Transformace evropského energetického systému – letní energetický balíček Komise

Předložený balíček návrhů je očekávaným krokem v provádění strategie pro energetickou unii, která byla jako jedna z politických priorit Junckerovy Komise zahájena v únoru 2015 a jejíž součástí je politika v oblasti změny klimatu zaměřená na budoucnost. Předložené návrhy aplikují zásadu upřednostňování energetické účinnosti a přisuzují hlavní roli na evropském trhu s energií spotřebitelům z řad domácností a podniků.
Co do rozsahu se v energetickém balíčku nejedná jen o nový program pro spotřebitele, ale o nový program pro celou evropskou energetiku. Cílem je odhodlání Komise snížit emise uhlíku v ekonomice EU a svěřit spotřebitelům klíčovou úlohu při přechodu Evropy na nový energetický systém. Ekonomicky je pak cílem EU alespoň 40% snížení emisí do roku 2030, a jeho provedení do právních předpisů členských států EU.

Úprava evropského systému obchodování s emisemi
Systém EU pro obchodování s emisemi je hlavním nástrojem EU v boji proti změně klimatu a vede EU k dosažení cíle spočívajícího v nízkouhlíkovém hospodářství. Předložené návrhy, zveřejněné v rámci příprav na pařížskou konferenci o změně klimatu, představují signál politiky EU pro mezinárodní společenství a „výzvu“ také pro další významné aktéry jako G7 a Čína.
Komise systém obchodování s emisemi revidovala proto, aby v nadcházejícím desetiletí zůstal nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším způsobem pro snižování emisí. Jedná se o první legislativní krok k provádění závazku EU snížit emise skleníkových plynů na svém území alespoň o 40 % do roku 2030. Navržený přístup je zaměřen na zachování mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslových odvětví, u nichž existuje největší riziko přemístění výroby z EU do zemí, které nemají tak přísnou legislativu v oblasti skleníkových plynů, a jeho dalším cílem je nasměrování investic v oblasti energetiky k inovativnějším a čistším alternativám. Komise dále navrhuje, aby členské státy využívaly příjmy ze systému obchodování s emisemi k financování opatření, jež mají třetím zemím pomoci přizpůsobit se dopadům změny klimatu.
Do budoucna má dle strategie EU celkové množství povolenek od roku 2021 každým rokem klesat o 2,2 %. Již teď – od roku 2013 – se povolenky v EU přidělují především prostřednictvím dražeb prováděných členskými státy. Ve stávajícím obchodovacím období (2013–2020) se vydraží 57 % celkového množství povolenek, zatímco zbývající povolenky budou přidělovány bezplatně. Podíl povolenek, které mají být vydraženy, zůstane stejný i po roce 2020. Příjmy z aukcí poskytnou členským státům prostředky, které lze použít pro různá opatření, jako např. programy zaměřené na energii z obnovitelných zdrojů. Kromě podpory mezinárodních opatření v oblasti klimatu, a to i v rozvojových zemích, mohou být rovněž použity na opatření sociální politiky, aby se podnikům, zaměstnancům a spotřebitelům usnadnil „spravedlivý přechod“ k nízkouhlíkovému hospodářství.
Na druhé straně – vzhledem k tomu, že celkový počet povolenek je omezený a celkově se snižuje, rozhodla se Komise systém bezplatného přidělování povolenek zrevidovat, aby se dostupné povolenky rozdělily co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Cílem navrhovaných změn je co nejvíce snížit potřebu opravného koeficientu a zajistit pro podniky předvídatelnost. Bezplatné přidělování povolenek se zaměří především na odvětví, jimž hrozí největší riziko přemístění výroby mimo EU. Základní struktura zůstane stejná i po roce 2020, v souladu s dohodou dosaženou vedoucími představiteli EU v říjnu 2014 se zlepší pouze dílčí prvky:
-    Referenční hodnoty budou aktualizovány, aby zohlednily technický pokrok v jednotlivých odvětvích;
-    Údaje o výrobě – systém se stane pružnějším, neboť bude lépe zohledňovat zvýšení nebo snížení výroby a podle toho upraví i množství bezplatných povolenek;
-    Únik uhlíku – tak jako v současnosti i po roce 2020 budou všechna hlavní průmyslová odvětví považována za riziková, pokud jde o únik uhlíku;
-    Nepřímé náklady spojené s emisemi uhlíku – členské státy byly vybídnuty k využití příjmů z dražeb k poskytování náhrad v souladu s pravidly státní podpory.
A jak by měl systém EU pro obchodování s emisemi podporovat nízkouhlíkové inovace? K podpoře průkopnických investic do obnovitelných zdrojů energie, zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a nízkouhlíkových inovací v energeticky náročných odvětvích má být na úrovni EU zřízen inovační fond. Přibližně 400 milionů povolenek – v prodejní hodnotě až přibližně 10 miliard EUR – bude vyhrazeno pro tento účel od roku 2021. Navíc má být vyčleněno dalších 50 milionů nepřidělených povolenek z období 2013–2020, aby mohl inovační fond zahájit svou činnost do roku 2021, mimo jiné i pro projekty na podporu průlomových technologií v průmyslu.
Inovační fond naváže na úspěch stávajícího programu financování na podporu nízkouhlíkových inovací a využívá výnosy z 300 milionů povolenek z období 2013–2020.
