Bezpečný „autovlak“ může změnit silniční dopravu

Pohodlně se usaďte, zapněte si bezpečnostní pásy, zadejte cíl cesty. Nastartujte, zařaďte se za vedoucí vozidlo a předejte mu velení – a teď se až do cílové destinace můžete věnovat novinám, rozečtené knížce nebo zábavě s ostatními pasažéry.
To, co dnes vypadá jako scéna ze sci-fi však už může být realitou v relativně blízké budoucnosti. Nasvědčují tomu úspěšné první praktické testy evropského výzkumného programu s označením SARTRE (Safe Road Trains for the Environment – Bezpečné autovlaky pro životní prostředí). Projekt byl oficiálně zahájen v září 2009 a má trvat celkem tři roky. Je zaměřen na tři hlavní problémové okruhy současné dopravy: bezpečnost, ohleduplnost k životnímu prostředí a předcházení dopravním zácpám. V rámci programu jsou vyvíjeny prototypy systémů, které by umožnily do běžného provozu bezpečně zavést tzv. silniční vlaky s cílem ověřit praktické uplatnění nového systému jízdy aut v konvojích, který by mohl znamenat zásadní novinku v silniční dopravě.

Auta jezdící bez zásahu řidičů
Jízda v konvojích má za cíl zlepšit bezpečnost silničního provozu tím, že minimalizuje vliv lidského faktoru, který je podle statistik příčinou až 80 % všech dopravních nehod. Dále by tento způsob dopravy měl snížit spotřebu paliva, a tím i emise CO2, a to až o 20 %. Technologie je pohodlná i pro řidiče následujících vozidel, protože jim umožňuje věnovat se jiným věcem než řízení. Vzhledem k tomu, že vozidla by se měla v konvojích pohybovat běžnou „dálniční“ rychlostí se stanovenými několikametrovými rozestupy, mohla by novinka pomoci odbourat i dopravní zácpy.
Na projektu autovlaků pracují specialisté z Velké Británie, Švédska, Španělska a Německa. Projekt částečně financovaný Evropskou komisí pod 7. rámcovým programem EU je řízen nezávislou britskou společností Ricardo ve spolupráci s řadou dalších partnerských firem – mezi nimi figurují názvy renomovaných společností a institucí, jako je např. Idiada and Robotiker-Tecnalia ze Španělska, německý Institut für Kraftfahrwesen Aachen (IKA), SP Technical Research Institute ze Švédska a také automobilka Volvo se svou divizí Volvo Technology.
Prototypy autovlaků vybavených navigačními a dalšími vyspělými telematickými systémy, včetně speciálních senzorů a komunikačních technologií, se mají začít projíždět na zkušebních polygonech ve Velké Británii, Švédsku a Španělsku už letos, zkušební konvoje budou zřejmě tvořit dva nákladní vozy a tři osobní auta. V provozních podmínkách reálného nasazení by pak šlo zpravidla o malé konvoje tvořené 6 - 8 různými vozidly - osobními automobily, kamiony či autobusy jedoucími v těsném závěsu za sebou.
V konkrétním případě testovacího minikonvoje, který jako první začal ve Švédsku ověřovat možnosti nového systému bylo použito dvojice vozidel. Vedoucí nákladní Volvo FH, sledováno prozatím jediným vozem Volvo S60, jehož řidič se během testu mohl věnovat např. čtení novin, zatímco jeho vůz plynule reagoval na vedoucí automobil. Oba vozy během testu předváděly rozjezd, zpomalování i změnu směru. Důležitým faktorem zajišťujícím bezpečnost celého projektu je samozřejmě profesionální a dokonale vyškolený řidič ve vozidle vedoucím kolonu. Ten má navíc k dispozici moderní bezpečnostní systémy, jako jsou alcolock, systém hlídání pozornosti řidiče, varování před kolizí a elektronické stabilizační systémy, zvyšující jeho pozornost a minimalizující riziko nehody. Vedoucí vozidlo Volvo FH 6x2 bylo vybaveno všemi v současnosti nabízenými bezpečnostními systémy Volvo Trucks, včetně systémů ESP, podpory pro sledování jízdního pruhu (Lane Keeping Support, LKS), podpory pozornosti řidiče (Driver Alert Support, DAS), podpory při změně jízdního pruhu (Lane Change Support, LCS) a adaptivního tempomatu. Obdobnými technologiemi bylo vybaveno i osobní Volvo S60. Jde o již dnes běžně dostupné technologie, které jsou ve standardu jako výbava automobilů střední a vyšší třídy a jako doplňkovou výbavu je lze osadit prakticky do libovolného vozidla.

