Svět letos o sekundu zestárnul
Od 30. června je svět o 1 s bohatší - po letech došlo opět k pravidelné korekci časového měření, která periodicky napravuje nepatrný rozdíl vznikající v průběhu měření astronomického času.
Zdá se vám to málo? Časopis New Scientist nabízí příklady toho, co lze za vteřinu stihnout: Nejrychlejší kosmická loď, sonda New Horizon, urazí za tuto dobu 16,24 km. Nejrychlejší počítač na světě vykoná během 1 s 33 860 000 000 000 000 výpočetních operací, tedy téměř 34 trilionů kalkulací - a třeba právě mezi jimi bude některá, která povede k rozluštění klíčových projektů lidstva, jako je třeba výzkum DNA či léčby rakoviny.
Nejpřesněji na světě odměřují nyní čas nově vybudované superpřesné atomové hodiny v polské Národní laboratoři atomové, molekulární a optické fyziky (KL FAMO). Zařízení, která zabírá čtyři místnosti, využívá jako atomový standard pro časoměrný systém stroncium 88 - izotop s poločasem rozpadu v miliardách let je prakticky stabilní.
Obdobný extrémně přesný systém pracuje ve výzkumném středisku JILA, což je společný projekt National Institute of Standards and Technology (NIST) a University of Colorado v americkém Boulderu. Vědci nyní vylepšili jejich přesnost trojnásobně a zdvojnásobili jejich stabilitu oproti loňskému roku, takže atomové superhodiny mají po úpravě odchylku 1 s za 15 mld. let - což je, jak konstatují vědci, jen o málo více, než existuje náš svět...
581
