Technické vzdělání je bránou k vyšším mzdám

Mezi pět nejžádanějších pozic u personální agentury Grafton Recruitment patří technolog, inženýr kvality, elektro inženýr, procesní inženýr, průmyslový konstruktér a projektový manažer. Z technických oborů je to průmyslová výroba a engineering. Nachází se zde mnoho pozic, ať už z oblasti výzkumu a vývoje, výroby, nákupu a logistiky, nebo technického obchodu.
Již v loňském roce byla patrná vzrůstající poptávka po uchazečích s technickým vzděláním. Dnes růst této poptávky ještě sílí. Celá řada firem úspěšně překonala krizi, která jim umožnila flexibilněji reagovat na složité období, ve kterém se ekonomika nacházela. Nyní však dochází k expanzi, roste poptávka po jejich produktech, stejně tak jako požadavky na růst výroby.
K nejmenšímu nárůstu počtu studentů došlo v oblasti technické vědy, výroby a stavebnictví. Tyto obory studovalo v roce 2013 přibližně 55 000 osob a na celkovém počtu vysokoškolských studentů se podílely jen 15 %, což je o 9 % méně, než tomu bylo před deseti lety. Během uplynulých 7 let poptávají zaměstnavatelé především osoby na technické a strojírenské pozice. Volných administrativních postů je přibližně čtyřikrát méně. Průměrné nástupní mzdy absolventů technických oborů převyšují o pětinu i více, mzdy jejich humanitně zaměřených kolegů.

Znalostí jazyků a technickým studiem k vyšším platům
Vzrůstající objem zakázek u výrobních společností zlepšuje také postavení středoškolsky vzdělaných specialistů, zejména pokud jsou jazykově vybaveni. Z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment vyplývá, jaké znalosti či zkušenosti přispějí k lepšímu finančnímu ohodnocení. V prvé řadě je to znalost cizích jazyků, a to bez ohledu na obor. Největší šanci na nadprůměrné mzdy mají pak vysokoškoláci s technickým vzděláním. Technické vzdělání je obecně bránou k vyšším mzdám, a to platí i pro středoškolsky vzdělané lidi či kandidáty s odborným učňovským vzděláním. Průzkum rovněž ukazuje, že na trhu práce chybí techničtí experti a dobrá znalost cizích jazyků může zajistit i o 10 000 Kč vyšší mzdu.

Žádaní jsou projektoví manažeři
U řady firem dochází k intenzívním náborům nových pracovníků. Firmy získaly nové zakázky a potřebují dobře jazykově vybavené projektové manažery odpovědné za jejich řízení a koordinaci, stejně jako za komunikaci se zákazníkem. Zároveň vzrůstá poptávka po absolventech pro oblasti výroby, technologií, kvality a logistiky. Jde o pracovníky, kteří budou tvořit firemní budoucnost. Poptávka roste též po logisticích a plánovačích a v případě firem zaměřených na dopravu a transport i po řidičích, jelikož vzrůstající objem výroby generuje větší množství přeprav.
Projektový manažer má na starosti kompletní řízení projektů, dohled nad jejich realizací, zajištění dodržení stanovených termínů, rozpočtu, kvality a technických parametrů. Komunikuje se zákazníky o specifikacích projektu, koordinuje členy týmů a poskytuje technickou podporu. Nejnižší mzda projektového manažera je 30 000 korun, ta nejvyšší pak sahá až k 70 000 korun, a najdeme ji v Ostravě, Jihlavě nebo Českých Budějovicích.

Rozdíly v regionech
Výši mzdy ovlivňuje do značné míry i lokalita, ve které člověk práci hledá, resp. kam je ochoten dojíždět nebo se přestěhovat. Nejvyšší mzdy se na většině pozicích drží tradičně v Praze, avšak rozdíly mezi ostatními městy nejsou příliš velké. Srovnatelná je často Plzeň, Jihlava i Brno.
Největší regionální rozdíly pak zmiňovaný průzkum zaznamenal na pozici inženýra štíhlé výroby. Zatímco plat tohoto inženýra se v Ostravě pohybuje mezi 30-45 000 korunami, v Ústí nad Labem je 45 000 korun minimem a může se vyšplhat až na 65 000. Výrazně nižší jsou částky v případě montážních dělníků nebo operátorů výroby. Ti se musí spokojit i třeba jen s příjmem 12 000 korun měsíčně, přičemž jakýmsi stropem se v současné době jeví být částka 20 000 korun zaznamenaná v Praze.
Z oblasti výroby si nejvíce vydělají lidé na vedoucích postech, a to až kolem 150 000 Kč. Ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Ostrava apod. pak nejsou velké rozdíly v jejich platech. Jde především o manažery výroby, plánování, technologie, vedoucí závodu či technické ředitele. V oblasti výzkumu mají nejvyšší mzdy vedoucí konstrukce nebo strojní konstruktéři, kteří si v Jihlavě nebo Českých Budějovicích přijdou až na 80 0000. Nejnižší mzda se pak může pohybovat kolem 25 000 a v Praze kolem 30 000 Kč.

Engineering jako nedostatkové zboží
Pracovníci z oblasti engineeringu jsou v současné době pro zaměstnavatele nedostatkovým zbožím, a proto je v tomto oboru mnoho volných pozic i nadstandardní platy. Firmy neváhají přijímat ani čerstvé absolventy, od kterých ale na oplátku vyžadují loajalitu a kontinuální sebevzdělávání. Inženýři jsou mezi zaměstnavateli žádaní hlavně pro oblast strojírenství (výroba automobilů) a stavebnictví. Největší poptávka je po odbornících s 3-5 lety zkušeností, s vysokoškolským titulem a jazykovými znalostmi (především angličtina a němčina). Průměrná nástupní hrubá mzda absolventů technických oborů se pohybuje mezi 22 000 a 27 000 Kč. Zkušený inženýr pak může počítat s platem zhruba v rozmezí 30 - 50 00 Kč.
Z posledních statistik ČSÚ vyplývá, že v roce 2013 studovalo vysokou školu v oblasti technických věd, výroby a stavebnictví 65 848 osob. Ze všech technických VŠ absolvovalo přibližně 18 000 inženýrů. Zastoupení žen mezi studenty technických věd je zhruba 25 %, v oblasti engineeringu jich pak pracuje v porovnání s muži pouze 28 %. Nejvíce inženýrů najdeme v Praze a Jihomoravském kraji, nejméně v Libereckém kraji a v kraji Vysočina.

Poptávka roste, nabídka klesá
U určitých kvalifikovaných specialistů již dochází k převisu poptávky nad nabídkou a firmy, které chtějí získat takové pracovníku, musí nabízet více, než je na trhu obvyklé, jelikož uchazeč má možnost si vybrat ve stejnou chvíli z více pracovních příležitostí. Zatím nic nenapovídá tomu, že by v průběhu roku 2015 mohlo dojít ke změně tohoto trendu. Firmy musí být do budoucna připraveny na to, že získat nové pracovníky na určité pozice bude náročnější, než tomu bylo v minulých letech. Úspěšnější budou ty firmy, které budou schopné pružněji reagovat na měnící se podmínky trhu práce.
Kamil Pitner
 

Publikováno: 6. 10. 2015 | Počet zobrazení: 2771 505