Pod vedením profesionálů
Systém je založen na pohybu konvoje, kdy profesionální řidič v prvním vozidle vede (řídí) všechna další. Počítá se proto s tím, že vůdčím vozidlem bude kamion, který má jednak vliv na vytváření příznivé aerodynamiky za ním jedoucího konvoje (vytváří známou „kapsu“, větrný stín, který mohou využít další vozidla s nižším aerodynamickým odporem), jednak je řízen zkušeným řidičem. Ten se spoléhá nejen na své zkušenosti, ale i na vyspělou techniku spojující jeho „tahač“ s dalšími členy konvoje. Díky ní se disciplinovaně seřazeny za sebou poslušně stáčejí v zatáčkách, dodržují bezpečné rozestupy, nebo přibrzďují či zrychlují podle aktuální potřeby. Každý automobil sleduje vzdálenost, rychlost a směr jízdy a upravuje tyto parametry podle vozidla před ním.
Podstatné je, že všechny automobily zapojené v konvoji jsou zcela nezávislé a každé z vozidel může konvoj kdykoliv opustit. Složení kolon se tak přitom čas od času může dymanicky měnit, některá vozidla ji opouštějí, jiná se do ní v průběhu cesty zase přidávají, a předávají ji řízení. Rozvoj bezpečných konvojů na nemodifikovaných dálnicích, je samozřejmě vytvářen tak, aby fungoval s plnou interakcí i s ostatními „nezačleněnými“ účastníky silničního provozu.
Systém by měl fungovat jednoduše: řidič, který má zájem přidat se k autovlaku, bude pomocí satelitní navigace nasměrován k nejbližšímu konvoji, předá svůj požadavek vedoucímu vozidlu kolony a po potvrzení se zařadí se svým vozidlem na konec minikonvoje a předá jeho řízení automatice. Systém poté převezme kontrolu nad vozidlem až do jeho opětovného odpojení z autovlaku, když vůz dorazí k plánovanému cíli cesty.
Počítá se s tím, že služby „autovlaků“ by byly zpoplatněné. Za to by ovšem systém SARTRE nabídl zásadní a pro řidiče nepochybně pozitivní změnu, příjemnou zejména pro ty, kteří každý den jezdí po stejné rutinní trase a musejí překonávat velké vzdálenosti po dálnicích - kromě úspory paliva by jim ušetřil i čas, který musí zatím věnovat řízení vozidla.

Technologie jsou již k dispozici, problémem může být legislativa
Tento projekt představuje unikátní soubor technologií, výzkumu, vývoje a zkušeností evropských průmyslových firem a výzkumných center, s cílem bezpečné a ekologicky efektivní jízdy autovlaků, bez nutnosti investovat další prostředky do nákladného přizpůsobení dopravní infrastruktury, charakterizoval smysl programu koordinátor Tom Robinson z britské firmy Ricardo. Podobné programy se již objevily, ale podstatné podle něj je, že SARTRE se dokáže obejít bez vnášení zásadních změn do současných veřejných dopravních tras, např. bez senzorů, vodičů či magnetů vestavěných v povrchu vozovek, s nimiž počítají některé projekty tzv. inteligentních dálnic budoucnosti, a které považuje za zbytečně drahé.
„I když to možná vypadá jako utopie, pro realizaci projektu nejsou potřeba žádné superspeciální technologie, stačí jen dopracovat a přizpůsobit ty již existující“, uvedl již dříve Erik Coelingh, zástupce švédské automobilky Volvo. Některé sériově vyráběné vozy už jsou takovými prvky či systémy vybaveny - jde např. o technologie pro kontrolu dodržování bezpečného odstupu od okolních vozidel, nebo systémy pomáhající řidičům udržovat správnou pozici v jízdním pruhu, či radarové senzory vzdálenosti a detekce překážek, podpůrné systémy kontroly řízení, tempomaty a asistenční systémy reagující na situaci, kdy vpředu jedoucí vozidlo začne zpomalovat apod. Současné technologie výměny informací mezi vozidly, čtečky dopravních značek a řada dalších. Úkolem programu je nyní hlavně soustředit a propojit tyto různé technologie do jednoho systému.
Vývoj této technologie už významně pokročil, takže lze předpokládat, že během několika let bude možné uvést taková zařízení do výroby. Mnohem déle však může trvat, než veřejnost tuto technologii přijme a než bude připravena nezbytná legislativa, protože 25 vlád EU musí přijmout podobné zákony.

www.volvo.cz

Publikováno: 28. 6. 2011 | Počet zobrazení: 3274 673