Mezi lety 2021 a 2030 mají být na zřízení fondu vyčleněna 2 % povolenek – celkem přibližně 310 milionů povolenek. Do tohoto fondu, jehož prostředky bude využívat 10 členských států s HDP na obyvatele nižším než 60 % průměru EU (v roce 2013), budou přispívat všechny členské státy. Zeměmi způsobilými pro získání podpory jsou: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Jasnější štítky pro označování energetické účinnosti
Upřednostňování energetické účinnosti je hlavní zásadou strategie energetické unie proto, že účinně snižuje emise, přináší spotřebitelům úspory a snižuje závislost EU na dovozu fosilních paliv. Dalším opatřením, kromě prodeje povolenek, tvoří v energetickém balíčku právní úprava štítků, které uvádějí spotřebu energie.
Štítky byly zavedeny do praxe před dvaceti lety a jejich úspěch byl a i nadále zůstává motivací pro vývoj účinnějších výrobků. Počet informací na štítcích však rostl a štítky jsou v současné době příliš složité. Komise proto navrhla vrátit se k původnímu energetickému štítku se stupnicí A až G, který je pro spotřebitele jednodušší a srozumitelnější. Návrh Komise na revizi směrnice o energetických štítcích zaručuje soudržnost a kontinuitu a umožňuje zákazníkům činit informovaná rozhodnutí, které jim umožní šetřit energii a peníze.
Aby se spotřebitelům dostávalo jasnějších informací o energetické účinnosti výrobků, jež se v současnosti zařazují do tříd podle různých stupnic (stupnice A až G, stupnice A+++ až D atd.), a aby se zlepšilo dodržování předpisů ze strany výrobců a maloobchodníků, navrhuje Evropská komise upravit systém energetického štítkování tak, aby se v jeho rámci používala:
1. jedna jediná stupnice, na které bude energetická účinnost označována písmeny A až G: Komise navrhla, aby se energeticky účinné výrobky opět označovaly pomocí dobře známé a osvědčené stupnice A až G, a vypracovala rovněž postup pro rozřazení stávajících štítků;
2. digitální databáze nových energeticky účinných výrobků: všechny nové výrobky uváděné na trh EU mají být podle návrhu Komise registrovány v internetové databázi, aby se zajistila větší transparentnost a orgány členských států mohly na trh snáze dohlížet.
V současnosti se odhaduje, že 10 až 25 % výrobků na trhu nesplňuje požadavky na označování energetické účinnosti a že kvůli nedodržování předpisů se nedosahuje přibližně 10 % předpokládaných úspor energie. Tento problém je přinejmenším zčásti dán tím, že se nedostatečně prosazují příslušné předpisy. Aby se prosazování legislativy zlepšilo, navrhla Komise rovněž zřídit databázi, kde budou výrobci a dovozci produkty registrovat a poskytovat k nim informace, které jsou už povinné podle stávajícího práva EU. Hlavní informace o souladu výrobků s předpisy by tak byly centrálně dostupné pro příslušné úřady v členských státech a ty by si je nemusely samy opatřovat od podnikatelů, což je často stálo mnoho práce a času. Díky této databázi by měli přístup k energetickému štítku a k hlavním informacím o výrobku i spotřebitelé a obchodníci a usnadnila by se digitalizace štítku.
K čemu konkrétně dojde? Pokud návrh Komise schválí Evropský parlament a Rada, nařízení bude provedeno následovně:
1. Výrobky, které jsou již na trhu, se budou prodávat stejně jako doposud.
2. Nové spotřebiče se budou prodávat podle nové stupnice. Staré štítky, např. štítky podle stupnice A+ až A+++, budou maloobchodníci odstraňovat.
3. Výrobci budou své výrobky registrovat. K zaevidovaným informacím budou mít přístup úřady členských států, aby se usnadnily kontroly shody a zvýšila se transparentnost.
4. Spotřebitelé budou o této změně informováni v informačních kampaních, které provedou členské státy EU ve spolupráci s maloobchodníky.
Od tohoto nového systému Komise očekává, že přinese další úspory energie, které se vyrovnají roční spotřebě energie všech pobaltských zemí dohromady (200 TWh za rok v roce 2030).

Závěr - nová struktura trhu s energií
Strategie pro energetickou unii je zaměřená na dosažení cíle, aby se Evropská unie stala světovou špičkou v oblasti obnovitelné energie. Dosažení těchto cílů vyžaduje zásadní transformaci evropské elektroenergetické soustavy, včetně přepracování evropského trhu s elektřinou, k čemuž směřují i uvedené legislativní akty.
Předloženým souborem právních aktů zahájila Komise diskusi (a rovněž veřejnou konzultaci) o tom, jak by měl tento nový trh s elektřinou vypadat, aby splnil očekávání spotřebitelů, zajistil skutečné přínosy z nových technologií a usnadnil investice, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií výroby energie. Nová struktura trhu musí také zohlednit vzájemnou závislost členských států EU, pokud jde o energetickou bezpečnost.
Proto by měla maximálně využívat výhody plynoucí z přeshraniční hospodářské soutěže a umožnit decentralizovanou výrobu elektřiny, včetně výroby pro vlastní spotřebu, a podpořit vznik inovačních společností poskytujících energetické služby.
/pm/
 

Publikováno: 6. 10. 2015 | Počet zobrazení: 2763 557