Uživatelé dronů - pozor na předpisy!

Piloti dronů musejí dodržovat platnou legislativu, zejména Letecké předpisy stanovené Úřadem pro civilní letectví (ÚCL) regulující provoz dronů. V případě dronů používaných pro komerční využití to obnáší rovněž získat příslušné povolení (licenci) od ÚCL - tzv. Povolení k provozování leteckých prací - a s tím je spojeno i řádně uzavřené pojištění odpovědnost za škody způsobené provozem dronu. To může být velmi ošidná záležitost právě pro amatérské uživatele běžných dronů, kteří s nimi fotografují „pro radost“, na což se tak přísné předpisy nevztahují, ale v případě, že začnou tyto své snímky nabízet k prodeji, riskují nezanedbatelnou pokutu a případný právní postih. To však mnohé fotografy ani nenapadne, stejně jako třeba vůbec netuší, se svými drony musejí dodržovat platnou legislativu.

České nebe
Základním právním předpisem, který upravuje komerční provoz bezpilotních letadel v ČR, je zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a zejména pak jeho Doplněk X - Bezpilotní systémy, Předpis L 2 - Pravidla létání. S výjimkou přístrojů do 20 kg vzletové hmotnosti určených a používaných k rekreačně sportovnímu létání, je k provozu nad územím ČR nutné bezpilotní letadlo zapsat do evidence a pilot (tj. osoba ovládající letadlo na dálku) pro něj musí získat licenci od ÚCL, kterou úřad vydává jen pokud jsou splněné předepsané podmínky a nebudou-li ohroženy bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a životní prostředí. V návaznosti na získání Povolení k létání je dále nutné i odpovídající pojištění odpovědnosti z provozu a další povolení s ohledem na zamýšlené účely použití bezpilotního letadla. Jde o:
a - povolení k provozování leteckých prací, kterými jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu, nebo
b - povolení k provozování leteckých činností pro vlastní potřebu, jež se vztahuje na lety, kterými zajišťuje PO nebo FO vlastní podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost. Nejedná se tedy o komerční lety pro třetí osoby za úplatu.

A teď pozor: Provoz bezpilotních letadel bez příslušných povolení a pojištění může být sankcionován pokutou až do výše 5 000 000 Kč!
Vedle veřejnoprávních omezení je však provozovatel bezpilotního stroje rovněž povinen respektovat další limity související např. s ochranou osobních údajů potenciálně dotčených subjektů.
Problematická může být ale otázka definic, které vymezují pojmy „bezpilotní letadlo“ a „model letadla“, protože pokud se zařízení považuje za model letadla, pak se podstatná část povinností a omezení stanovených v zákoně a dalších předpisech na takovýto stroj nevztahuje - např. povinnost evidovat letadlo v leteckém rejstříku se logicky nemůže vztahovat na něco, co letadlem není, a otázkou rovněž je, zda jde ve smyslu zákona o letecké práce, pokud k jejich provádění není využíváno letadlo. Jde tedy o to, zda lze dron považovat za model letadla, na který se určitá část ustanovení nevztahuje (v tom případě obsahuje doplněk X pouze doporučení pro jeho provoz), nebo zda bude spadat do režimu bezpilotních letadel. Výjimkou jsou ustanovení o prostorech, kde lze dron provozovat, která jsou závazná vždy. Pokud ovšem nebude dron splňovat definici modelu letadla, nebo jeho vzletová hmotnost překročí 20 kg, platí pro něj pravidla obsažená v doplňku X v plném rozsahu, případně i další předpisy v závislosti na dalších kritériích.

Jak se létá v EU?
Stěžejním právním předpisem na úrovni EU je nařízení EP a Rady (ES) č. 216/2008, které určuje jako příslušný úřad, v jehož kompetenci je regulace provozu těchto strojů, Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA), přičemž regulována jsou bezpilotní letadla s provozní hmotností nad 150 kg. Stroje pod tímto limitem jsou ponechána regulaci právními řády jednotlivých členských států unie. Např. na Slovensku mají již od letošního roku pro drony a podobné bezpilotní stroje stanovena konkrétní pravidla.

Pojištění dronů: u velkých je povinné
Málokterého řidiče by napadlo vyrazit na cesty bez vyřízeného povinného ručení, přitom mnozí uživatelé či provozovatelé dronů si ani neuvědomují, že obdobná pravidla se vztahují i na ně. Přinejmenším u dronu s hmotností přesahující 20 kg, nebo využívaných ke komerčním účelům (což může být např. fotografování), je povinné, stejně jako u aut.
Obecně platí, že lehké drony využívané pro sport a rekreaci povinné ručení mít nemusí (lze ho však pro ně uzavřít), ale pro všechny ostatní je povinné, o čemž ale mnozí uživatelé dronů netuší. I pokud uživatel lehkého dronu dodržuje zmíněná pravidla, může se stát, že se z důvodů technické závady dron „zalétne“ a způsobí někde škodu na majetku či zdraví. Pak rozhodně není od věci být po právní stránce připraven i na takovéto události, což může vyřešit povinné ručení, na které se tato povinnost nevztahuje přímo ze zákona. S ohledem na zvýšení částek za odškodnění fyzické a psychické újmy, které loni přinesl nový občanský zákoník, by se nad tím měli uživatelé dronů zamyslet.
Pojištění pro drony už mají u nás zařazeny ve své nabídce Allianz a ČSOB, které pro ně nabízí kromě povinného ručení i havarijní pojištění. Jak uvedl ředitel odboru pojištění majetku a odpovědnosti ČSOB Michael Neuwirth, využívají jej hlavně podnikatelé, kteří drony používají ke komerčním účelům. Je určeno pro případy, kdy se poškodí pojištěný dron či podvěs, a nabízí pojistnou ochranu jak po dobu provozu stroje, tak mimo provoz, kdy je dron přepravován, skladován nebo na něm probíhá servis. Vztahuje se i na jejich vybavení - čidla, fotoaparáty, kamery apod. a kryje veškeré nahodilé události během letu, ale i proti krádeži či živelným událostem v době, kdy stroj zrovna nelétá. Cena je závislá na hodnotě pojišťovaného stroje, případně zařízení v podvěsu a na řadě parametrů, jako je spoluúčast, kategorie dronu, zkušenosti pilota a podobně.

 

Publikováno: 24. 2. 2016 | Počet zobrazení: 3246 519