Budou migranti přínosem pro pracovní trh v Česku?
Ačkoliv stále není jasné, zda má ČR počítat s přílivem většího nebo menšího počtu běženců ze Sýrie nebo afrických zemí, personalisté o jejich uplatnění na pracovním trhu přemýšlejí už nyní. Zaměstnávání cizinců je už sice běžnou praxí, nicméně je nezřídka spojeno i s problémy, na něž firmy v souvislosti s regulérním a legálním zaměstnáváním pracovníků ze zahraničí narážejí.
„Česko se bez zahraničních pracovníků neobejde, nezaměstnanost je v tuzemsku nízká a firmy potřebují další a další zaměstnance. V současné době umísťujeme v českých firmách nejčastěji cizince ze Slovenska, Rumunsku, Bulharska a Polska,“ říká Tomáš Surka z personálně-poradenské firmy McROY Czech. Otázkou je, jaké uplatnění najdou na trhu práce lidé ze Sýrie či afrických zemí. Právě z těchto míst nyní do Evropy míří největší vlna migrantů.
Jak podle zkušeností McROY české firmy o možných pracovnících ze Sýrie a Afriky přemýšlejí? Ve hře je hned několik zásadních faktorů:
1) Jazyková bariéra: není jasné, kolik lidí směřujících do Evropy hovoří anglicky a jak budou schopni se naučit česky. V tomto ohledu mají české firmy dobré zkušenosti spíše s lidmi z Polska, Slovenska či Ukrajiny, u nichž je jazyková bariéra minimální. Problematická může být i neznalost latinského písma.
2) Pracovní zkušenosti: Cizinci obsazují v českých firmách různé pozice ve výrobě a logistice. Lidé ze zahraničí nacházejí uplatnění v profesích, jako jsou operátor výroby, montážní dělník nebo operátor skladu, zájem je však i o kvalifikovanější manuální pracovníky, třeba o svářeče. „Pracovníky ze zahraničí však hledáme i na pozice do center sdílených služeb, kde je zapotřebí speciální jazyková kombinace, zde není výjimkou, že nabíráme i v severských státech. Nedávno jsme např. obsadili několik pozic z Finska. Otázkou je, jestli bude podobné pozice možné obsazovat lidmi ze Sýrie nebo dalších vzdálených zemí,“ uvádí Tomáš Surka.
3) Délka azylového procesu: Než uprchlík získá všechna potřebná povolení nutná pro uzavření pracovního poměru, uběhne dlouhá doba. Ekonomika a pracovní trh se ale mohou změnit a poptávka po pracovní síle klesnout.
4) Ochota zůstat v Česku: Není ani jasné, jak moc silnou vazbu na Česko a na zaměstnanecký poměr budou migranti mít. Současná situace spíše nasvědčuje, že touží po životě v bohatších evropských zemích, není ani vyloučeno, že se za nějakou dobu budou chtít vrátit do svých zemí. Taková nejistota však není pro zaměstnavatele zajímavá, zvláště když do pracovníků musí investovat např. v podobě školení.
5) Obava ze soužití kultur: Češi nejsou moc zvyklí na jiné kulturní prostředí a je otázkou, jak by fungovala spolupráce mezi arabskými a českými pracovníky. I z tohoto důvodu mohou mezi zaměstnavateli přinejmenším v první fázi začleňování těchto lidí do společnosti panovat obavy.
6) Ubytování: Zatím není jasné, jak bude vyřešeno ubytování imigrantů, mj. i vzhledem k tomu, že často jde o celé početné rodiny.
445
.gif)
