Sněmovna schválila Kurzarbeit
Vládní novelu Zákona o zaměstnanosti zřejmě čeká významná inovace: tzv. Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba pro firmy, které se ocitnou v tísni, se stala intenzivně diskutovaným tématem zejména během poslední krize, jako jeden z možných nástrojů pro zmírnění jejích důsledků. Sociální výbor vlády podpořil možnost zavedení kurzarbeitu a Sněmovna navrhovaný dokument schválila, nyní čeká návrh projednávání v Senátu.
Zaměstnavatelům by tato právní úprava umožnila v případě krize či živelných katastrof apod. nezbavovat se zkušených pracovníků, ale nabídnout jim po dobu výpadku zaměstnání redukovanou mzdu. Pracovníci, pro které by firma neměla uplatnění po celou původní pracovní dobu, ale jen např. několik dnů v týdnu, by tak mohli pobírat nejméně 70 % své dosavadní mzdy, kdy by polovinu hradil zaměstnavatel a pětinu (20 %) stát, který by poskytoval příspěvek až do 12,5 % průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Kurzarbeit v navrhované podobě vychází z parametrů, které schválila vláda v listopadu minulého roku, a počítá s tím, že státní podpora by se firmám mohla vyplácet nejdéle po dobu půl roku s možností jednoho opakování, nicméně v odůvodněných případech by vláda mohla výjimečně stanovit i delší dobu podpory.
Zaměstnavatel by v žádosti o státní příspěvek měl uvádět podrobný výčet a popis důvodů, proč o příspěvek žádá, počet pracovníků firmy a těch, kterých se opatření týká, ale také navrhované řešení, resp. výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. S úřadem práce by měl poté uzavřít dohodu, že pracovníky nepropustí, a pokud by tento závazek porušil, nebude moci firma po dobu tří let dostat příspěvek na tzv. Společensky účelná pracovní místa, na zapracování zaměstnanců, na přechod na nový podnikatelský program, ani na kurzarbeit.
Nezaměstnaní žádající o podporu budou muset v žádosti doložit, že nevykonávají žádnou činnost za odměnu, nebo nemají kolidující zaměstnání, a období, kdy podporu nebudou pobírat, se jim nebude započítávat do tzv. Podpůrčích dob. Nová pravidla by měla řešit i situaci nezaměstnaných jednatelů či společníků firem, ředitelů a manažerů obecně prospěšných společností, nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří vykonávají pro firmu práci za nízkou odměnu.
Vládní novela má také zkrátit dobu, pro nezařazení volných míst do seznamu pozic vhodných pro cizince. Vztahuje se na firmy, které dostaly pokuty za nelegální či nenahlášené zaměstnávání (což se týká zejména zahraničních pracovníků) - nově by místo dosavadního roku měla tato lhůta trvat jen tři měsíce. /jk/
598
.gif)
