vám nádrž z Rijeky vydrží až do Zagrebu, kde je druhá z obou tamních CNG plniček. Ve Slovinsku jsou k dispozici tři. Je proto potřeba si dopředu naplánovat a to včetně rezervních řešení (zn. zjistit nejbližší náhradní místo), pro případ, kdy by původně uvažované doplňovací kapacity byly mimo provoz. Potřebné informace lze získat např. na http://cngeurope.com/countries, www.gibgas.de/Tankstellen, www.cng.cz, apod.
Pozor také na to, kde možnost tankování hledat, protože v každé zemi má stlačený zemní plyn (CNG) trochu jiné označení - zatímco v Belgii, Dánsku či Chorvatsku je stejně jako u nás nebo ve Skandinávii CNG, v Německu či Rakousku tak budete čerpat Erdgas, ve Francii GNV, ve Španělsku GNC, zatímco v Itálii se dívejte po nápisu Metano.
Ještě malé upozornění, např. „v Itálii mají u některých plniček CNG jiné koncovky na plnicí pistoli, proto je dobré mít speciální redukci, nebo ve Francii jsou u některých typů stanic zelená tlačítka, která se musí držet po celou dobu plnění,“ upozorňuje Radek Patera, ze společnosti E.ON Energie, a.s.
V ČR je v současnosti v provozu 87 plnicích stanic. Před hranicemi jsou poslední stanice, kde natankovat CNG, v Českých Budějovicích, Břeclavi nebo v Nýřanech u Plzně. Podle délky trasy uspoří motorista pohonem na CNG oproti klasickému spalovacímu motoru nemalé prostředky, např. na ostrov Hvar může vyjít cesta i o 3000-4000 levněji.
490
.gif)
