Evropská komise předložila akční plán pro spravedlivější a efektivnější zdaňování příjmů právnických osob

Klíčová opatření Bruselu zahrnují strategii pro opětovné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (který byl předložen již minulou Komisí, avšak neprojednán a spíše odmítán Evropským parlamentem), jakož i rámec pro zajištění efektivnějšího zdaňování ve státě, v níž jsou zisky vytvářeny. Komise rovněž zveřejnila první celounijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí ze třetích zemí a zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda by společnosti měly zveřejňovat určité informace o daních.

Východiska a důvody předložení Akčního plánu
Právní režim, kterými se v současnosti řídí zdaňování příjmů právnických osob v EU, podle Komise již neodpovídají potřebám moderní ekonomiky. Vychází přitom z praxe, kdy společnosti mnohdy využívají nekoordinovaných vnitrostátních opatření, aby unikly zdanění v EU. Tento postup na druhé straně logicky vede ke ztrátám příjmů z daní v rámci členských států EU, k většímu daňovému zatížení fyzických osob a konečně i narušení hospodářské soutěže pro podniky, jež přispívají do státních rozpočtů v rámci své daňové povinnosti svým dílem.
Dnešní akční plán, jenž představuje nový přístup EU zaměřený na spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob, má tuto situaci napravit. K dosažení plánovaných cílů bude zapotřebí přijmout řadu iniciativ, a to v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tyto iniciativy vycházejí z opatření, která jsou již stanovena v balíčku daňové transparentnosti, jejž Komise předložila v březnu. V opatřeních vymezených v tomto akčním plánu jsou rovněž zohledněny činnosti probíhající v rámci OECD, jejichž cílem je omezit oslabování daňové základny a přesouvání zisku. 

Klíčová opatření Akčního plánu
Akční plán pro spravedlivější a efektivnější zdaňování příjmů právnických osob je nelegislativní materiál, který má za cílů „rámovat“ politiku Komise v této oblasti. Nicméně jako „politický program“ představuje rovněž rámec pro legislativní akty, které budou projednávány v rámci řádného legislativního procesu.

Koncept Akčního plánu konkrétně zahrnuje:
Návrh směrnice o zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob
Evropská komise oficiálně oznámila, že znovu předloží svůj návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, který představuje komplexní řešení reformy daně z příjmů právnických osob.
Zavedení konsolidovaného základu může být dle Komise přínosný ve všech oblastech hospodářství v EU, výrazně posílit jednotný trh pro podniky a konečně – v neposledním řadě – zároveň také zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem.
Zde je na místě dodat, že Komise předložila obdobný návrh již v roce 2011, přičemž jednání o něm jsou momentálně pozastavena. Existuje však obecná shoda, že musí být znovu zahájena vzhledem k velkým výhodám, které uvedený konsolidovaný základ přináší. Neprodleně se dle Komise začne pracovat na novém návrhu spočívajícím v zavedení povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob tak, aby se umožnilo členským státům rychleji pokročit při zavádění společného základu daně. Teprve v druhé fázi dojde ke konsolidaci, neboť ta byla doposud nejspornějším prvkem jednání. Komise tento nový návrh předloží co nejdříve v roce 2016.
Komise původně ve svém návrhu z roku 2011 vycházela z praxe, podle níž u daně z příjmu právnických osob stále existují velké překážky, které brání jednotnému trhu a omezují podnikání. Přeshraniční podniky se při výpočtu základu daně musí totiž vypořádat až s 27 různými předpisy a musí pracovat až s 27 různými daňovými správami. Navíc jsou vystaveny značně složitému systému zdaňování transakcí uvnitř skupiny (vnitropodnikové oceňování) a nemohou vyrovnávat ztráty v jednom členském státě zisky v jiném. To pak vede k tomu, že větší podniky čelí ohromným nákladům a složitostem, zatímco podniky menší to často zcela odradí myšlenka expandovat v rámci EU.
Cílem společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob by mělo tyto problémy překonat tím, že podnikům nabídne jediný soubor pravidel pro stanovení daně z příjmu právnických osob a možnost podat za svou úhrnnou činnost v rámci EU jediné, konsolidované daňové přiznání u jedné daňové správy. Na základě tohoto jediného daňového přiznání by pak byl základ daně podniku rozdělen podle zvláštního vzorce mezi ty členské státy, v nichž tento podnik provozuje činnost. V uvedeném vzorci se zohledňují tři faktory: aktiva, pracovní síla a prodej. Po přerozdělení základu daně budou členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou daně z příjmu právnických osob. V systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob by měly členské státy nadále stanovovat svou sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni, již budou pokládat za vhodnou, neboť toto stanovení spadá do pravomoci členských států.
Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob měl být v původním návrhu pro podniky nepovinný. Znamenalo by to, že ty z nich, které by výhody harmonizovaného systému EU využily, se do něj mohou zapojit, zatímco ostatní podniky by mohly nadále zůstat ve svém vnitrostátním systému. O konečném systému se ale Komise rozhodne při předložení návrhu směrnice.

