Až 40 % energií ušetří chytré budovy

Vedle samotné energetiky, průmyslu nebo dopravy jsou největším konzumentem energií ve většině rozvinutých zemí technologie v budovách. V řadě těchto zemí či průmyslových oblastí připadá na vytápění, chlazení a osvětlení budov až 40 % veškeré spotřeby energií. To, v kombinaci s omezenými zásobami řady energetických zdrojů a závislosti na jejich dovozu, znamená, že se jejich efektivní využívání stává ekonomickou nutností.
Jak významný dopad může mít inteligentní a propojené ovládání technických zařízení budov - tedy osvětlení, stínění, vytápění, ventilace a klimatizace, ukazuje výzkum, provedený Ústavem stavebních a energetických systémů na Univerzitě aplikovaných věd v Biberachu.

Úspory až 58 procent
Univerzitní výzkum a studie sponzorované společností ABB byly zaměřeny na možnosti úspor, kterých lze dosáhnout při ovládání zmíněných technických zařízení budov pomocí inteligentních systémů využívajících standard KNX.
Studie byla zaměřena zejména na moderní otevřené kancelářské prostory.

Ze studie vyplynulo, že pomocí kombinace opatření a optimalizace řízení systémů v budovách lze dosáhnout celkových úspor energie v rozsahu 11 až 31 % a v případě kombinace více funkcí až 40 %, což může výrazně snížit celkové náklady na provoz. V některých oblastech a situacích mohou být průměrné úspory ještě vyšší - například v případě ventilace až 45 % a u osvětlení až 58 % (viz tabulka).


Tabulka:
Rozsah průměrného potenciálu úspor ve zkoumaných oblastech

Řízení vytápění v místnostech         ~ 14 – 25 %
Automatické řízení vytápění        ~ 7 – 17 %
Automatické řízení stínění             ~ 9 – 32 %
Automatické řízení osvětlení         ~ 25 – 58 %
Automatické řízení ventilace         ~ 20 – 45 %

Zdroj: Studie „Energieeinsparpotenzial und Energieeffizienz durch Bustechnik sowie Raum- und Gebäudeautomation“

Vylepšování osvětlení
Prvním krokem by měla být modernizace systému osvětlení - jen samotnou výměnou tzv. předřadníků používaných v zářivkovém osvětlení lze například ušetřit až 30 % spotřeby zářivek. Dalším krokem by mělo být zavedení systému konstantního osvětlení, který zajišťuje stabilní úroveň světlosti pracovního prostředí - typicky 500 luxů. Pomocí světelných senzorů je měřena intenzita světla v kancelářích a umělé osvětlení je automaticky regulováno. Díky systému konstantního osvětlení lze snížit spotřebu energie při svícení o jednu až dvě třetiny - v závislosti na roční době, počasí a umístění budovy či kanceláře.
Třetím krokem při optimalizaci osvětlení kanceláře jsou systémy, které zjišťují její obsazenost a automaticky vypínají osvětlení v těch prostorách, kde se nenacházejí žádní zaměstnanci - tak lze ušetřit dalších přibližně 13 %.

Řízené stínění
Aby se zabránilo zbytečnému plýtvání energií v době, kdy je dostatek denního světla, je nejlepší propojit automatické řízení stínění se systémem konstantního osvětlení - žaluzie nebo jiné zástěnné systémy jsou pak regulovány tak, aby se do místnosti dostávalo optimální množství denního světla a bylo zabráněno jeho přímému dopadu. Právě kombinací automatického řízení osvětlení a řízeného stínění v kombinaci s dalšími systémy lze dosáhnout celkových úspor spotřeby energie až 40 %.

Optimální využití slunečního tepla
V případě stínění je důležité pamatovat nejen na jeho funkci s ohledem na množství světla v pracovním prostoru, ale také na možné přínosy z hlediska vytápění v zimních měsících a ochlazování v letním období. Systém pro řízení stínění přitom může rozlišovat režim v okamžiku, kdy se v kanceláři někdo nachází (pak má přednost dosažení stabilní úrovně světelnosti pracovního prostředí) nebo když je prázdná (pak může stínění primárně pomáhat při vytápění nebo ochlazování prostor).
Z výsledků studie vyplývá, že propojení systémů stínění s řízením teploty může v případě klimatizace ušetřit až 30 % nákladů na energie. Systémy monitorující přítomnost zaměstnanců lze navíc vyžít k tomu, aby v době, kdy v kanceláři nikdo není, byla automaticky snížena teplota - pokles o 1 °C totiž představuje úsporu 6 %, v praxi tak lze teplotu v prázdné místnosti snížit automaticky například o 3 stupně a ušetřit po tuto dobu téměř pětinu nákladů na vytápění. Dalších úspor pak lze dosáhnout například automatickým utlumením topení v okamžiku, kdy se v místnosti větrá otevřením okna.

Základem je správné měření
Uvažovat o optimalizaci spotřeby má pochopitelně smysl jen ve chvíli, kdy víte, kolik energie a na co skutečně spotřebujete. Logickým prvním krokem tak je nainstalovat řešení, které vám umožní přesně změřit, zaznamenat a přehledně zobrazit spotřebu energií v budově či kanceláři - i pro tuto oblast lze využít inteligentní zařízení s rozhraním KNX, která lze posléze snadno propojit s inteligentními systémy řízení osvětlení, stínění či řízení teploty. /ls/
 

Publikováno: 14. 3. 2016 | Počet zobrazení: 1950 455