Aktualizovaná energetická koncepce: ČR sází na atom a obnovitelné zdroje
Vláda 18. května schválila aktualizaci státní energetické koncepce. Dokument, který určuje priority české energetiky v příštích desetiletích, potvrzuje úsilí o odklon od tradičních fosilních zdrojů. Hlavním zdrojem výroby energie v Česku by měly být jaderná energetika a mix tzv. obnovitelných zdrojů (OZE), zejména solární a větrné energetiky.
Uhlí, které mělo na výrobě energie v ČR dříve podstatný podíl, bude jako energetický zdroj naopak utlumováno a s jeho nasazením v obdobné míře jako v dosud se pro budoucnost již nepočítá.
„Schválená státní energetická koncepce (SEK) znamená další krok k nízkouhlíkové energetice. Hlavními zdroji výroby energie u nás budou jádro a obnovitelné a druhotné zdroje," uvedl premiér Miroslav Sobotka po zasedání vlády. Zároveň SEK respektuje již přijaté závazky ČR vůči mezinárodním organizacím a EU (zejména
klimaticko-energetické cíle EU k roku 2020). O koncepci jedná vláda s přestávkami od prosince, kdy podle některých ministrů ještě dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení tzv. těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty, jak s limity naložit, a v současné době si nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí.
Cíl: soběstačná, bezpečná a udržitelná energetika
Nyní schválená koncepce obsahovala 6 základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě označované jako optimalizovaný scénář, který předpokládá, že primárním
energetickým zdrojem by se mělo stát jádro, následované zemním plynem a ropou. Nynější energetická koncepce, která navazuje na 10 let starý dokument předpokládá, že jaderná energetika bude po roce 2040 generovat 46-58 % elektřiny vyrobené u nás. Obnovitelné zdroje by se měly podílet z 15-25 %, zemní plyn kolem 15 %, a dalších 11-21 % budou vyrábět hnědouhelné a černouhelné elektrárny.
„Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udály,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Česká energetika by měla být v roce 2040 bezpečná, cenově konkurenceschopná a udržitelná – a to i za krizových situací.
MPO sleduje „udržení stávající plné nezávislosti v oblasti dodávek tepla a elektřiny, ale bez významného vývozu vyrobené energie, k čemuž má pomoci další rozvoj jaderné energetiky“, s odkazem na připravovaný Národní akční plán jaderné energetiky (NAPJE), který my měl obsahovat detailnější návrh řešení tohoto sektoru české energetiky – mj. i možnosti financování výstavby nových jaderných zdrojů v ČR. „Do jaderných bloků se mělo investovat dávno. Jádro je základ a zaspali jsme dobu. Je jasné, že musíme postavit blok v Dukovanech a následně v Temelíně,“ řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.
Plynovou variantu, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, již dříve ministr Jan Mládek označil jako nevhodnou pro potřeby státu. To ostatně potvrzuje i současný vývoj, kdy moderní, ekologické, ale investičně náročné plynové elektrárny jsou často odstavovány mimo provoz, protože při současných cenách uhlí se výroba energie v nich nevyplácí. Přejímají tak spíše roli záložních zdrojů pro případ energetických špiček nebo náhrady obtížně regulovatelných OZE.
Pokud jde o zdroje, SEK předpovídá, že ve struktuře primárních zdrojů poroste podíl obnovitelných (OZE), jaderného paliva (které řadí rovněž mezi domácí zdroje „za podmínky zajištění jeho dostatečných zásob“), zemního plynu a skupiny „ostatních paliv“.
Připravte se na modernizaci
Aktualizovaný dokument zároveň předpokládá stagnující spotřebu energií (přestože v poslední době odběr zemního plynu, elektřiny i dalších tzv. „ostatních paliv“ - degazační plyn, průmyslové a tuhé neobnovitelné komunální odpady - rostl), a že klesnou vyvezené přebytky elektřiny.
Spotřeba primárních energetických zdrojů je nyní v ČR z téměř poloviny pokryta domácími zdroji, což je v situaci obecného důrazu na energetickou bezpečnost jedna ze silných stránek tuzemské energetiky. Dle dokumentu je ČR plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla, struktura zdrojů elektřiny je stabilní, rozvinutá rozvodná síť zajišťuje bezpečné dodávky elektřiny s vysokou spolehlivostí zásobování. Zároveň však dokument upozorňuje, že rozhodující část zdrojů a sítí je 35 a více let stará a vyžaduje rozsáhlou obnovu a modernizaci. Tato obnova bude muset být provedena v následujících 10-15 letech, přičemž půjde i o adaptaci na nové technologie a připravenost na další technologický rozvoj, jak na straně zdrojů, tak i spotřeby. Značné finanční a věcné nároky bude vyžadovat adaptace sítí zejména na úrovni nízkého napětí umožňující další rozvoj malých výrobních zdrojů elektřiny.
Průmyslové instituce a sdružení sice nepovažují schválenou energetickou koncepci za zcela ideální (jak např. komentuje její aktualizaci Hospodářská komora či Teplárenské sdružení), ale ani ji zásadně nekritizují a shodují se, že pro firmy může být aspoň nějakým vodítkem umožňujícím budoucí rozhodování a plánování investic ve stabilnějším časovém horizontu.
452
.gif)