Zajištění efektivního zdanění
Akční plán dále stanoví postup ke zvýšení efektivnosti zdaňování v EU. V podstatě by mělo jít o to, aby společnosti platily spravedlivý podíl daně v zemi, v níž své zisky vytvářejí. Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout, aniž by se sazby daně z příjmů právnických osob musely harmonizovat v celé EU. Komise v této souvislosti mj. navrhuje opatření pro odstranění „mezer“ v právních předpisech, zlepšení systému oceňování převodů a zavedení přísnějších pravidel pro preferenční daňové režimy. Tyto iniciativy by měly rovněž přispět k pokroku v probíhajících jednáních mezi členskými státy, jejichž cílem je stanovení a schválení přístupu EU k efektivnějšímu zdaňování.

Zvýšení transparentnosti
Akční plán stanoví další kroky k větší daňové transparentnosti, jak uvnitř EU, tak ve vztahu ke třetím zemím. Vychází z opatření, která jsou již plánována v rámci balíčku daňové transparentnosti přijatého v březnu. Komise zveřejnila celounijní seznam třetích zemí a území, které byly členskými státy zařazeny na černou listinu, aby tak zahájila otevřenější a jednotnější přístup EU k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím. Uvedený seznam může být použit pro účely prověření nespolupracujících daňových jurisdikcí a vypracování společné strategie EU týkající se řešení tohoto problému. Posílí navíc kolektivní obranu členských států před vnějšími faktory ohrožujícími jejich příjmy.
Kromě toho Komise rovněž zahájila veřejnou konzultaci, aby získala zpětnou vazbu v souvislosti s otázkou, zda by společnosti měly – například prostřednictvím zpráv podle jednotlivých zemí – určité informace o daních zveřejňovat. Tato konzultace společně s posouzením dopadů, na němž Komise v současnosti pracuje, pomůže utvářet podobu budoucích rozhodnutí v této oblasti. 

Závěr
Akční plán pro spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob vnímá Komise jako součást ambiciózního plánu Komise, sledující oživení evropského hospodářství a současně posílení principu spravedlnosti jednotného trhu, včetně růstu a investic v Evropě.
Komise Akčním plánem současně plní závazky, jež přijala ve svém pracovním programu z roku 2015. V něm konkrétně uvedla, že je jejím cílem nejen zakročit proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale postarat se i o to, aby společnosti odváděly daně v zemi, kde vytvářejí zisk.
Prvním krokem Komise byl návrh březnového balíčku daňové transparentnosti, který by měl v oblasti daně z příjmů právnických osob vést k větší otevřenosti a spolupráci členských států. Klíčovým prvkem tohoto balíčku byl návrh automatické výměny informací týkajících se rozhodnutí o daňovém režimu. Na dubnovém neformálním zasedání Rady ECOFIN získal tento návrh mezi ministry financí jednomyslnou politickou podporu. Členské státy o něm nyní vedou odborná jednání, s tím, že dohody chtějí dosáhnout do konce roku.
Akční plán tak představuje druhý a komplexnější krok k reformě zdaňování příjmů právnických osob v EU.  

Cíle Akčního plánu v rámci zdaňování právnických osob
V rámci zdaňování právnických osob hodlá Evropská komise zaujmout nový přístup, jehož cílem je spravedlivější a efektivní zdanění a účinně zabrání vyhýbání se daňovým povinnostem. Nový přístup by měl mít následující cíle:
1. Obnovení vazby mezi místem zdanění a místem výkonu hospodářské činnosti.
2. Zajištění, aby členské státy dokázaly správně ocenit činnost společností ve své jurisdikci.
3. Vytvoření konkurenceschopného, prorůstového prostředí pro zdaňování právnických osob v EU, které zvýší odolnost podnikového sektoru, na základě doporučení vydaných v rámci evropského semestru.
4. Ochrana jednotného trhu a zabezpečení důsledného přístupu EU k vnějším otázkám daně z příjmů právnických osob, včetně zavedení opatření OECD v projektu BEPS, s cílem vypořádat se s nespolupracujícími daňovými jurisdikcemi a zvýšit daňovou transparentnost.
 

Publikováno: 1. 9. 2015 | Počet zobrazení: 2772 617